Baví nás z televizních obrazovek a rádiových vysílačů a přitom by se nejraději zavřely doma a nedělaly nic. Řeč je o celebritách, které jsou také jen lidé z masa a kostí, a tak se s nemocemi duše potýkají jako každý jiný. O nepříjemných pocitech bezmoci, demotivace, únavy, sebepodceňování, úzkosti a přes všechny snahy i naprosté neschopnosti ví své například Petr Jablonský. „Je to temnota. Zapouzdříš se do takovýho zvláštního světa,“ popisuje imitátor svou depresi v mládí, která ho málem přivedla až k sebevraždě. Zachránila ho až práce, v níž se mu začalo dařit. „Mohl jsem dělat srandu, imitoval jsem, moderoval, na to jsem se moc těšil,“ vzpomíná bavič na tehdejší jedinou radost.
S těžkými psychickými problémy bojoval v minulosti i herec Miroslav Hanuš, který úzkostné stavy, jež se nebály udeřit klidně uprostřed divadelního představení, zaháněl ledovými sprchami. Postavit se na nohy mu pomohl až pobyt v psychiatrické léčebně. Každodenní depresivní myšlenky přepadaly také zesnulého komika Vlastu Buriana. Na život si nesáhl jen díky přízni věrného publika, pouze ta ho držela nad vodou.
Ze zahraničních hvězd si pak své zažil Jim Carrey. Zatímco na televizních obrazovkách působí tento nezaměnitelný komediální herec a bavič jako bezstarostný extrovert, v soukromí je velmi uzavřený a přemýšlivý. Deprese ho svého času srazila doslova na kolena. Trpěl jí ale také například Elton John, Selena Gomez anebo zesnulý Kurt Cobain, Heath Ledger či Amy Winehouse.
Deprese má mnoho podob
Nejedná se o životní postoj, ale o chorobný rozvrat řídicích funkcí, který začíná narušením denních rytmů. Proto je deprese nejhorší ráno. S pocity marnosti se budí například divadelník a spisovatel Arnošt Goldflam. „Mívám strach, že se vůbec nedám ten den dohromady. Naštěstí si už uvědomuji, že je to pomíjivé, trvá to hodinu nebo dvě,“ svěřil se.
Sklony k psychickým potížím
Podle psychiatra Radkina Honzáka existuje něco jako depresivní vloha. „Jedná se o určitou genetickou výbavu spojenou podle dnešních představ s nedostatkem hlavního neurotransmiteru serotoninu. Tito jedinci mají mnohem blíže k depresivním a úzkostným poruchám při setkání se stresorem. Tím mohou být i jarní a podzimní rovnodennost, které jsou příčinou rozvratu biologických rytmů,“ vysvětluje známý psychiatr s tím, že lidé ale mají schopnost rizikům deprese čelit řadou obranných postupů. „Jedním z nich může být neustálá aktivita, jiným je udržení sebedůvěry, někomu pomáhá religiozita, někomu pes.“
Základem je zkoušet, nevzdávat se, a pokud samoléčba nepomáhá, vyhledat odbornou pomoc. Za návštěvu psychologa či psychiatra se člověk nemusí stydět. Tím spíš v dnešní době, která je v souvislosti s dopady covidu, s důsledky války na Ukrajině a se sílícími obavami o životní jistoty na psychiku velmi náročná. Péče o duši je stejně důležitá jako ta o tělo. Podle oficiálních zdrojů pacientů s psychickými problémy za poslední období přibylo o 50 procent.
MUDR. RADKIN HONZÁK (* 1939)
MUDR. RADKIN HONZÁK (* 1939)
Vedl deset let Oddělení lékařské psychologie, psychoterapie a psychosomatiky 1. lékařské fakulty UK, dodnes pracuje v IKEM v ambulanci a v transplantačním programu. V nakladatelství Vyšehrad vydal zbrusu novou knihu Deprese není depka, která popisuje, jak se projevuje u jednotlivých typů lidí, a nenásilně apeluje na nezbytnost ji řešit. Najdeme tam také sebeposuzující odborné testy, můžeme přemýšlet o tom, zda se z deprese může člověk dostat sám jakousi samoléčbou. A dozvíme se pravdu o tom, proč někteří nemocní svou depresi utápějí v alkoholu, a o lidech, kteří přemýšlejí o sebevraždě, či se k ní dokonce odhodlají. V minulosti mu vyšla v několika vydáních také kniha Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření, ohromný úspěch zaznamenal knižní rozhovor s Renatou Červenkovou Všichni žijem v blázinci a Psychosomatická prvouka. K aktuálním otázkám se Radkin Honzák trefně vyjadřuje na blogu na www.aktualne.cz.
Zdroj: Albatros Media
