Když se bojíte, že zůstanete nebo skončíte sami, uděláte cokoli, aby vztah fungoval, bez ohledu na cenu. V důsledku toho necháte většinu nebo všechny své potřeby, včetně fyzických, mentálních, emocionálních a duchovních, upadnout na vedlejší kolej. Pokud jste chodili do divadla, na výstavy, do fitka, psali jste si deník, věnovali jste se příbuzným, přátelům, sportu, meditaci.... skončíte se vším. Nedovolte, aby se váš strach z opuštění proměnil v sebeopuštění. Pokračujte v tom, co vás baví, investujte do činností a návyků, které vám dělají dobře, buďte i nadále s lidmi, které máte rádi a kterých si vážíte, jako je rodina a přátelé.
Je naprosto přirozené bát se, že ztratíme někoho, koho milujeme, nebo někoho, na kom nám záleží. Ne vždy to musí být životní partner, někdy je to kolega či přítel. Strach z opuštění není diagnóza, ale dost často souvisí s některými stavy psychického zdraví, jako je například hraniční porucha osobnosti nebo úzkostná porucha.
Je spojen velmi hluboce s našimi emocemi, zejména studem a úzkostí. V dnešní době to není nic neobvyklého. „Se strachem z opuštění a nejistotou ve vztazích se potýká mnoho lidí,“ potvrzuje koučka a vztahová poradkyně Jana Řehulková. Kde jsou však příčiny tohoto strachu?
Ztráty z dětství?
Jak říká psycholožka a autorka knihy Strach z opuštění Michelle Skeen, pokud je strach z opuštění i vaším příběhem, je pravděpodobné, že se tímhle strachem cítíte být svázaní. Možná vás přitahují lidé, kteří jsou nedůslední, nepředvídatelní, lhostejní, a lidé, kteří ve vás vyvolávají pocit, že nejste „dost dobrá“? Strach z toho, že budeme opuštění nebo že někoho opustíme, mají hlubší kořeny. Nabízí se jich hned několik.
„Vzpomínky a některé zkušenosti z dětství mohou vést k vytvoření strachu z opuštění. Například rozvod rodičů, ztráta blízkého člověka nebo nedostatek citového spojení mohou zanechat emocionální jizvy, které se projeví i v dospělosti,“ vysvětluje koučka Jana Řehulková. „Kromě toho mohou kořeny spočívat v nedostatku sebevědomí, kdy nevěříme ve vlastní hodnotu, zajímavost či přitažlivost, může se objevit obava, že nás druzí opustí. A dalším důvodem může být špatná zkušenost z předchozích vztahů, když nás v minulosti už někdo i opakovaně opustil nebo když nám byl partner nevěrný či nás nerespektoval,“ vyjmenovává odbornice.
Vztahové pasti
Bohužel vždycky se najdou lidé, kteří dokážou spustit vaše základní skryté přesvědčení, že za nic nestojíte a partnera si nezasloužíte. Někdo to ve vás spustí jen někdy, jiní to dělají pořád. „Je důležité, abyste ve vztazích od sebe lidi odlišovali, protože to vám pomůže oddělit nepříjemné osoby, které spouštějí tyto vaše pocity,“ říká Michelle Skeen. Někdy si bohužel vytváříme ideální představu o partnerovi a pak se snažíme přizpůsobit, abychom mu vyhověli. „Když nás takový partner opustí, pociťujeme stud, protože jsme se snažili být tou »dokonalou« verzí sebe sama, a přesto jsme neuspěli,“ vysvětluje Jana Řehulková. Navíc nátlak společnosti a očekávání, která na nás klade, mohou vyvolávat pocity studu, pokud náš vztah neodpovídá představám ostatních. Je důležité si uvědomit, že vlastní štěstí je důležitější než veřejné mínění,“ dodává vztahová poradkyně. Strach z toho, že vás druhý nechá, může ovlivnit vaše interakce i to, jak budete interpretovat chování a reakce partnera. Můžete mít pocit, že musíte jednat určitým způsobem, abyste si ho udrželi, nebo můžete mít problém s intimitou z důvodu strachu z odmítnutí.
„Zranitelnost vede k dalšímu opuštění, proto mohou tito lidé mít potíže s důvěrou v ostatní,“ říká psycholožka Annie Tanasugarn. Velmi často ti, kteří zažili opuštění, využívají současné vztahy k tomu, aby mohli udělat to samé. „Nevědomě tak zničí vztah, protože se spouští jejich vlastní strach z opuštění, minimalizují tak emocionální bolest, kterou by mohli zažít,“ dodává Annie Tanasugarn. Když se strach z opuštění navíc překrývá s poruchou osobnosti, vztahy mohou být ještě víc negativně ovlivněny. Výzkum z roku 2017 u lidí s hraniční poruchou osobnosti naznačuje, že ženy s touto diagnózou častěji dělaly věci, které nechtěly – například svolily k sexu ze strachu ze ztráty partnera. Přesto strach z opuštění překonat lze. „Práce na sebeuvědomění, terapeutická podpora a budování zdravých vzorců a vztahů jsou klíčové kroky směrem k uzdravení. S odvahou a péčí o sebe můžete strach z opuštění překonat a najít naplňující a vyvážené vztahy, které si zasloužíte,“ radí Jana Řehulková.
Myslete na sebe
Jana Řehulková, koučka a vztahová poradkyně, www.janarehulkova.cz
- Prvním krokem k překonání strachu z opuštění je pochopení vlastních emocí a vzorců chování. Důkladným sebeuvědoměním můžete rozpoznat ty, které vám brání v budování zdravých vztahů.
- Terapeutická podpora může být cenným nástrojem při práci na zvládnutí tohoto problému. Terapeut vám může pomoci porozumět kořenům vašeho strachu a poskytnout prostor pro vyjádření a zpracování vašich emocí. Terapie umožní rozpoznat destruktivní vzorce a naučit se zdravějšímu způsobu komunikace a sebevyjádření.
- Klíčové je posílení vlastního sebevědomí a sebelásky. Čas věnovaný sobě a péči o sebe pomůže vybudovat pevné jádro a snížit závislost na vnějším hodnocení či potvrzení.
- Místo honby za nespolehlivými nebo nedostupnými partnery je žádoucí zaměřit se na hledání a budování zdravých vztahů založených na vzájemném respektu, důvěře a podpoře.
- Základem zdravých vztahů je otevřená a upřímná komunikace. Je důležité sdílet s partnerem své potřeby, obavy a očekávání a současně si vytvořit vzájemně respektované hranice.
Zdroj: časopis Vlasta
