Úzkost a deprese jsou dvě rozdílné věci, i když si to dost lidí často plete. Ale trpět můžete obojím. Úzkostí i depresí naráz. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky se v psychiatrických ambulancích léčí přibližně 14 procent lidí s depresemi a skoro 40 procent s úzkostnými poruchami. Depresemi i úzkostnými poruchami přitom onemocní celosvětově 2krát častěji ženy než muži.
Běžné emoce, které nás chrání
Strach a úzkost nás za normálních okolností chrání, takže jde vlastně o běžné emoce. „Za chorobnou lze úzkost považovat až když trvá dlouho, její příznaky jsou intenzivní, objevuje se často a v situacích, kdy člověku nehrozí reálné nebezpečí,“ říká Lenka Trdlová z Psychiatrické nemocnice v Bohnicích.
Příznaky úzkosti, které by vás měly varovat
- Tělesné příznaky: Třes, pocení, sucho v ústech, obtíže s dýcháním, rudnutí, bušení srdce, pocity mravenčení, bolesti žaludku, únava, nevolnost i závratě
- Psychické příznaky: Nesoustředěnost, nespavost, snížení libida
Co dělat, když máte příznaky úzkosti
Hlavně nestrkat hlavu do písku a co nejdříve vyhledat odborníka. Bohužel lidé, kteří trpí chorobnou úzkostí, ji často zaměňují za jiné tělesné onemocnění a často si volají záchranku v domnění, že mají infarkt. Ta vás odveze do nemocnice, kde vás podrobně vyšetří a zjistí, že infarkt to nebyl a v lékařské zprávě pak stojí, že šlo o panickou ataku nebo neurocirkulační astenii, což je forma panické ataky, projevující se obtížemi v oblasti srdce a krevního oběhu. Velmi častým důvodem pro volání záchranky je bolest na hrudi, která může být mylně zaměněná za srdeční infarkt a na to navazující strach ze smrti.
Související články
Co patří mezi úzkostné poruchy
Patří sem například fobie (strach z veřejných prostranství, z cestování veřejnými prostředky, strach z lékařského ošetření či z odběru krve a tak dále), panická porucha, generalizovaná úzkostná porucha a obsedantně-kompulzivní porucha. Generalizovaná úzkostná porucha je charakterizována stálou „volně plynoucí úzkostí“. Pokud tedy někdo onemocní právě touto nemocí, neustále se zaobírá katastrofickými scénáři a velmi výrazně to může ztěžovat výkonnost.
Deprese je závažnější než úzkost
Podle statistiky tři z deseti pracujících Čechů ve věku mezi 25 a 65 lety trpí depresí. Pocit vyhoření, ze kterého už je „jen“ skok k depresi, zažívá okolo 35 procent lidí. „Deprese je charakterizovaná patologicky skleslou náladou po většinu dne, nezájmem o aktivity, které člověk rád provozoval či nadměrnou únavou. Příznaky musí trvat alespoň 14 dnů,“ vysvětluje psychiatrička Lenka Trdlová. Pokud vás tedy přepadne jeden den v týdnu splín z toho, že se vám něco nepovedlo, nebo jste prostě jen vstali špatnou nohou z postele, není to ještě deprese. Může se ovšem stát, že onemocníte jak depresí, tak i některou z úzkostných poruch.
Příznaky, že vám hrozí deprese
Riziko vzniku deprese zvyšují psychologické faktory, jako je osobnost a sklony k úzkosti. Deprese je častější u těch, kteří za sebou mají spoustu negativních zkušeností, jak z dětství, tak v dospělosti. Svou roli hraje i životní styl. Pokud budete vědět, kdy jste nejvíc ohroženi, může vám to pomoci podniknout včas kroky k prevenci depresivní epizody.
- Léčená deprese v minulosti: Žádné překvapení to není, riziko, že se deprese znova vrátí, je 50tiprocentní, pokud už jste někdy záchvat deprese měli.
