Dvacetiletý mladý muž se zamiloval do dívky, která se zdála dokonalá. Milá, okouzlující, charismatická. Jenže postupem času z něj vysávala energii a totálně podlomila jeho sebevědomí. Místo radosti a důvěry prožíval nejistotu a úzkost. Začal užívat antidepresiva, protože mu říkala, že to on je nezdravý a má problémy. Manipulovala s ním, zneužívala ho, balamutila, kritizovala.
Zakazovala mu přátele, kteří nebyli podle jejího gusta, a vše vždy zaonačila tak, že to byla „jeho chyba“, že on je „citlivka“ a že on je „blázen“. Byla sobecká a měla neukojitelnou potřebu obdivu. Pomalu, ale jistě narušovala jeho hranice, podrývala sebevědomí.
Tenhle příběh bohužel neskončil šťastně. Skončil tím nejhorším možným způsobem, sebevraždou oběti. Jak se toxickému partnerovi bránit? A jak ho vůbec rozpoznat?
Jsou okouzlující a charismatičtí
Když se s takovým člověk seznámíte, může se vám to zdát jako zázrak. „Psychopati a manipulátoři jsou často na začátku vztahu okouzlující a mají velké charisma. Jsou pozorní, společenští, ztělesnění toho, jak si žena či muž přeje, aby se k nim partner choval. Postupem času se u nich ale začne projevovat nedostatek empatie, lži a manipulativní jednání,“ vysvětluje vztahová poradkyně Jana Řehulková.
Psychopaty jsou nejen muži, ale psychopatky najdeme i mezi ženami. A ty jsou podle odborníků ještě horší, protože projevy psychopatického chování jsou u nich trošku jiné. Jak uvádí psycholožka Ana Sanz García, publikované studie ukazují, že ženské psychopatky mají menší sklony k fyzickému násilí než muži. Mnohem častěji se ale u nich objevuje manipulace s jinými lidmi.
„Pokud cítíte, že vámi partner manipuluje, emocionálně vás vydírá nebo něčím vyhrožuje, aby dosáhl svých cílů, může to být známka nezdravého vztahu. Jestli se neustále cítíte vinni či zodpovědní za chování partnera, může to být varovný signál. A pokud vás chce oddělit od vašich blízkých, aby měl větší kontrolu, je potřeba vyhledat podporu důvěryhodných lidí a případně profesionála,“ dodává Jana Řehulková.
Dostanou se vám pod kůži
Možná vám váš partner nebo partnerka říkají, kolik toho s vámi mají společného, jak jste dokonalí, a snaží se navázat okamžité pouto důvěry a vzrušení. A vzrušující to opravdu je. Jsou fascinující, píšou vám básničky, lichotí vám. Tvrdí vám, že jste spřízněné duše, ale systematicky vás vypočítavě citově znásilňují.
JAK SPŘÁDAJÍ SÍTĚ
Podle Jacksona MacKenzieho si psychopati své oběti pečlivě vybírají. Napodobují jejich osobnost, aby vytvořili pouto důvěry a sounáležitosti. Tahle maska ale nemůže vydržet dlouho. Jakmile oběť poukáže na nesrovnalosti, psychopat se začne snažit dohnat ji k šílenství prostřednictvím intrik, milostných trojúhelníků, balamucení a mlčení. Cílem je, aby se oběť zničila sama. Jakmile se mu to podaří, přesune se k další.
Rozpoznat manipulativní jednání psychopata, který se vám dostal pod kůži (a do postele), může být velmi složité. Jsou to totiž mistři v tom, jak rozpoznat vaše slabiny a touhy.
„Pohrávají si s vašimi emocemi, využívají lichotky k tomu, aby získali kontrolu nad situací. Často využívají metodu cukr a bič, střídají přehnanou péči s odmítáním. Nedostatek empatie jim umožňuje hrát si s city druhého člověka bez pocitu viny,“ říká koučka Jana Řehulková.
Postupem času se začnou objevovat prasklinky v jejich masce milujícího partnera, ovšem ne vždy je ten druhý ochoten si to přiznat. Jakmile jste totiž „zaháčkovaní“, je velmi těžké se toxického partnera zbavit. Jenže, pokud to neuděláte, hrozí vám víc než „jen“ smutek. Nemálo lidí, kteří prožili vztah s psychopatem, skončilo sebevraždou. Rozpoznat toxický vztah s psychopatem je klíčový krok pro ochranu fyzického i duševního zdraví. A uniknout z něj není snadné.
Jen tak se nevzdají
Alespoň ne tak snadno. Psychopat vás chce mít pod kontrolou. Touží po manipulaci a libuje si v tom. Když se od něj pokoušíte odejít, nebude to snadné. Najít znova své vlastní já a osvobodit se od někoho, komu jste věřili a milovali ho, není jednoduché. Postavit se tváří v tvář pravdě je obtížné, ale nezbytné pro uzdravení.
Ovšem stejně tak náročné je, když se psychopat pokusí opustit svou oběť. Pečlivě si vybere ten nejkrutější způsob. „Chce, abyste se zničili sami, zatímco on si začíná vychovávat svou nejčerstvější oběť. Ničí vás proto, aby se ujistil, že jeho nový objekt je lepší. Ale především vás ničí proto, že vás nenávidí. Pohrdá vašimi city a vaší láskou, vlastnostmi, které on musí každý den jen předstírat. Zničit vás znamená dočasně umlčet hlodající připomínku prázdnoty, která zaplňuje jeho duši,“ říká Jackson MacKenzie, autor knihy Psychopat ve vaší posteli.
Psychopat se podle něj lepí rád na úspěšné lidi a krade jim to, čeho dosáhli. „Bude odsávat váš příjem, vaše přátele odláká do svého fanklubu a obrátí je proti vám. Nakonec z vás vyždímá všechno, co můžete nabídnout, a najde si nového hostitele,“ dodává psycholog.
Náš úvodní příběh skončil právě tak. Psychopatka mladého muže „odkopla“, až se cítil naprosto bezcenný. Díval se a nic nedávalo smysl. „Psychopati za sebou zanechávají jen bolest, zmatek, chaos a destrukci,“ dodává Jackson MacKenzie.
Cesta z toxického vztahu
JANA ŘEHULKOVÁ, koučka a vztahová poradkyně, www. janarehulkova.cz
- Vědomě sledujte varovné signály: Buďte pozorní k náhlým změnám chování, lžím a nerespektování vašich hranic.
- Udržujte svou nezávislost: Nevzdávejte se kvůli partnerovi svých zájmů, neztrácejte přátele a svůj život mimo vztah.
- Komunikujte o svých pocitech: Otevřená komunikace může včas odhalit problémy a pomoci vám získat nad situací nadhled a perspektivu.
- Hledejte podporu: Obraťte se na blízké přátele, rodinu nebo terapeuta, abyste získali rady, pomoc a oporu.
- Nečekejte, že se takový člověk změní, nezmění: S psychopatem nespolupracujte, protože by se vám to vždy vymstilo. Pokud je to možné, utečte – dokud to jde.
- Pravidlo žádného kontaktu: Podaří-li se vám z takového vztahu utéct, jedinou ochranou před manipulací a zneužíváním je absolutní odluka. Neudržujte žádný kontakt. Bez výjimky. Žádné SMS, maily, lajky na sociálních sítích, telefonáty. Sebemenší komunikace s psychopatem brzdí uzdravení a může vést k tragédii.
Zdroj: časopis Vlasta