Antibiotika se musí vždy dobrat, i když už je vám lépe. Mantra, která se většině z nás vybaví při pomyšlení na tyto léky, a kterou se přitom není potřeba až tak řídit.
Přinejmenším u lehkých infekcí ne. Podle lékařů má rozhodně smysl nasazovat antibiotika jen tehdy, když to průběh infekce vyžaduje, ale mnohdy je stačí užívat doslova jen pár dnů.
Tři až pět dnů někdy stačí
Příklady? Například při infekci močového měchýře to bývají tři dny, při nekomplikované angíně pět dní. Není to ale tak, že byste si měli léčbu samovolně zkracovat, vždy délku užívání proberte s lékařem, který vám antibiotika předepsal.
To potvrzuje i infektolog Milan Trojánek z pražského Motola. „Trendem poslední doby je zkracovat délku podávání antibiotik, přičemž jsou infekce, u kterých je opravdu bezpečné antibiotickou terapii ukončit již dokonce po třech až pěti dnech užívání antibiotik. Ale v tomto případě je nutné dbát rad lékařů,“ řekl v nedávném rozhovoru. Více například v této studii.
Čím delší léčba, tím spíš si na ni bakterie zvyknou
Trojánek se odvolává na studie, které prokázaly, že u vybraných infekcí zkrácená léčba neovlivní úspěšnost a rychlost léčby ani počet komplikací. Pokud se cítíte po čtyřdenní terapii dobře, není podle něj potřeba dobírat léky dalších šest dnů.
Jinými slovy, není třeba si představovat, že po kratší době léčby se pacient sice cítí lépe, ale bakterie jsou jen jakoby omráčené, vzchopí se a příště už si s antibiotiky budou vědět rady – tohle neplatí.
Je to dokonce naopak, čím delší antibiotická léčba je, tím spíše si na ni bakterie zvyknou a stanou se rezistentními. Jsou ale nemoci, kde má až několikatýdenní užívání antibiotik smysl, týká se to například lymské boreliózy.
Dlouhá léčba rozhodí střevní mikroflóru
U banálních infekcí je ale klinický efekt v případě pětidenní a desetidenní léčby prakticky stejný, člověk s delší léčbou nebude po jejím ukončení zdravější. Může na tom být dokonce hůře, protože zbytečně dlouhá antibiotická léčba mu rozhodí zdravou střevní mikroflóru, která je nezbytná ke správnému fungování imunity. Důsledkem užívání antibiotik a oslabení mikroflóry ve střevech mohou být také průjmy.
Ne každý může léčbu zkracovat
Neznamená to nicméně, že každému člověku s angínou stačí při léčbě banálních infekcí antibiotika jen na čtyři pět dní. Nemusí to platit u lidí chronicky nemocných nebo u pacientů s komplikovanými infekcemi. A už vůbec to neznamená, že by si člověk měl v případě podezření na angínu na pár dní naordinovat antibiotika, která mu třeba zbyla od minule.
Nasazení antibiotik by vždy měla předcházet návštěva lékaře a například stěr z krku, který potvrdí, že jde skutečně o bakteriální infekci, kterou je potřeba léčit antibiotiky. Pouhý CRP test v tomto případě nemusí být spolehlivý, protože poměrně dost zvýšené hodnoty se mohou objevit i při virové infekci.
Zdroj: vlasta.cz, healthline.com, medicinenet.com, health.com
