30 % dospívajících dívek uvedlo, že se více než jednou týdně cítí “na dně”. 13 % dospívajících chlapců uvedlo, že se více než jednou týdně cítí “na dně”. 75 % duševních onemocnění se projeví do věku 24 let. 50 % duševních onemocnění se projeví již před 14. rokem věku. To jsou čísla, která zveřejnil Národní ústav duševního zdraví na webu věnovanému Duševnímu zdraví dětí a adolescentů dzda.cz.
Rodiče tam najdou spoustu užitečných rad, jak poznat, že jejich dítě má problém. Sebepoškozování i panické ataky milovaného dítěte dovedou zahnat do úzkých i zcela suverénní rodiče. Přesto se najdou i takoví rodiče, kteří mají tendence problémy mladých bagatelizovat. Budiž jim varováním, že sebevražda je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí dětí ve věku 15-19 let.
Rodiče to nemají jednoduché
To potvrzuje i psycholožka Iva Hadj Moussa, která působí v Terapeutickém centru Calmea. "Hodně se mluví o dramatickém nárůstu psychických potíží u dospívajících dětí. Ale jednoduché to nemají ani jejich rodiče. Proto ji napadlo sepsat pár postřehů pro táty a mámy."
10 rad pro táty a mámy
Trápení dítěte je pro mámu vlastní bolest
1. Vaše děti s vámi chtějí mluvit, i když to tak nemusí vypadat. Buďte trpěliví a počkejte si na chvíli, kdy je dítě uvolněné a povídat si chce. Rozhovor nemá být výslech nebo nástroj, jak druhého „nachytat na švestkách."
2. Když už se dítě svěří, nečeká, že ho hned budete kritizovat nebo soudit. Dokonce nečeká ani na vaše rady a doporučení. Většinou ho prostě stačí vyslechnout (a případně i obejmout).
3. Vaše dítě může dělat chyby, objevovat, tápat. Nemusí mít všechno "vyřešené" - ani to, čím se jednou bude živit, nebo jakou bude mít genderovou identitu.
4. Vaše dítě nemá povinnost se vám ve všem zalíbit.
5. Klidně dítěti říkejte, že vás naštvalo, ale nikdy, že vás zklamalo.
6. Vaše dítě je jedinečné, a jako takové byste ho měli brát. (Ačkoliv sestřenice Helenka zvládá balet i španělštinu, chodí vkusně oblíkaná a depresi nemá díky tomu, že denně uběhne deset kilometrů a plete příbuzným šály.)
7. Konflikt je podstata dospívání. To, že se s vámi dítě neustále dohaduje, není proto, že je zlé, sobecké a nemá vás rádo, ale protože je mu čtrnáct.
8. Dítě musí neustále cítit, že ho milujete takové, jaké je.
9. Občas zkuste nahlídnout do svého nitra. Co vidíte? Nervozitu, pesimismus, nebo dobrou náladu a uvolněnost? Máte pocit, že "svět se v prdel obrací", a často to opakujete? Někdy se svých dospívajících klientů ptám: „Kdy jsi viděl/a svou mámu naposledy šťastnou?" Často se dlouze zamyslí, a pak řeknou něco jako "předloni o Vánocích" nebo dokonce „nikdy." Pečujte tedy sami o sebe a o to, jak se cítíte.
10. Bude to dobrý.
