V roce 1994 si s hercem Pavlem Novým povídala redaktorka časopisu Vlasta Zdenka Lorencová. Tehdy před necelými 30 lety o představení v Divadle Ypsilon seděl stranou, jakoby ponořen do svých myšlenek.
Silná osobnost má silné prožitky. Jak prožíváte své lásky, Pavle?
Tak jako všechno. Na plný plyn.
Takže i vaše zklamání jsou zoufalá?
Zoufalá ne.
Kde berete sílu překonávat zklamání?
Zklamání je zklamání a jde se dál.
Mám dojem, že jste šťastně ženat.
Ano. Již víc než dvacet pět let. Oženil jsem se dobře a mám dokonce i skvělou tchyni. Jsem autorem dvou dcer. Zatím. A Kateřina ze mne už udělala dědečka. Samozřejmě za intenzivního přispění svého muže.
Pavel Nový
- Herec Pavel Nový se narodil 5. září 1948 jako druhorozený syn sládka v pivovaře na Šumavě v Železné Rudě.
- Po absolvování střední školy ho třikrát nepřijali na Akademii múzických umění, kam se hlásil na obor herectví. Až po vojně na přímluvu jedné ze svých divadelních kolegyň se dostal jako elév do divadla v Příbrami. Jeho plat činil 850 korun za měsíc, a jak s úsměvem říká, tehdy mu nikdo nezáviděl. Zde hrál dlouhých sedm let.
- Pak vystřídal mnohá chlapská zaměstnání, dělal dřevorubce, šoféra, traťového dělníka a v roce 1989 se dostal do svého oblíbeného divadla Ypsilon.
- Jeho koníčkem byly v době rozhovoru koňské síly pod kapotou, závodil na okruzích Ford Fiesta.
- Pavel Nový má na kontě desítky rolí na divadle a stovky před kamerou, k nejznámějším patří hrázný Jan Palyza ze seriálu Velké sedlo nebo Pepa z komedie S tebou mě baví svět.
- Výrazného ocenění od kritiky se ale dočkal až před pěti lety, když si odnesl Českého lva za nejlepší herecký výkon v hlavní roli za úlohu otužilce Broni ve filmu Bába z ledu.
- Populární herec se před lety úspěšně s bojovností sobě vlastní vypořádal s následky zákeřné západonilské horečky, která ho málem připravila o život.
A co se vám narodilo?
Vnučka Lucie. Jsem moc rád. Jsem feminista.
Vy se také ženám moc líbíte. A co se pro změnu líbí na ženách vám?
Ženskost. Ženská má být ženská. Tahle doba je moc chlapská. Letí mejdany, drsný filmy, tvrdej sex a ženské atributy se vytrácejí. Něha, láska, oddanost, krása, půvab. Ubývá žen, které dokážou být půvabné. Když Bůh tvořil člověka, udělal Adama k obrazu svému. Pak se na to podíval s větším odstupem a zjistil, že to není ono. Tak mu vzal žebro a pustil si konečně fantazii na špacír. Vznikla z toho Eva. Ženská, která nemá fantazii a nevzbuzuje fantazii v chlapech, není ženská.
A muž?
Chlap, to je snůška namyšlenosti a ješitnosti a chytrá ženská s tou fantazií s tím umí zacházet. Myslím si, že vyhovět druhému není ponižující, ale povznášející.
Závidím vaší ženě vaše názory a věřím, že vaše manželství je šťastné.
Je daleko snazší věci říct, než je udělat, ale snažím se…
Takže když přijde, vědecky řečeno, „manželská krize“, jistě si s ní hravě poradíte, protože to máte v hlavě srovnané…
Krize neumím řešit. To se mi to vždycky v hlavě zpřehází, ale podle mé zkušenosti je asi lepší „to nechat vyhnít“.
Jak vidět, jste si jistý…
No. Ve vztahu mezi chlapem a ženou jistota neexistuje. To není ze mne. To mám od odborníků. A co se těch odborníků týče, můj oblíbený autor na toto téma a nádherná duše je filozof Erich Fromm.
Věnujete své milované rád květiny, nebo jste reálný typ?
Jsem reálný typ, a přitom dávám rád květiny. Ty oči se vždycky tak rozněžní…
Takže si myslíte, že má muž ženu dobývat a obdivovat?
Obdivovat v každém případě, pokud je co, ale s tím dobýváním si nejsem zcela jist. Ono totiž stejně záleží hlavně na té ženě, jak to dopadne.
Je vám sympatická emancipovaná žena?
Podle toho, v jakém smyslu je emancipovaná. Jestli myslíte emancipovanou traktoristku, tak se zbláznila, protože si zničí vaječníky. Ale jestli máte na mysli samostatnou sebevědomou ženskou jak v myšlení, tak v konání, pak takové ženy obdivuju. Ale mají to těžký. Asi se s nima nedá žít. Musejí mít štěstí na toho správnýho chlapa, který to ocení.
A kde ho mají potkat?
Koho potkáme, to záleží zase jen na nás. Podle toho, kudy chodíme. Pan Mahler říká, že náhoda je pro náš život určující. A vezmeme-li řadu náhod, které nás potkávají, zjistíme, že je to zákon, protože my těm náhodám jdeme naproti.
Jak jste se seznámil se svou manželkou vy?
Náhodou. V první B na střední všeobecně vzdělávací škole.
Pomohl jste té náhodě?
Ano, seč mi síly stačily.
Říkal jste, že čtete rád filozofické knihy. Co si myslíte o knížkách o lásce, třeba z nakladatelství Harlequin?
Myslím, že je to v pořádku, že taková literatura také vychází, protože tu dlouho nebyla a protože ji někteří lidé mají rádi.
Zdroj: vlasta.cz časopis Vlasta 1994
