Bez nastavené „zdvořilé čáry“ mezi vámi a těmi druhými nebudete nikdy v pohodě. Přestože tyto hraniční čáry nejsou vidět jako na mapě, jsou velmi důležité.
Díky nim ostatní chápou, jak daleko mohou zajít, než přejdou na vaše území. Definování „pravidel“ vašich vztahů vás může osvobodit od toho, že se budete pokaždé snažit druhé za každou cenu potěšit nebo se přehnaně zavazovat. Nastavit ale hranice na mentální, komunikační a energetické rovině může být pro spoustu lidí velmi složité. Ano, všichni víme, že hranice jsou nezbytné, ale co to přesně znamená a jak přesně to udělat?
Zdravé hranice jsou jako neviditelný plot po obvodu zahrady a určují, kde končí váš prostor a kde začíná prostor někoho jiného. Pokud dokáže pes rozpoznat a respektovat tento plot, pak to dokáže i každý ve vašem životě.
Myslete na sebe
OCHRANA PŘED CIZÍMI EMOCEMI
- EMOČNÍ UVĚDOMĚNÍ: Učte se rozpoznávat vlastní emoce a reakce na různé situace. Pomůže to lépe se vypořádat s tím, co cítíte, a oddělit vlastní emoce od emocí ostatních.
- POSTUPNÝ DISTANC: Pokud si všimnete, že absorbujete cizí emoce, udělejte si krátkou přestávku a zkuste na okamžik získat odstup od dané situace. Učte se techniky uvolňování emocí – dechová cvičení, jóga, péče o sebe…
- ENERGETICKÁ OCHRANA: Představujte a vizualizujte si kolem sebe bariéru či jakýsi ochranný energetický štít, který vás chrání.
„Třeba to, že na sebe přebíráme zodpovědnost za povinnosti druhých, může vypovídat jednak o potřebě být pozitivně přijímán a hodnocen, jednak může být důsledkem společenského tlaku nebo nedostatečného sebevědomí. Abychom se z toho vymanili, je nutné pracovat na identifikaci vlastních hranic. Schopnost rozlišit, kdy je přijatelné odmítnout převzetí cizího úkolu, říct ,ne‘ a věnovat se svým vlastním prioritám, je klíčová,“ říká koučka a vztahová poradkyně Jana Řehulková.
Stejně nezdravé je do sebe nasávat cizí pocity v domnění, že jsme přece lidé a je fajn druhým pomáhat. „Prožívání cizích emocí může být spojeno s empatií, ale také s nedostatečnou ochranou naší energetické sféry. Pro ochranu před negativními vlivy je užitečné naučit se vizualizacím, meditacím nebo jiným technikám energetické ochrany,“ radí odbornice. Co tedy v praxi znamená nastavit hranice?
Komunikace jako základ
Znamená to, říct si jasně, co ovlivňuje úroveň vašeho pohodlí. Tedy toho, co považujete pro sebe za příjemné, nebo nepříjemné. To často zahrnuje používání verbálních strategií. Komunikaci za základ pro nastavení hranic považuje i Jana Řehulková. „Důležité je komunikovat své potřeby a očekávání transparentně. Aby byly hranice pružné a neuzamkly nás před okolním světem, je důležité najít rovnováhu mezi seberespektem a ohledem k druhým,“ dodává.
Naučit se, jak a kdy říkat NE
Další zásadou, ale dost obtížnou, stanovení hranice, je naučit se říkat „ne“ druhým. „Často máme pocit, že ostatním dlužíme odpověď na úrovni disertační práce na to, proč nemůžeme udělat tento úkol, jít na nějakou akci a podobně,“ říká Melissa Flint z University of Arizona. „Faktem je, že nastavená zdravá hranice je vysvětlení samo o sobě. Je mi to líto, ale nemůžu udělat tuhle práci nebo tenhle projekt přes víkend. Vážím si toho, že na mě myslíte, že mi důvěřujete, ale tentokrát nemůžu, je naprosto adekvátní reakce,“ říká psycholožka Flint.
Jana Řehulková k tomu říká: „Předtím, než souhlasíte s novým úkolem, zvažte, zda je skutečně v souladu s vašimi prioritami a schopnostmi. Pokud ne, odmítněte s ohledem na své reálné možnosti. Naučte se odmítnout žádost zdvořile a jasně. Nemusíte vždy vysvětlovat důvody, stačí říct, že to přesahuje vaše možnosti. A nebojte se také delegovat. Pokud je to možné, předejte úkol někomu, komu by více sedl nebo kdo má na to vhodné zdroje a kompetence,“ říká koučka.
Upřímnost a transparentnost
Vědomé rozhodnutí stanovit určité hranice ale nestačí. Tyhle hranice musíte také sdělit lidem, kterých se týkají. „Nemůžete očekávat, že ostatní budou mít křišťálovou kouli a budou vědět, co chcete nebo nechcete,“ říká Melissa Flint. Nelíbí se vám například, že se vás váš nadřízený neustále mimoděk dotýká? Někomu to prostě vadí. A pokud to vadí vám, musíte mu to říct. Třeba to skutečně nedělá záměrně, ale do vaší hlavy nevidí.
Flexibilní hranice
Člověk se zdravými hranicemi je schopen upravit své hranice v závislosti na situaci, aby umožnil odpovídající úroveň spojení. „Když jsou naše hranice příliš propustné, mohou nás druzí využívat nebo s námi hrubě zacházet. Když jsou naše hranice moc pevné, může být problém navázat potřebný kontakt,“ říká psycholožka Carla Marie Manly, autorka knihy Joy From Fear and Date. Pokud svoje vlastní hranice nenastavíte, hrozí chronická úzkost, deprese, dokonce i trauma. „Na instinktivní úrovni se pak můžete cítit jako zvířata v kleci, pokud vaše, zejména emocionální, hranice nebudou respektovány,“ říká Carla Marie Manly.
Nedaří se vám to? Uvědomte si, že to chce cvik a trpělivost. Zpočátku je to těžké, někdy chvíli trvá, než se vaše hranice „vyladí“, ale stojí to za to. Protože vy nejste rohožka. Tak si to opakujte. Jak budete postupovat dopředu, zjistíte možná, že ne každý vaše nové hranice akceptuje. „Možná nebudou ochotni přijmout a ctít vaše nové já. V takovém případě je nejmoudřejším krokem distancovat se od těch, kteří vaše nové hranice odmítají přijmout,“ radí Carla Marie Manly.
Manuál na NE
Jana Řehulková
JANA ŘEHULKOVÁ, koučka a vztahová poradkyně, www.janarehulkova.cz
- ZAČNĚTE OD SEBE: Uvědomte si, že ne všechny žádosti musíte akceptovat. Stanovte si jasné limity a řekněte „ano“ pouze v případech, kdy to skutečně chcete udělat.
- VYŽÁDEJTE SI ČAS: Místo okamžitého souhlasu si vyžádejte čas na rozmyšlenou. Lépe věc posoudíte.
- PŘEDNOSTNÍ SEZNAM: Vytvořte si seznam svých stávajících povinností a projektů. To vám pomůže stanovit priority a odmítnout žádosti, které jsou s nimi v rozporu.
Zdroj: vlasta.cz