Jak vznikají modřiny

Poškození kapilár, tedy drobných krevních cév, vede k vylití krve do okolní tkáně. Zpravidla to bývají cévy přímo pod povrchem kůže, zbarvení je tudíž dobře viditelné. Z tmavě modré, až nafialovělé barvy přechází modřina k dalším barvám, které znamenají, že se krev rozlitá pod kůží vstřebává.

Rozklad krevního barviva hemoglobinu vede ke žloutnutí, potom hnědne, až se nakonec skvrna začne postupně vytrácet. Podobně jako modřina vzniká i podlitina, bývá ale podstatně větší a zasahuje tkáň do hlubší vrstvy.

Modřina je bolestivá, a to od okamžiku vzniku až po její úplné vyhojení. Zejména v počátcích je místo hodně citlivé na dotek, hlavně když se jedná o modřinu většího rozsahu.

VIDEO: Kdy mohou být modřiny nebezpečné? Podívejte se.

Zdroj: Youtube

Modřiny bez zjevné příčiny

Obvykle víme, kdy jsme si tu či onu modřinu vyrobili. Malé děti si často způsobují modřiny na nohou, protože při svých hrách snadno zakopnou nebo se potlučou na prolézačce. Dospělí si přivodí modřiny při práci i sportu, ať už při nárazu, nebo pádu.

Pokud se ale modřiny objevují příliš často, a přitom si nevybavujeme jejich příčiny, měli bychom zpozornět. Může to totiž signalizovat zdravotní problémy, které je třeba brát vážně.

Rakovina nebo nemoci krve

Častá tvorba modřin může značit poruchu srážlivosti krve, ukazovat na některá autoimunitní onemocnění, jednou z příčin mohou být i nádory. Může to být leukémie nebo různé typy lymfomů. Tato onemocnění totiž ovlivňují produkci či funkci krevních destiček a následně i srážení krve.

Zejména u leukémie se kromě tvorby modřin objevuje i časté krvácení z dásní a nosu, případně petechie, tedy drobné červené tečky pod kůží, které vznikají při krvácení z tenkých cév – kapilár.

Vznik modřin může nepřímo ovlivnit i rakovina kostí – u některých typů tohoto onemocnění totiž dochází k poškození kostní dřeně, která ovlivňuje tvorbu krevních buněk, dochází i ke zhoršení srážlivosti krve. Za častější tvorbou modřin může být i onemocnění jater, případně hemofilie, tedy dědičná porucha srážlivosti krve.   

Modřina není krevní sraženina

Ohledně modřin si občas pleteme pojmy a zaměňujeme modřinu a krevní sraženinu. Přitom se ale jedná o dva zcela odlišné jevy. Při vzniku modřiny krev „vylitá“ z cévy prosákne do okolní tkáně, přitom se ale nesráží. Krevní sraženina naproti tomu nevzniká pod kůží, ale uvnitř cév a může cévu zcela ucpat.

V takovém případě nemůže krev cévním systémem protékat. Sraženina se také může „utrhnout“ a vydat se na cestu krevním řečištěm. To je také velmi nebezpečné, protože může dojít k plicní embolii, cévní mozkové příhodě nebo infarktu. Ve všech případech se jedná o život ohrožující stav, který vyžaduje rychlý zásah lékaře.

Dědičnost a léky: Jak ovlivňují tvorbu modřin

Lidé mají někdy sklon k častější tvorbě modřin kvůli dědičné dispozici. Ta může ovlivnit strukturu kapilár či srážlivost krve, případně i stav pojivové tkáně. Tvorbu modřin ovlivňuje i věk – stárnoucí kůže je tenčí, kapiláry jsou křehčí. Obojí pak vede k větší náchylnosti k tvorbě modřin. Také při užívání léků na ředění krve vznikají modřiny častěji, protože tyto medikamenty zpomalují srážení krve.

Rychlost hojení modřin ovlivňuje strava i část těla, kde vznikly

Je zajímavé, že modřiny v obličeji se hojí rychleji než ty na rukou a nohou. Důvod je ale celkem prostý – obličej je oproti končetinám více prokrven, čímž se proces hojení urychluje. Rychlost zhojení modřin může ovlivnit příjem vitaminu C, který posiluje stěny kapilár, případně vitamin K odpovědný za srážlivost krve.

Je zajímavé, že i modřina může být součástí tzv. zrcadlové bolesti. V takovém případě pociťujeme bolest i na opačné straně těla, než kde se modřina vyskytuje. I když se to nestává často, může taková reakce nervového systému nastat i u zranění spojených s modřinami.

Tipy, jak se vyhnout modřině po odběru krve

Někdy se vytvoří rozsáhlá modřina i po banálním odběru krve. To ale ještě nutně neznamená problém se srážlivostí krve. Stačí vyzkoušet některé jednoduché triky, které vzniku modřiny zabrání. Je to především silné stlačení místa vpichu po dobu 3–5 minut, zvednutí paže do výšky a také vyhýbání se zvedání těžkých věcí nebo silovému cvičení několik hodin po odběru krve.

Běžné modřiny lze ovšem vnímat i v pozitivním kontextu. Doslova v reálném čase totiž můžeme sledovat, jak se naše tělo vypořádává s drobným zraněním, a navíc nám k tomu předvádí zajímavá kouzla s barvami.

Zdroj: vlasta.cz, ulekare.cz, cs.wikipedia.org, medicspark.cz, euc.cz