Markéto, v Ulici prožíváte dost složité období. Rozvádíte se, řešíte péči o děti. Jak to prožíváte jako matka?

Je to těžké. Mám i svou osobní zkušenost, takže se to tam zamíchalo. Občas se mi stává, že to, co zažívá postava, tak to buď mám už odžito, nebo jsem to někde zažila. Člověk vychází ze sebe. Zrovna toto téma, kdy se dva dospělí nemohou dohodnout o děti, tak je pro mě velmi bolestné.

Zdroj: Youtube

Máte dceru, která je vaše velkou parťačkou, chtěla by být také herečka?

Těžko říct. Projevuje takové sklony, vyrůstá v tom, ráda se mnou chodí do divadla a teď je jednou nohou v pubertě. Ale uvidíme, kam se to vyvine. Nechávám jí být, dávám jí svobodu a když budu vědět, že je v něčem šťastná, tak jí to samozřejmě budu přát. Denně se o tom bavíme a snažím se jí říct, že ta práce má svá úskalí, ale na druhou stranu moji rodiče mě taky nepřemluvili.

Zmínila jste, že máte osobní zkušenost s tím, že jste zůstala na dítě sama. Jak jste dceři vysvětlovala, že už s vámi tatínek nebydlí?

Nezůstala jsem sama, my jsme se s partnerem rozešli. Vlastně jsme si tu péči dělili. Ale než jsme došli k tomu modelu, tak to bylo samozřejmě náročné a vyjednávací. Dceři bylo tehdy 3,5 roku, což byl věk, kdy dnes zpětně vnímám, že si to moc neuvědomovala a nebylo to pro ni zas tak moc bolavý. Horší by to bylo teď, když už si je vědoma těch věcí. Myslím si, že když se o tom dnes bavíme, tak si toho moc nevybavuje. Prostě to tak přijala, stejně ji nic jiného nezbývá a snaží se v tom naučit žít. Má dva světy. My jsme s bývalým partnerem každý jiný, asi proto už spolu nežijeme. Ona zažívá takové dva světy u nás doma a druhý u partnerovy rodiny.

Když se člověk podívá na váš Instagram, tak vidí úplně jiný život, než jak vás znají diváci jako tu Karlu z Ulice. V seriálu jste taková distingovaná policistka a v reálném životě jste spíš za dračici. Máte dvě tváře?

V člověku je víc poloh. I ta Karla občas vychází ze mě, ale v civilu, když jsem v okruhu svých přátel, tak je to trochu jiné. To si člověk může dovolit víc. A Instagram je svět sám pro sebe.

Autor: Lucie Šaléová

Související články