Nedávno jste oslavila krásné 67. narozeniny. Bilancovala jste nad životem?
Trošku ano. Že čas utíká, a že je tak potřeba připravit se na všechno. V den narozenin jsem proto vždycky malinko smutná. Ale tento rok jsem měla nádherné narozeniny. Celý den telefonáty, potom přišli hosté, uteklo mi to v pozitivním slova smyslu.
Co hezkého jste dostala?
Dostala jsem všelicos. Z každého dárku jsem měla radost, ale nejhezčí je, když si s někým podám ruku a řekneme si hezká, přívětivá slova. Anebo mě potěší milý telefonát.
Vypadáte krásně. Jak se o sebe staráte?
Asi tak, jako se stará každá žena. Snažím se, ale věk nezastavíme. Těším se z každého nového dne a raduji se z toho, když se můžu pořádně vyspat, protože v mém zdravotním stavu je to velmi těžké.
Hodně se mluví o tématech duševního zdraví a duševní hygieny. Co děláte pro to, abyste se radovala ze života?
Čtu hezké knihy a hlavně medituji. Také se věnuji mým pejskům, kteří mi dělají velkou radost a dávají mi lásku. Patříme k sobě od rána do večera.
Před časem odešel váš kamarád Meky Žbirka. Vzpomínáte na něj? Pouštíte si třeba jeho písně?
Vzpomínám na něj každý den, dá se to tak povědět. Písničky si nepouštím, protože je mi pak smutno. Občas je zaslechnu v rádiu a to mě velmi zabolí.
Jsou sny, které byste si chtěla splnit?
Jsou, ale bohužel se nesplní.
Autor: Lucie Šaléová
Zdroj: vlasta.cz
