Improvizace není nic nového pod sluncem. Vraťte se do minulosti a vzpomeňte si, jací jste byli jako děti. Museli jste hodně přemýšlet o tom, co v té či oné situaci uděláte? Nebo jste jednali rychle a často bez přemýšlení? Ano, jako děti jste uměli vymýšlet cokoli na místě. A právě to byla improvizace. „Jako dospělí jsme omezováni konvencemi a přichází strach a další negativní emoce, které nás mohou svazovat,“ říká psycholožka a koučka Olga Kučerová. Schopnost improvizovat máme ale podle Olgy Kučerové v genech a improvizovat tedy můžeme všichni. Jen se to znova naučit a zbavit se strachu.
Životní situace a improvizace
Existuje celá řada životních situací, v nichž je potřeba (nebo by bylo záhodno) improvizovat. „Improvizovat musíte při nečekaném setkání, když vás někdo naštve nebo urazí, když neznáte odpověď nebo nejste připraveni, když vám kolegyně mázly schody mýdlem nebo když schválně odevzdávaly vaše pracovní materiály pozdě,“ vyjmenovává psycholožka Olga Kučerová. To všechno jsou situace, kdy musíte improvizovat, a spousta dalších.
„Kolik je situací, na které nejste připraveni a ani ve snu by vás nenapadlo, že se to všechno může stát právě vám? A musíte zareagovat, nejlépe zdravě a tak, abyste vyšla středem, se vztyčenou hlavou a dobrým pocitem,“ dodává odbornice. Když se vám dějí podobné situace opakovaně, je načase zkoušet, co zabere. Tedy improvizovat.
„Improvizace je o tom, co vás zrovna v tu chvíli napadne, a mozek vás zachrání před trapasem. Je to okamžitá reakce, která vyžaduje následné řešení, abychom předešli jejímu opakování. Musíte být tedy mistři improvizace, nebo už možná jste, jen máte zábrany,“ říká Olga Kučerová. Jenže někdy mozek zapomene reagovat. Jak takovou situaci zvládnout?
„Musíme se soustředit pouze na sebe a na své emoce. Musíme ovládnout v tu chvíli výraz ve tváři, svůj postoj, třeba to, jak se posadíme nebo jestli odejdeme z místa, musíme ovládnout svoje slova, která bychom chtěli vyslovit pod vlivem zlosti nebo křivdy, musíme zadržet slzy,“ radí expertka. Ale vybruslit z každé situace se dá.
První, co musíte natrénovat, je odvaha. „Je to jednoduché. Jde jen o odvahu něco vyslovit. Mějte po ruce připravenou větu, pokud ji nemůžete vyslovit, můžete ji napsat na papír, do prezentace, do e-mailu, kamkoli – ale přesně a adresně,“ dodává odbornice.
Benefity improvizace
Improvizační dovednosti mají řadu výhod. Díky tomuto umění se naučíme myslet kreativně, rychle reagovat na změnu situace, jasně sdělovat svoje myšlenky, a to verbálně i neverbálně a v neposlední řadě sebevědomě mluvit i před skupinou neznámých lidí. Jak říká Angela Nino z Improv Therapy Group, improvizace učí taky „dávat a brát“ a podporuje smysl pro komunitu a přátelství. „Je velmi prospěšná pro každodenní život lidí v různých stavech duševního a fyzického zdraví. No řekněte, kdo by se necítil po dvou hodinách smíchu lépe? Jak ještě může zlepšit náš život?“
Méně úzkosti
Improvizace vás může naučit lépe se vypořádat s těžkými životními okamžiky. Život může být někdy těžký. Jedním ze způsobů, který může každému pomoci lépe jednat a zachovat se, je trénink všímavosti. „Stejně jako u meditace je improvizace především o bytí v daném okamžiku, což lze nazvat všímavostí. Pokud je vaše uvědomění v přítomné chvíli, dokážete lépe zpracovat emoce a obvykle pociťujete méně úzkosti vyplývající z okolností dané situace,“ říká Angela Nino.
Vnitřní harmonie jako klíč
Vždy je dobré vynechat rady, jak by to udělal ten druhý, vymyslet to musíte sami. Naučte se myslet logicky a ověřujte si, zda je řešení pro vás zdravé. Zdravé znamená už od Hippokrata to, co přináší člověku harmonii.
