Jak si užíváte svou roli ve hře Berlín, Berlín v Divadle Bez zábradlí?

Vždycky se na ten den, kdy vím, že to představení budeme hrát, moc těším. Ale samozřejmě vím, že hrát takovou komedii není vůbec jednoduché. Naopak to vyžaduje velkou koncentraci a soustředění, aby se povedlo to, co se dva měsíce poctivě a tvrdě zkoušelo. Mám vždycky velkou radost ze zpětné divácké odezvy, což je u komedie hrozně důležité. Je velmi dobře postavená, navíc na kvalitním textu. Jsou tam ale i věci bolestivé a nepříjemné, ale zároveň to není podbízivý, laciný humor, který já nerad.

Zdroj: VLM

Máte po představení s kolegy sezení u drinku či kafe, abyste si řekli chyby?

Zatím se to nestalo nebo vlastně nebyl důvod, abychom se sešli a hodnotili, že se něco pokazilo. Teď to zakřiknu, ale vždycky to dopadlo dobře. Na té komedii se opravdu poctivě pracovalo a komedie není jednoduchý žánr. A drink? To záleží, jaké má člověk druhý den povinnosti. Mám pocit, že za tu dobu, kdy premiéra byla koncem října, tak jestli jsme si tady sedli jednou? Dali jsme si pivo. Spíš je hezké to, že se tady setkáváme dřív, abychom si zopakovali texty.

Stal se vám někdy trapas na divadelních prknech?

Teď si úplně nevzpomínám. Samozřejmě že za tu dobu, co hraji, se odehrály různé věci, různé přeřeky. Vlastně se mi stalo to, že dvě reprízy nazpět u této hry jsem vypekl Nikol Kouklovou a Karla Heřmánka. Tam je scéna, kdy oni sedí přivázaní k židli, mají na hlavě pytle, aby nevěděli, kde jsou. Já vcházím do té situace a mám s Nikol ukřivděný rozhovor o tom, že mě zradila, že já ji miluji a proč se ke mně tak zachovala. Skončil předešlý obraz a já jsem šel dozadu, napil jsem se, dal jsem si kafe. Říkal jsem si, jak to super běží, a pak jsem si začal u toho říkat, jestli bych tam neměl být. A samozřejmě měl.

Takže jsem zrychlil krok, vyběhl jeden kolega a říkal mi, kde jsem. Vešel jsem na to jeviště, odehráli jsme tu situaci a pak za mnou přišli Nikol s Karlem a říkali mi, že tam byli asi minutu, že si tam vymýšleli texty. Takže kvůli mé chybě to trochu vypadalo, že to byla jejich chyba, ale byla to moje chyba. Ale trapasy? To spíš záleží na tom, co se kdy přihodí. Je to živý organismu a každé představení je jiné, což mě na tom baví. Spíš čekám na to, co tady ještě zažijeme.

Co děláte, když zrovna nehrajete nebo netočíte?

Tento týden jsem neudělal skoro nic, protože jsem byl prakticky od rána do večera v práci. Ale samozřejmě, když mám volno, hrozně rád se věnuji svému synovi. Teď jak se blíží jaro, těším se, až budu jezdit zase na chalupu. Jak se tam příroda probouzí, budu prořezávat a připravovat na sezonu. Plánuji, kde co zasadím a jak se budu o tu chalupu starat.

Zdroj: Vlasta.cz

Související články