Jaké jsou parametry k tomu, aby byla bolest zad uznána jako nemoc z povolání?

Zjednodušeně se dá říci, že musí být splněny tři podmínky. Zaprvé diagnóza chronických bolestí (vertebrogenního syndromu) bederní páteře, zadruhé délka výkonu potenciálně rizikové práce nejméně tři roky a zatřetí pracovní neschopnost pro tuto diagnózu alespoň 12 měsíců kumulativně během posledních tří let před ukončením výkonu této práce, nebo před prvním posouzením ve středisku nemocí z povolání u pracovníků, kteří předmětnou práci dosud vykonávají.

Jak se bude nemoc dokazovat? Co když ji někdo bude jen předstírat?

Podmínky vzniku onemocnění zjišťuje krajská hygienická stanice (KHS). Její šetření by mělo být poměrně detailní, právě z toho důvodu, aby se minimalizovalo riziko zneužití. KHS objedná měření u příslušného zdravotního ústavu a jeho výsledky se pak řídí. V reálu to vypadá třeba takto: manipulanta dlouhodobě bolí záda, přijde k poskytovateli pracovnělékařských služeb na mimořádnou prohlídku, ten ho odešle na kliniku nemocí z povolání.

Ta zjistí anamnézu a provede příslušná vyšetření. Po splnění klinických podmínek zasílá požadavek na KHS, která společně se zdravotním ústavem prošetří podmínky výkonu práce. Zjistí se například, že manipulant během směny pouze občasně zvedá lehčí břemena v optimálních polohách páteře, na základě čehož se KHS vyjádří, že nejsou splněny podmínky pro uznání nemoci z povolání.

Rizikové faktory vzniku chronické bolesti zad jsou hlavně nepřirozený postoj těla – práce ve výrazném předklonu nebo úklonu, otáčení trupu, či nevhodné těžiště manipulovaného břemene. Riziko se tedy zvyšuje, pokud se zároveň manipuluje s břemeny. Při vyhodnocování, zda konkrétní činnost překračuje stanovené limity, se sleduje frekvence a celková doba trvání rizikových úkonů. Získané údaje se potom zadávají do speciální aplikace, která vše vyhodnotí.

Kolik lidí vlastně trpí bolestmi zad v souvislosti se zaměstnáním?

Podle údajů České správy sociálního zabezpečení byly v minulém roce nemoci páteře příčinou pracovní neschopnosti ve více než 257 000 případů, přičemž průměrná doba pracovní neschopnosti činila téměř 60 dní. To rozhodně není málo a zaměstnavatelům to způsobuje vrásky už nyní. S aktuální legislativní úpravou se to samozřejmě může ještě výrazně zhoršit.

V naší vlastní statistice, kde jsme pracovali se vzorkem 16 000 zaměstnanců, se bolesti zad v různých podobách objevily u cca 7500 z nich. To představuje téměř 47 procent. Zdaleka ne u všech se bolest rozvine do chronické podoby, aby ji bylo možné kvalifikovat jako nemoc z povolání, ale i tak je to vysoké číslo.

Jak může zaměstnavatel předcházet problémům?

Naši pracovníci provedou všechna potřebná měření, situaci vyhodnotí a samozřejmě navrhnou řešení. Někdy stačí i menší úpravy a zaměstnavatel se vyhne riziku, že bude muset za pár let řešit ve velkém počtu nároky pracovníků na odškodnění za nemoc z povolání.

Zdroj: časopis Květy Radim Pektor | Autoři | (preventado.cz)

Související články