Václave, moderujete třetí řadu pořadu Peče celá země. Ještě vás to neomrzelo?

Myslím si, že ze všech úst na tiskové konferenci sborově zněla pohoda, vzpomínka na něco hezkého, na mile strávený čas. To se nikdy neomrzí, protože přijít v uvozovkách do práce, kde voní čokoláda, vanilka a šlehačka, to je samo o sobě hrozně milé. Pokud je to v takto příjemné společnosti, tak by bylo hodně nevděčné, kdyby se člověk do takové práce netěšil.

Zdroj: VLM

Naučil jste se od té doby, co moderujete Peče celá země, něco upéct?

Jsem konzervativní i v tom smyslu, že to nechávám na těch, kteří to opravdu umějí. Zdokonalil jsem se v ochutnávání, v posuzování a v názorech na jednotlivé výrobky, ale sám že bych se zapojoval v domácím vaření, to ne. Mám svou vlajkovou loď a tou je moje bábovka. U té setrvám až do mých posledních dnů. Myslím si, že to bohatě stačí. Od toho jsou profíci, aby nám něco připravili.

Musel jste při tom ochutnávání myslet na svou váhu, abyste během natáčení moc nepřibral?

Podařilo se mi váhu udržet, což nevím, jestli je možné považovat za vítězství. Na druhou stranu jsem nepřibral, teď jsem se víc hlídal než v minulých dvou ročnících. To byla marná sláva. Od určitého věku musí v tomto ohledu být člověk opatrnější. O to větší radost měly moje dcery a žena, protože z této soutěže přiveze člověk hodně zajímavých pochutin.

Byly Vánoce, což jsou i svátky obžerství. Držel jste se dál od cukroví a bramborového salátu?

Od salátu moc ne, protože ten miluji. Ten si dám velice rád. Ale obecně nejsem cukrožrout. Ani v dětství jsem nebyl kluk, který by byl přilepený na výloze cukrárny. Nejradši z těch vánočních lákadel mám rád klasickou vánočku, kterou moje žena umí dělat. Dělá ji podle receptu své babičky z Vodňan. Je to taková ta poctivá, která vám v troubě nakyne, takže dáváte do trouby vánočku a vyndáte malé obrněné vozidlo. To je pro mě vrchol blaha.

Zdroj: Vlasta.cz

Související články