Co je stockholmský syndrom

Jedná se o fenomén pojmenovaný po událostech, které se odehrály ve Stockholmu v roce 1973. Tento psychologický jev se vyznačuje identifikací oběti s únosci nebo pachatelem násilného činu.

Syndrom často vyplývá z intenzivního psychického stresu a úzkosti, které oběť zažívá během situace, kdy je na ni vyvíjen tlak nebo je v ohrožení.

VIDEO: Zajímá vás víc o psychologii stockholmského syndromu? Podívejte se na video.

Zdroj: Youtube

Podle výzkumu provedeného Cleveland Clinic v USA se zjistilo, že u 27 % rukojmí vznikne emocionální vazba k únosci již během pobytu v zajetí.

Mnohdy tento vztah překračuje pouhé sympatie a dochází dokonce k případům, kdy oběť během vyšetřování či soudního procesu stojí na straně pachatelů.

Americký národní institut zdraví zkoumal stockholmský syndrom, ale dodnes neexistují žádná spolehlivá data, která by vysvětlila, proč přesně tento syndrom postihuje některé oběti a jiné nikoliv.

Případ, který definoval termín a změnil dobu

Jeden z nejznámějších případů stockholmského syndromu se odehrál v roce 1973 ve Stockholmu. Dva pachatelé drželi bankovní zaměstnance a klienty jako rukojmí po dobu šesti dnů.

Během této doby většina rukojmí začala sympatizovat s pachateli, a dokonce jim později někteří z nich veřejně vyjádřili podporu. Tento případ výrazně přispěl k definici a pochopení stockholmského syndromu.

Patty Hearst (1974)

Patty, dcera tiskového magnáta a studentka, zažila neuvěřitelný příběh v únoru 1974. Když trávila volný den v domě svého otce se snoubencem, neočekávaně zazvonilo několik ozbrojených mužů.

Odvlekli ji do auta, kde se dozvěděla, že byla unesena skupinou označující se za Symbionskou osvobozeneckou armádu (SLA). Jejich cílem bylo „osvobodit svět od fašistického hmyzu“, v čele s Donaldem DeFreezem, silně protikapitalistickým vůdcem.

I přesto, že se jednalo o násilnou skupinu, která měla na svědomí několik vražd, Patty se zapojila do fungování jejich organizace. Dokonce se připojila k útokům skupiny, jak dokládá záznam z bankovní loupeže v Los Angeles.

Když byla nakonec zadržena FBI, tvrdila, že byla ovlivněna SLA natolik, že netušila, co vlastně dělá.

Od soudu si odnesla rozsudek 35 let vězení, ale nakonec jí byl trest snížen na 7 let a později dokonce na 2 roky. Byla totiž oficiálně uznána jako oběť stockholmského syndromu.

Natascha Kampusch (2006)

V roce 1998, ve věku 10 let, byla Natascha unesena Wolfgangem Priklopilem a uvězněna v jeho sklepě na předměstí Vídně. Během svého zajetí byla fyzicky a emocionálně zneužívána.

V tomto období si ovšem i přes nepředstavitelné utrpení vytvořila pozoruhodně blízký vztah se svým únoscem. Ačkoliv se evidentně stala obětí tohoto známého syndromu, dokázala si po více než osmi letech uvědomit, že to, co se jí stalo, není v pořádku.

Podařilo se jí utéct až v roce 2006, když přesvědčila Priklopila, aby ji nechal vyluxovat koberce v jeho dodávce. Po útěku se Kampusch stala mediálním symbolem a její příběh zaujal celý svět.

Priklopil spáchal sebevraždu krátce po jejím útěku. Natascha od té doby žije v relativní anonymitě, ale její příběh zůstává jedním z nejznámějších případů únosu.

Media a odborníci se shodují, že příběh Nataschy Kampusch je dalším důkazem existence stockholmského syndromu, sama oběť však veřejně tuto skutečnost popírá.

Zdroj: vlasta.cz, psychologytoday.com, cnn.com, bbc.com, my.clevelandclinic.org, fbi.gov, aenetworks.tv

Související články