Četné studie dokazují, že pravidelný pohyb je nejúčinnější metodou pro to, abyste si stříbrný věk užívali co nejdéle ve zdraví a v pohodě. A ještě si procházkami, během, plaváním či kolem příjemně zpestříte život.
Hledání věčného mládí není vynálezem moderní doby. Už středověcí alchymisté se pokoušeli vynalézt elixír, který by dokázal porazit každou nemoc a prodloužit život. Římský filozof Seneca to viděl realističtěji, když řekl: „Jak dlouho budu žít, není v mé moci, ale jak budu skutečně žít, to záleží na mně. „Proto bychom stejně měli namísto anti-aging mluvit o „better aging“ (lepší stárnutí),“ říká rakouský sportovní lékař profesor Paul Haber: „Nejde ani tak o to, jakého věku se dožijete, ale v jakém stavu se ho dožijete.“
Sportem obelstít zub času
Nejlepším a nejbezpečnějším způsobem, jak zpomalit přirozené stárnutí organismu, je zařadit aspoň půlhodinku pohybu každý den. Sport vás totiž udržuje v kondici jak fyzické, tak duševní. Stále více odborníků poukazuje na to, že fyzická aktivita je vysoce účinnou terapií, která má trvale pozitivní vliv na celý lidský organismus. „Ti, kdo sportují, snižují riziko onemocnění celou řadou chorob,“ vysvětluje Haber.
Věda má k dispozici mnoho empirických poznatků a důkazů, které potvrzují, že pohyb udržuje zdravé tepny a chrání nás před infarktem a mrtvicí. Téměř tři čtvrtiny všech diabetiků 2. typu by neměly cukrovku, kdyby cvičily. Sport funguje jako moderní lék. Ti, kdo pravidelně cvičí, snižují pravděpodobnost úmrtí na kardiovaskulární onemocnění až o 20 procent. Ve vyšším věku je stejně často jako cukrovka diagnostikován i vysoký krevní tlak. I zde může pravidelný pohyb hrát důležitou roli. Díky němu je v kondici i srdeční sval, který pak může plnit svůj úkol – přečerpávat krev v těle s menším tlakem.
Svaly nejsou na ozdobu
Trénované svaly se v pokročilém věku také v mnoha ohledech vyplatí. Čím je člověk starší, tím je svalový trénink dokonce důležitější. Posilováním svalů lze totiž sarkopenii, věkem podmíněnou svalovou atrofii, zastavit. Tah, kterým svaly při tréninku na kosti působí, navíc kosti zpevňuje, což chrání před osteoporózou, úbytkem kostní hmoty – a tím i před syndromem křehkosti, slabosti, která často rychle vede k nepříjemným zlomeninám a komplikovanému následnému uzdravení.
Kdo se hýbe, je šťastnější
„Pravidelný pohyb však dokáže mnohem víc než jen snižovat vysoký krevní tlak, posilovat kosti nebo udržovat mladé cévy,“ doplňuje doktor Josef Niebauer, prezident rakouské Odborné společnosti pro prevenci a rehabilitaci a předseda Sekce sportovní kardiologie, a pokračuje: „Fyzická aktivita má antidepresivní účinek. Ti, kdo cvičí, uvolňují neurotransmiter serotonin, známý jako hormon štěstí, a tím zlepšují vlastní pohodu.“
Celá řada mezinárodních studií již řadu let také ukazuje, že pohyb má pozitivní vliv na kognitivní výkonnost. „Děti, které umí udělat kotrmelec, jsou lepší v matematice,“ shrnuje výsledky několika studií Paul Haber.
Vyběhnout nebo sednout na kolo
„Stejně jako u léků však záleží i při sportování na správném dávkování,“ říká Sylvia Titze, univerzitní profesorka z Institutu sportovních věd na univerzitě ve Štýrském Hradci. Pokud se sportování přehání, lze si zdraví i poškodit. S odkazem na vědecké poznatky doporučuje alespoň 150 minut cvičení se střední intenzitou za týden. To znamená, že k dosažení pozitivního účinku stačí půlhodina lehkého běhu nebo jízdy na kole pětkrát týdně.
Intenzivněji je lepší
Vynechat výtah a jít do schodů pěšky ovšem nestačí. Důležité je, aby tělo bylo namáháno a abyste se zapotili. Zatížení tělo posiluje. A čím je člověk zdatnější, tím lépe stárne. Elixír mládí tak má každý ve svých rukou.
Argumenty pro pohyb
- Mozek: Zdatní senioři mají až o sedm let mladší mozek ve srovnání se svými vrstevníky, kteří místo pohybu vyznávají gaučing.
- Krevní tlak: Správně dávkovaný trénink sníží tlak až o 5-10 mmHg.
- Plíce: Pravidelný vytrvalostní trénink posiluje dýchací svalstvo a kapacita plic může být lépe využita.
- Bolesti zad: Fyzická aktivita snižuje riziko bolesti zad o více než třetinu a riziko související s pracovní neschopností o 78 %.
- Odbourávání tuku: Méně tuku v oblasti břicha (tzv. viscerálního tuku) produkuje méně prozánětlivých látek, které zvyšují riziko cévních onemocnění a rakoviny.
- Kosti: Pohyb stimuluje metabolismus v kostech: pouhá půlhodina cvičení nebo silového tréninku třikrát týdně měřitelně zvyšuje hustotu kostí.
- Krevní tuky: Sport snižuje hladinu škodlivého (LDL) cholesterolu a dalších krevních tuků a zároveň zvyšuje hladinu dobrého (HDL) cholesterolu. Léky této interakce nedosahují. Mohou pouze snížit hladinu LDL. To však snižuje zdravotní riziko pouze o jedno procento. Interakce, které se dosahuje sportem, sníží hladinu LDL o celá tři procenta. Snižuje se riziko arteriosklerózy, infarktu a mrtvice.
- Psychika: Pravidelný vytrvalostní trénink může depresivním lidem zřetelně zlepšit náladu, snížit stres a úzkost.
- Srdce: Zdatní lidé žijí déle. Například jejich riziko úmrtí během prvního roku po infarktu je o 40 procent nižší.
- Imunitní systém: Zvyšuje se aktivita „zabijáckých buněk“ a fagocytů v boji proti virům, nádorovým buňkám a bakteriím a vytváří se více protilátek.
- Svaly: Po čtyřicítce dochází k úbytku svalové hmoty o 1 % ročně. Pravidelným posilováním lze úbytek svalové hmoty nejen zpomalit, ale i zvrátit.
- Stárnutí buněk: Aktivní lidé mají delší telomery (ochranná víčka chromozomů, nositelů genetického materiálu), což svědčí o delší délce života.
Zdroj: časopis Vlasta
