Téměř polovina Američanů si podle nedávného průzkumu uveřejněného v Psychology Today myslí, že randění je dnes těžší, než bylo před 10 lety, a úplně nesrovnatelné se seznamovací pohodou panující za minulých generací.

Letošní výzkum, jenž vedl profesor Menelaos Apostolou z Univerzity v Nikósii na Kypru, se zaměřil na oblast získávání partnerů ve čtrnácti zemích světa. Více než 57 % dotazovaných čelilo potížím při navazování vztahů, 48 % přiznalo, že seznamování je pro ně v současné době náročné, a 13 % udalo, že jsou stále single, ačkoliv se aktivně snaží nějakou spřízněnou duši najít.

Zdroj: Youtube

Člověk si klade otázku, jak je to možné? Vždyť máme stovky seznamovacích aplikací, spravujeme sociální sítě hýřící bezpočtem přátel, víme, kdo je volný a kdo zadaný, co kdo rád jí nebo poslouchá, kde relaxuje, jaké má ideály, jak vypadá v předpisovém dress codu a jak skoro nahý, co měl na maturitním vysvědčení, koho volil i jakou pastou si čistí zuby. Jak je tedy možné, že ani na základě takového arzenálu informací se lidé nedají dohromady?

Když finty předků nefungují

Jistě, pravděpodobnost, že si najdete partnera v on-line prostoru, je pořád větší, než že se seznámíte prostřednictvím rodiny, sousedů nebo náhodně v knihovně. Ostatně to prokázala i nová studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Zatímco v roce 2009 se na internetu v průměru poznalo něco málo přes 22 % partnerů, v roce 2017 už šlo o číslo atakující 40 %. A stále pozvolna stoupá.

Za jeden ze zásadních faktorů autoři studie považují nástup chytrých telefonů, které vyšouply internetové seznamování ze stolních počítačů a vložily ho všem do kapsy, kde je k dispozici nonstop. Že by díky tomu vznikaly četné pevné svazky, se ale říci nedá.

Profesor Menelaos Apostolou a jeho kolegové se v rámci studie zamýšlejí i nad tím, že evoluce zabudovala do lidského mozku pevná pravidla párování a vzájemného sbližování, jenže moderní společnost je natolik odlišná od způsobu života našich předků, že po generace zažité postupy přestávají fungovat. Navíc současníkům prý často chybí schopnost adekvátního flirtování. Volně přeloženo nevládnou tak dobrými „balícími“ technikami jako jejich předchůdci.

Chemie na druhém místě

On-line seznamování je však stále relativní novinkou, k níž mají mnozí nedůvěru. Dost možná oprávněnou. Ve virtuálním prostoru můžete lhát o svém věku, vzhledu, jménu, místě, pohlaví i rodinném stavu. Zneužít jakákoliv data či fotografie. Sociální média navíc šíří iluzi dokonalosti všech okolo nás, tedy i vztahů. I nadprůměrně inteligentní lidé mohou v důsledku toho propadnout pochybnostem o sobě sama, o vlastních schopnostech navázat a udržet vztah. Je snadné uvěřit, že všichni prožívají ideální romantický poměr a jen vy jste sami. Co s tím?

Skutečnost, že situace v oblasti současných možností seznamování není ideální, si před časem uvědomila i Mgr. Kristýna Mertlová. Před deseti lety hledala partnera ona sama. V Česku marně pátrala po privátní seznamovací agentuře, v níž za vás udělají předvýběr, představí vás vhodnému protějšku, který odpovídá vašim představám, a domluví rande. A to vše zcela diskrétně.

„Řešila jsem tenkrát otázku nejen jak dál ve svém životě, ale i kde a jak potkat toho správného muže, který mi bude nejen partnerem, nejlepším kamarádem a parťákem, ale i otcem mých dětí. Začala jsem se proto nejprve intenzivně věnovat svému osobnímu rozvoji, a protože mne koučování oslovilo jako velmi efektivní způsob pomoci a podpory, rozhodla jsem se mu profesionálně věnovat. Začala jsem si v této oblasti rozšiřovat vzdělání, včetně unikátní světové certifikace právě pro seznamovací koučink, respektive matchmaking,“ shrnuje.

Dnes je ředitelkou a majitelkou seznamovací agentury, kterou založila spolu se svým manželem před více než osmi lety. Během té doby jí prošlo několik tisíc klientů. Úspěch prý spočívá ve zcela individuálním přístupu ke každému klientovi. Všechny osobně znají, všichni mají své privátní seznamovací kouče, takže nehrozí ono největší nebezpečí anonymních on-line seznamek a aplikací, kdy nikdy nevíte, kdo je na druhé straně a zda skutečně hledá lásku. Trumfových karet však v rámci svého seznamovacího podnikání drží v rukou víc.