- Neurotismus: Ti, kteří mají v osobnostních rysech neurotismus, mají tendenci prožívat hodně negativních emocí. Není tedy divu, že tento povahový rys zvyšuje riziko deprese, zvláště kdy prožívá člověk navíc nějakou formu stresu.
- Úzkost: Úzkost a úzkostné poruchy vedou k tomu, že se lidé vyhýbají sociálním kontaktům. Častým následkem je pak deprese. Například sociální úzkostná porucha zvyšuje riziko deprese o 50 procent.
- Nespavost a změna chutí: „Lidé s depresí si přestávají věřit v situacích, které dřív zvládali a také se objevují potíže se spánkem. Mění se chuť k jídlu, zhoršuje se soustředěnost,“ popisuje psychiatrička Lenka Trdlová. Výzkumy ukazují, že nespavost více než dvojnásobně zvyšuje riziko deprese.
- Smrt blízké osoby: Ztráta milovaného člověka v dospělosti zvyšuje riziko deprese. Ta obvykle přetrvává po dobu pěti let i déle.
- Vysoký stres: Široká škála stresorů, jako jsou finanční potíže, okradení nebo přemíra pracovních povinností, zvyšuje riziko deprese.
- Rozchod nebo rozvod: Ztráta partnera může přivodit stres, ale také smutek a zklamání, ztrátu sociální podpory, rozpad sociálních sítí a napětí.
- Chronické onemocnění: Vliv dlouhodobého neuspokojivého zdravotního stavu může vést k emočnímu napětí, a nakonec k depresi.
- Dlouhodobá péče o druhé: Pečovat o stárnoucí rodiče, nemocného partnera nebo dítě s chronickým onemocněním není žádná procházka růžový sadem. Čím delší tohle břemeno péče je, tím vyšší riziko deprese.
- Nevhodná strava: Stále více studií naznačuje, že některé potraviny, jako je bílá mouka, vysoký obsah cukru, zpracované maso a málo ovoce a zeleniny, je rizikový faktor pro depresi.
- Nedostatek pohybu: Sedavý způsob života vede často k depresi, zatímco pravidelné cvičení je osvědčený druh antidepresiva.
Související články
Úzkost i deprese se dají léčit
S blbou náladou obvykle pomohou kamarádky nebo sklenka vína. Ovšem pokud už jde o depresi nebo chorobné úzkosti, je velmi často nutná léčba psychofarmaky, kam patří především antidepresiva. Ta mají sice nehezkou pověst, ale ve většině případů dokážou zachránit nejen zdravou mysl, ale i život. „Lékem první volby jsou antidepresiva. U úzkostných poruch lze u akutního zhoršení přechodně užít i benzodiazepiny, například diazepam či alprazolam. To jsou anxiolytika, tedy léky rozmělňující úzkost,“ říká psychiatrička Lenka Trdlová. K nim patří například Xanax nebo Neurol. Bohužel v jejich případě hrozí při dlouhodobém užívání riziko závislosti.
Lehčí deprese zvládnou fytofarmaka
„K léčbě přechodných úzkostných nálad, které netrvají déle než šest měsíců, se v dnešní době s oblibou užívají i fytofarmaka, například Lavekan, který obsahuje levanduli a je volně prodejný,“ dodává lékařka. Přiznat si problém není žádná ostuda, proto se nebojte vyhledat pomoc. Čím dřív, tím lépe. „Častým rizikem těchto neléčených onemocnění je vznik závislosti na alkoholu, jakási samoléčba. Alkohol rozpouští úzkost a přechodně může zlepšit náladu. Platí ale, že alkohol je jeden z nejsilnějších depresogenů, takže v konečné fázi průběh deprese zhoršuje a prohlubuje úzkost,“ dodává Lenka Trdlová z Psychiatrické nemocnice v Bohnicích.
Zdroj: Vlasta.cz psychologytoday.com