Skutečně existuje psychiatrické onemocnění dystymie, což je forma poruchy nálady charakterizovaná dlouhodobou špatnou náladou. Nemoc je diagnostikována tehdy, když deprese a špatná nálada u pacienta přetrvávají většinu času po dobu delší než dva roky.
K tomu musí být současně zaznamenány alespoň dva další symptomy z výčtu charakteristických příznaků. O jaké symptomy se jedná?
VIDEO: Jaký je rozdíl mezi depresí a dystymií? Podívejte se na video.
Příznaky chronicky špatné nálady
- snížený nebo naopak nepřirozeně zvýšený apetit
- spánkový režim neodpovídající naší rutině (nespavost či naopak extrémní únava a spavost)
- pocit celkového vyčerpání
- snížená schopnost soustředit se a rozdíly v pozornosti
- všudypřítomný pocit beznaděje
- nízká sebedůvěra
Koho dystymie postihuje nejčastěji
Podle psychiatra a autora mnoha publikací Jána Praška dystymie postihuje přibližně 3–5 % dospělé populace, což je ve světovém kontextu významný zdravotní problém. Důležité však je, že dystymie zřídka existuje izolovaně.
Často je spojena s dalšími onemocněními, jako jsou depresivní poruchy, úzkostné poruchy, závislosti na návykových látkách nebo poruchy osobnosti. Někdy se vyskytuje i s vážnějšími tělesnými nemocemi, které pacienta trápí po delší časové období.
Mezi zdroje patří genetika i prostředí
Přesné zdroje této nemoci je obtížné identifikovat, ale v každém případě hraje významnou roli genetika. Pokud v rodině existují případy depresivních poruch nebo závislostí, je pravděpodobnější, že se u dané osoby dystymie objeví.
Nicméně prostředí, ve kterém jedinec vyrůstá, a jeho sociální kontext mají také velký vliv. Přísná výchova orientovaná na výkon nebo traumatické události, jako je ztráta blízké osoby, mohou být rizikovými faktory pro vznik dystymie.
Život s dystymií
Dystymie se často projevuje postupně, což znemožňuje přesné stanovení jejího začátku. Nejčastěji se však objevuje v dospívání, ačkoli může zasáhnout i dětské pacienty.
U mladých lidí může dystymie začít jako podrážděnost nebo vznětlivost doprovázené nízkým sebevědomím a pesimistickým přístupem k životu.
Někteří mohou vykazovat sklony k excentricitě. Významnými spouštěči mohou být významné stresové situace nebo neúspěchy.
Dystymie zásadně ovlivňuje kvalitu života postižených jedinců. Ztěžuje jim přizpůsobení se v pracovním i osobním prostředí a může vést k odloučení od společnosti. Také brání v prožívání spokojenosti během volného času.
Studie naznačují, že kvalita života lidí trpících dystymií je horší než u jedinců s hypertenzí, diabetes mellitus nebo artritidou. To je často způsobeno nedostatečným povědomím společnosti o závažnosti dystymie jako zdravotního problému.
Léčba a prognóza
V léčbě dystymie se většinou neklade primární důraz na medikaci, na rozdíl od léčby deprese. Léky jsou obvykle používány spíše jako doplněk k psychoterapii, která je považována za nejúčinnější přístup k tomuto druhu onemocnění.
Tento typ psychoterapie se zaměřuje na porozumění a zvládání vlastních emocí, posilování schopnosti řešit problémy a stresové situace. Během terapie pacient spolupracuje s psychologem na zvyšování sebevědomí a překonávání kritických a sebekritických myšlenek.
Zdroj: vlasta.cz, psychiatriepropraxi.cz, celostnimedicina.cz