„Je to i vědeckost a intenzivní práce se statistickými daty. Spolumajitel a můj manžel v jednom coby doktor matematiky vytvořil unikátní algoritmus párující lidi tak, aby se k sobě hodnotově a názorově hodili. U nás to není o fyzické atraktivitě, tedy jak dobrou máte fotku, ale hlavně o tom, jak k sobě pasujete, co se názorů a pohledu na život týče. A až pak samozřejmě vstupuje ‚faktor chemie‘. Osobně jsem přesvědčená, že za vysokou úspěšností seznamování našich klientů stojí oba tyto principy rovnocenně – půl tvoří individuální přístup našich seznamovacích koučů a druhou půlku právě onen vědecký přístup a detailní znalost toho, co naši klienti skutečně hledají.“

On-line prostředí? Ideální pro násilníky

Ačkoliv je Kristýna Mertlová v oblasti seznamování jako doma, ani ona on-line seznamky a různé seznamovací aplikace nepovažuje za bezpečné. „Stejně jako roste počet uživatelů on- -line seznamek, stoupá počet žen, které zažily násilí, bohužel i sexuální, na prvním rande naslepo. Svojí anonymitou se on-line prostředí nabízí jako ideální pro podvodníky, úchyly nebo násilníky, proto je třeba k němu přistupovat opravdu s vědomím, že se na druhé straně může skrývat kdokoliv.“

V České republice se přesto tímto způsobem seznámilo 22 % párů. Podle odbornice není sice žádný důvod se za to stydět, ale zároveň cítila potřebu zvýšit v téhle poněkud rizikové oblasti jistotu všech, kdo do ní vstupují. Právě proto se rozhodla spustit i neziskový projekt Bezpečná místa, jehož cílem je maximalizovat bezpečí žen při on-line seznamování a pomoci jim vybrat vhodnou seznamku. Díky svým zkušenostem dokáže ženám také ukázat, jak lze včas poznat podvodníka, ale i třeba nabídnout seznam bezpečných míst pro první rande.

Ženy mají přehnaná očekávání

Na on-line seznamkách dominují (alespoň do určitého věku) muži, z nichž ale dle slov Kristýny Mertlové celá řada spíš než seriózní vztah hledá ověření vlastní hodnoty a atraktivity. V seznamovací agentuře jsou obě pohlaví zastoupena ve stejném poměru. Co stejné není, jsou jejich požadavky na ideálního partnera. Zejména ženy prý mají přehnaná očekávání. I navzdory často velmi drsné on-line realitě, s níž bývají dennodenně konfrontovány, zůstávají pod vlivem romantických filmů a pohádek. Očekávají prince na bílém koni a nejsou připravené dělat kompromisy.

„Velmi často ale také máme naopak nízké sebevědomí a jsme pak schopny tolerovat chyby, které bychom rozhodně nikdy dovolit neměly. Obvyklou chybou je také odkládání seznamování na ‚až‘. Až dokončím nový projekt, až budou děti starší, až budu ve formě atd., a mezitím nám utíkají roky, které mohou být klíčové. Hledání lásky je dovednost jako každá jiná, od určitého věku, postavení a množství času stráveného v práci máme bohužel omezené možnosti někoho potkat, a je proto dobré nebát se být v oblasti seznamování aktivní a nikoliv čekat. Ono by to taky vůbec nemuselo přijít,“ varuje Kristýna Mertlová.

Pro muže na druhé straně zůstává zcela zásadní vzhled potenciální partnerky. Ať má chlap jakékoliv vzdělání, profesi, sociální status či věk, je vzhled ženy to první, co ho zaujme. „Pak se ale pro něj to, jaké jsme, jaké máme hodnoty, jak se mu s námi povídá, a rozumí si s námi, stane tím nejzásadnějším a stěžejním důvodem, proč s námi chce vztah budovat nebo v něm roky zůstávat. Pokud ho ale vzhled na první dobrou nezaujme, je úplně jedno, jak úžasné jsme. Protože nás prostě neosloví,“ přibližuje zákonitosti současného seznamování odbornice.

Abyste dobře „navnímali“ mého syna

Jakmile dojde na „historky“ ze seznamovací kanceláře, jednomu okamžitě naskočí klasické televizní scénky. Luděk Sobota bažící po co nejsilnější ženě, aby zastala těžkou fyzickou dřinu na pozemku (jestli si vzpomínáte, spíš než po slečně Bukové, jež zápasila o poutích s medvědicí, zatoužil nakonec po té medvědici). Nebo Felix Holzmann hledající ženu se sekačkou, který ve finále zjistil, že mu vlastně stačí jen ten stroj. Svědky podobných karikatur bývají občas i současné seznamovací kanceláře.

Kristýna Mertlová popisuje příběh mladého klienta, který trval na tom, že chce ženu bydlící pouze na trase metra A, protože se bojí přestupovat a nemá auto. Za poněkud kuriózní lze považovat i prosbu maminky pětačtyřicetiletého muže: syn se prý chce seznámit, ale musí mu to vše domluvit sama, protože je zaneprázdněný vědec a nemá na takové věci čas. A ona by už ráda vnoučátka. Tak nabídla, že napíše dopis, který by syna z pohledu rodičů popsal, aby ho v seznamovací kanceláři dobře „navnímali“ a mohli ho úspěšně seznámit.

„Ale ani my, ženy, v tomto ohledu nejdeme daleko k extrému,“ říká Kristýna Mertlová. „Nedávno k nám chtěla jako klientka paní, jejíž seznam požadavků byl tak dlouhý, že se nevešel na tři strany A4, včetně přesné výšky potenciálního muže – 184 cm. Menší jsou prý skrčci s malým sebevědomím a ti vyšší už zase mají tendence ženy přehlížet. Uf… Klientku jsme do členství naší agentury nevzali.“

Zdroj: časopis Květy

Související články