Budete rozhodnější
Díky improvizaci můžete být rozhodnější. „Hlavním principem je mluvení bez scénáře, což znamená, že se musíte rychle rozhodnout, co budete říkat dál. Tahle praxe posílí vaše rozhodovací schopnosti, protože není čas na to, abyste dlouze probírali možnosti řešení. Jste nuceni přijmout rozhodnutí, které vás napadlo, a přijmout odpovědnost. Jsou to těžké, někdy bolestivé dovednosti, ale improvizace poskytuje zároveň bezpečný prostor, kde jste nuceni se pohotově rozhodnout bez jakýchkoli trestů nebo negativity,“ vysvětluje Angela Nino.
Komunikace a naslouchání
Improvizace může zlepšit vaše komunikační schopnosti. Jednou z nejtěžších dovedností, které se lidi v životě učí, je naslouchání. Zní to snadně, ale většina z nás mluví způsobem, který nedává moc času k naslouchání. Každý si „jede to svoje“ a snaží se sdělit, co považuje za důležité. Bohužel bez toho, aby vnímal to, co si myslí nebo říká ten druhý. Improvizace je skvělá v tom, že naslouchání je během ní nutností.
Nemůžete náležitě reagovat, když nevnímáte, co ten druhý říká. Poslouchání a pozorování jsou skutečnými klíči k dobré improvizaci. Když svého partnera, a to v práci nebo doma v soukromí, neslyšíte, pravděpodobně odpovíte tak, že to nebude dávat smysl. Možná skvělá scéna do filmové komedie, ale v životě?
Psycholožka Olga Kučerová ale není zastánkyní improvizace jako základního programu pro vztah. „Lidé mají tendenci se buď podřizovat, přidat se ke skupině, nebo být leader. Vždy je dobré dávat vztahům impulz k pohybu, aby improvizace nemusela nastat, a mít vědomý záměr. Když se záměr nepodaří, pak je třeba improvizovat,“ říká.
Budování důvěry
Umění improvizace buduje důvěru. Možná vám připadá ta myšlenka děsivá, ale když to zkusíte a budete pravidelně praktikovat, najdete díky tomu úžasnou a přívětivou komunitu. Podle Improv Therapy Group pomáhá tento bezpečný prostor budovat sebevědomí. A to tím, že začnete čelit svým strachům a přijmete sami sebe a umlčíte vnitřního kritika.
Improvizace zvyšuje důvěru ve vaši komunitu, a především důvěru v sebe sama. Kdo by ji nechtěl vyzkoušet, když má tolik úžasných výhod? Pozor ale, když se vám podaří pohotově zaimprovizovat v určité situaci, při nejbližší příležitosti si stejnou situací v paměti znovu projděte a proberte si se svým vnitřním já, co vám to mělo ukázat. „Co tím druzí říkají? Kdo v tom konfliktu něco potřebuje? Komu v tom konfliktu něco chybí? Takové řešení vás připraví na další situace,“ dodává psycholožka Olga Kučerová.
Králíci v klobouku
Olga Kučerová, psycholožka, koučka a terapeutka, www.tamarapolanski.cz
Trénovat improvizaci, když to má být improvizace, se zdá být nemožné. Co přichází dříve? Situace, ve které nám mozek vypoví službu, nebo nám nejdříve mozek vypoví službu – vždy pod vlivem emoce – a pak přijde to, co bychom ani ve snu nečekali? Smiřte se jen s tím, že v improvizaci je v daný moment dobré šokovat, zariskovat svoji vážnost a klidně vypadat jako blázen. Než se druzí vzpamatují, jste z toho venku a můžete pokračovat jakoby nic. Prostě zariskujete, uděláte nechápajícího tvora z ostatních něčím, co jejich mozek v tu chvíli nepobere, a na to stačí mít v pohotovosti pár triků a králíků v klobouku a ty prostě vytahovat. A to se natrénovat dá. Vykráčet z toho středem, a ještě sklidit potlesk. A improvizujte, protože se vám potlesk líbí. Upozornit nečekaně na něco v prostoru, za oknem nebo na sobě. Než to dotčené mozky pochopí, chytíte nit. Mít nacvičený příběh o tom, co vždycky říkala vaše babička svojí babičce. Než si dotčený mozek zařadí, kdo je babička babičky, jste zpět v sedle.
Zdroj: časopis Vlasta
