Jaký je význam slz?
Slzy se tvoří podobně jako primární sliny – jejich tvorba se aktivuje acetylcholinem, tedy parasympatickým nervovým systémem. Mají pět základních úkolů: zvlhčují rohovku, protože suchá by se zakalila, a opticky vyrovnávají její nerovnosti, dále umožňují klouzání víček a chrání oko před infekcí. Obsahují totiž imunoglobulin A a lysozym proti bakteriím, spolu s dalšími asi jedenácti enzymy.
Pátá funkce je typická pro člověka a souvisí s emočním pláčem. Slzy při smutném filmu nebo z radosti mají o čtvrtinu víc proteinů než ty při krájení cibule. Mohou se v nich koncentrovat a vylučovat některé toxiny i stresové hormony (adrenalin), a proto můžeme po pláči cítit psychickou úlevu. Podobně, ale pomaleji fungují rovněž játra, ledviny, střeva, plíce nebo potní žlázy v kůži, tedy orgány udržující takzvanou homeostázu čili optimální fyziologický stav organismu.
U novorozenců se slzy začínají objevovat při pláči až několik týdnů po porodu. Citový pláč je zřejmě způsob, kterým se dítě snaží znovu získat vnitřní chemickou a psychickou rovnováhu, což se nejlépe daří, když se připojí laskavá empatická reakce členů rodiny. V dětství pláčou chlapci a dívky stejně často, v dospělosti ale více ženy. V USA je to 5,3krát za měsíc, kdežto u mužů činí průměr jen 1,4krát za měsíc.
Existuje více teorií, proč jsou ženy náchylnější k pláči než muži. Máte také nějakou?
Pláč mohou ovlivňovat nejen autonomní nervy, ale i hormony. Dobře zdokumentovaný je případ bílkovinného hormonu prolaktinu, který se uvolňuje z adenohypofýzy, předního laloku podvěsku mozkového. Prolaktin je určen především ke stimulaci tvorby mléka a brání novému početí u těhotných žen. Objevuje se ale i v slzách nebo slinách a do krevního oběhu se vylučuje také při stresu.
Prolaktin je až do dospívání přítomen ve stejném množství u dětí obou pohlaví. Někdy mezi 13. a 16. rokem se však jeho hladina začne u žen zvyšovat. Při napětí proto snáze dosáhnou vyšší hladiny tohoto hormonu než muži, a zřejmě proto víc pláčou a reagují na dojemné příběhy. Lidé, potažmo ženy, s vysokou hladinou prolaktinu mívají potíže s psychikou a spánkem.
Zřejmě proto, že prolaktin se navzájem trochu potírá s působením jiného důležitého hormonu a neuropřenašeče, dopaminu, fungujícího v mozkových oblastech motivace a odměny. Dlouhodobě nadprůměrný prolaktin může narušovat ovulaci (uvolnění vajíčka do vejcovodu). Zvyšuje tak riziko neplodnosti a do jisté míry i výskyt rakoviny prsu.
Říká se, že někdo „roní krokodýlí slzy“ nebo „bulí jako želva“. Z čeho tato úsloví vznikla? Opravdu pláčou i zvířata?
Slzy suchozemských savců mají evidentně podobnou ochrannou a zvlhčovací funkci jako u člověka. Pokud jde o ty emoční, lze o nich u zvířat někdy také uvažovat. Není divu, „citový“ limbický systém v mozku mnoha savců má srovnatelné složení a funkci jako ten lidský. Uvádí se, že jedno odloučené slůně ronilo slzy, i když důvodem izolace byla agresivita jeho matky namířená proti němu. Podobná pozorování známe od jiných, převážně domácích zvířat, například telat a psů. Ta mohou slzami reagovat na ztrátu „kontaktního komfortu“ při odloučení od stáda nebo od lidských opatrovníků, případně na stresové situace spojené s fyzickou bolestí a jiným strádáním.
U několika druhů severoamerických plazů je v případě ohrožení života tvorba slz doplněna neobvyklým jevem – tlakovým výronem krve. Odtokové žíly z oblasti hlavy se mohou reflexně natolik zúžit, že tlakem krve popraskají cévky okolo očí. Tito pouštní leguáni, jako je ropušník trnohlavý, pak mohou směs krve a slz použít na ohromení útočníka rychlým rudým zabarvením očí, nebo ho dokonce zahnat aktivním výstřikem až do metrové vzdálenosti. Je to účinné proti psovitým a kočkovitým predátorům, kteří opovrhují mršinami, ale na dravé ptáky to nepůsobí. Proti nim se tyto trnité agamy musí bránit stočením do pichlavého kroužku (zakousnou se do ocasu), nebo zvolí kamufláž – svůj ocas s hřebenem jako falešnou hlavu.
A ty krokodýlí slzy? Z křižáckých výprav se do Evropy přenesly legendy o potměšilém zvířeti, krokodýlovi, který ve vodách Nilu záludně láká své oběti do rákosí velkými slzami a dětským pláčem. Skutečnost je ale jiná. Krokodýl má kromě dvou víček ještě průhlednou oční mžurku. Může ji zavřít i po vynoření, a když s její pomocí stírá vodu z otevřeného oka, vypadá to jako kapky pod stěračem auta.
Naproti tomu mořské želvy doslova „pláčou sůl“, protože v slzách vylučují přebytek soli z těla. Plakající želvy můžeme pozorovat třeba na řeckém ostrově Zakynthos, když tam vylezou na pláž a se slzami v očích kladou vejce.
VÝHODY PLÁČE
(podle Medical News Today)
- Má uklidňující účinek – Aktivuje parasympatický nervový systém, který umožňuje lidem relaxovat.
- Pomáhá získávat podporu ostatních – Je výborným psychologickým prostředkem, jak získat pomoc či zájem.
- Zmírňuje bolest – Kromě toho, že prolévání emocionálních slz je uklidňující, uvolňuje oxytocin a endorfiny.
- Zlepšuje náladu – Vylučované hormony při pláči podporují pocit pohody.
- Uvolňuje toxiny a zmírňuje stres – Když lidé pláčou v reakci na stres, jejich slzy obsahují řadu stresových hormonů.
- Napomáhá spánku – Studie prokázaly, že pláč může pomoci dětem lépe spát. Někteří odborníci jsou přesvědčení, že totéž platí i u dospělých.
Zdroj: časopis Květy
