Opravdu jste nečekali tak znepokojivé výsledky?
Stanovení hladiny vitaminu C, co se týče krevního rozboru, je velmi problematické. Jde o proceduru drahou, technicky náročnou, nezřídka chybovou. Ke zpracování krve za tímto účelem musí navíc dojít velmi rychle. O podobnou studii jsme se pokoušeli už v roce 2015, ale nebyla tak průkazná. Poté, co se vyskytla možnost diagnostikovat jinak, tedy pomocí proužků vkládaných do moči, jsme se rozhodli udělat vyšetření znovu. Předpokládali jsme, že vinou změn stravovacích návyků odchylky budou, ale ne až takové.
Vybírali jste děti do studie podle určitých kritérií?
Právě že nikoliv. Šlo o náhodnou skupinu napříč celým věkovým spektrem – od těch nejmenších až po adolescenty. Podobnou studii dělala i klinika v Olomouci či kolegové na Slovensku a zajímavé je, že průřezově vyšly stejné výsledky. Když zakryjete zdroj, nepoznáte, odkud průzkum pochází. A ve stejně nepříznivém duchu vyznívají i poznatky z ostatních zemí Evropy.
Je důvodem pouhé stravování, nebo třeba i další okolnosti, například obezita, vyžadující vyšší saturaci (nasycení) vitaminem C?
Strava samozřejmě hraje zásadní roli, avšak i relativně zdravé děti mají hladinu vitaminu C nižší. Samozřejmě ty obézní ji mají ještě nižší než ostatní. Může to souviset jak s tím, že se stravují ještě hůře než jejich vrstevníci s optimální váhou, tak s faktem, že ty obézní často trpí chronickým zánětem, který zvyšuje potřebu vitaminu C.
Komplikuje situaci fakt, že obezity výrazně přibývá i mezi dětmi?
Každopádně. Rozvoj dětské obezity v ČR je neuvěřitelně strmý. Máme u nás 16 procent dětí nikoliv „jen“ s nadváhou, ale přímo obezitou. Před třiceti lety šlo o 3 procenta, jde tedy o nárůst ve stovkách procent. To už není alarmující, ale kritické.
Co znamená zjištění o nedostatečné hladině vitaminu C u dětí v praxi?
Jsou nejen náchylné k častým infekcím, ale průběh infekčních onemocnění je u nich závažnější, navíc mají zvýšené riziko rozvoje různých chronických chorob. Vitamin C jednoznačně ovlivňuje kvalitu fungování imunitního systému a má vztah i k dalším procesům v organismu – tvorbou kolagenu počínaje a protinádorovou imunitou konče.
Má význam i při vlastním vývoji dítěte?
Určitě. Už jen tím, že se podílí na tvorbě kolagenu, hraje nezastupitelnou roli při růstu. Významný je pro řadu dalších aspektů: cévní stabilitu, vývoj svalů či kůže. Podíl vitaminu C na rozvoji dítěte je komplexní, i když se to na první pohled nemusí zdát.
Je dobré, aby i děti užívaly příhodné doplňky stravy?
Ideální bývá saturace z potravy. Jistě, u samotného vitaminu C nerozeznáte, zda je přírodní, či připravený synteticky. Nicméně víme, že existuje mnoho dalších faktorů, které vliv vitaminu C zesilují. Budete-li například léčit kurděje pouhým syntetickým vitaminem C, tak je nevyléčíte. I proto nemám rád názor: „Vezměte si vitamin C, budete zdravější.“
Zmiňujete kurděje, které jsou dnes vzácností. Snad z tohoto důvodu jsme si zvykli tvrdit, že současná vyspělá společnost nedostatkem vitaminu C netrpí. Je to omyl?
Ano, často míváme pocit, že nízká hladina vitaminu C je v civilizovaných zemích zcela výjimečná. Bohužel jde opravdu o mylnou představu. Výskyt snížené saturace organismu vitaminem C zdaleka není omezený na rozvojové oblasti, ale překvapivě často se vyskytuje i v rozvinutých zemích, kde jsou propagovány zásady zdravé výživy a je dostatek prostředků pro suplementaci.
Takže pořád jíme například málo ovoce?
O ovoce ani tak nejde, byť ho mnozí vnímají jako synonymum vitaminu C. Nejlepším zdrojem je zelenina, která bývá mnohem větší zásobárnou. Paprika či brambory mají mnohem více céčka než pomeranč či jablko. Jde o zdroje méně preferované, méně chutné, ale mnohem bohatší. Obecně se doporučuje denní příjem zeleniny pro dospělé 400 gramů. To je však minimální dávka – ani optimální, ani maximální, nicméně mnozí nedodržují ani toto. Pravdou je, že 20 až 30 mg C vitaminu denně stačí, abyste nedostali kurděje, ale neznamená to, že máte dostatek vitaminu C.
Zdroj: časopis Květy
