Kdo nepostřehl, že Iveta Bartošová vstoupila do muzikálu Dracula, se to zcela určitě dozvěděl 21. července 1997, kdy se v Kongresovém centru konal benefiční koncert Most naděje, na pomoc Moravě postižené povodněmi. Sešli se zde konkurenti a kolegové ze všech „pražských muzikálů“ - Draculy, Jesus Christ Superstar, Krysaře, Hair.

Iveta Bartošová, jak všichni víme, pochází z Moravy, má tam rodiče, takže povídání se nám hned na začátku stočilo k rodině. A také jsme si povídali o zvířatech, které má Iveta moc ráda, a samozřejmě o zpívání a Draculovi. Ten je v současné době největším sokem malého Artíka, protože jeho maminku okrádá o čas a jeho samého zase o pohádku před usnutím. Pravda ale je, že Iveta obě role, maminku i muzikálovou Adrianu, zvládá s bravurou a se svým zářivým úsměvem.

Zdroj: Youtube

Rodina

S rodiči jsem byla denně v kontaktu, volali jsme si, pokud vůbec fungoval telefon. Naštěstí nedopadli úplně nejhůř. Voda neodnesla dům, táta asi postavil základy, které vydržely. Rodiče žijí na venkově, mají zvířata, zahradu, teď pro ně bude náročné dát všechno do pořádku. Taky mně to zkomplikuje situaci, protože jinak vždycky čas od času přemluvím babičku, aby aspoň na čtrnáct dní přijela a pomohla s Artíkem. On moji maminku zbožňuje, ona jeho taky, takže ta splněná žádost byla vždycky ke spokojenosti všech. Naši jsou čtyři sta kilometrů daleko, teď asi babičku u nás doma tak brzy neuvidím. Sestra Ivana, jak víte, taky zpívá, podepsala smlouvy na vystoupení v Německu, takže se v nejbližší době nepotkáme. Zkrátka, nefunguje ani tetička, budeme si muset poradit sami.

Zvířata

Vyrůstala jsem s nimi, ta láska je opravdu od dětství. Na dvoře jsem běhala s králíky a ovcemi, měli jsme krávy, prasátko, slepice... Všechny je umím nakrmit, ošetřit, umím kydat hnůj, posekat trávu, jsem venkovské dítě. Dnes už mají rodiče jen kočku, psa, slepice a ovce. Já mám doma teď psy dva. Jezevčíka Honzu, ke kterému přibyl Láďův dalmatin Eda. Je mu už deset let, ale vypadá jako mladík a pořád běhá za holkama. Nejdřív se hrozně rvali, s pokousaným jezevčíkem jsem jednou musela k veterináři, což bylo dost dramatické, byl to můj miláček. Teď už si naštěstí priority vyjasnili. V zájmu novinářů byl taky Artur, to je pes Láďovy dcery Karolíny. Nám se to jméno líbilo už dřív, pejskovi jsou asi tři roky, vymýšleli jsme tehdy, jak mu budeme říkat, a přišli na Artura. No, a protože se nám to jméno opravdu líbí, využili jsme ho u miminka ještě jednou. Chtěli jsme mít prostě Artura doma.

Artík

Deska Čekám svůj den, zatím moje poslední novinka, která se objevila na trhu, je trochu symbolická, protože jsem byla v jiném stavu a čekala miminko. Nebudu opakovat, co říká každá máma, jak moc ho mám ráda a že je pro mne dnes to nejdůležitější a nejkrásnější stvoření na světě. Věděla jsem, že to bude znamenat velkou změnu i v mé profesi, ale netušila jsem, jak velkou a pozitivní změnu mi přinese v životě. Pořád jsem se zamýšlela jen nad svým zpíváním, jak dál a co dál budu zpívat, a byla se sebou vlastně nespokojená, několik let jsem měla mrtvé období, prostě se mi vůbec nedařilo. Nakonec jsem pochopila, že co mi v životě scházelo, nemělo s profesí nic společného. Dnes vím, že to bylo dítě.

Doma

Snažím se stihnout všechno a nikoho nešidit. Když jsme se přestěhovali za Prahu, znamenalo to pro mne být zase v přírodě a „na venkově“. Láďa už má děti velké, jezdí za námi na víkendy a na prázdniny. Na toho nejmladšího Štaidla se snaží najít co nejvíc času. Říkal mi ale předem, že na hlídání si ho moc neužijeme, je doma jen na hraní a na legrácky, zatímco praktický provoz musím obstarat já. Největší problém jsou chůvy, právě proto, že maminka teď nemůže. Měla jsem už dvě, obě byly spolehlivé a Artík je měl rád, jenže vždycky v nejdramatičtějším okamžiku odešly. Třeba právě před premiérou Draculy. Kromě muzikálu nedělám nic jiného, doma opravdu trávím většinu času, koncertní zpívání zatím musí počkat.

Dracula

Bylo to jako vždycky. Na jedné straně velká radost, hned za ní velká starost. Když se mi splnily mé životní sny, přišly oba najednou: role v muzikálu a pár měsíců předtím dítě. Taky jsem věděla, že nastupují do rozjetého vlaku, kde už všichni mají své pevné místo a já tam přijdu jako úplný nováček. Samozřejmě došlo ke změně i u Leony Machálkové, která v roli zastoupila Lucii Bílou, a já zase ji, jenže ona s Draculou byla od začátku. Role Adriany se mi moc líbila, protože já veřejně přiznávám, že jsem duší romantik, takže mi ta křehká Draculova láska byla blízká.

Související články

Čeho jsem se trochu obávala, byla nakonec výhoda. Kolegové jsou tak suverénní, že z jejich jistoty přešlo kousek i na mě a já byla skoro bez trémy. Atmosféra v divadle je moc přátelská a samozřejmě si neodpustili ani pár vtípků. Muzikál je teď profesně můj jediný a hlavní zájem, natočila jsem draculovský singl, připravený je i Megamix, který se bude křtít 3. října, kdy čekáme miliontého návštěvníka. Takové potlesky, jaké zažívám při Draculovi, jsem na svých koncertech slyšela tak jednou dvakrát v životě.Tady máme ovace každý večer, lidé vstávají a dávají nám najevo, že se jim naše práce líbí, takže je logické, že se opravdu těším na každé představení. Slavnostní i neslavnostní. Dřív jsem jezdila za svým publikem na šňůry po Čechách i na Moravě, teď lidé jezdí na Draculu za mnou. Tak všechny srdečně zvu!

Zdroj: Vasta.cz časopis Vlasta 1997