Zdroj: Shutterstock
Jak na pálení žáhy: Není to jen o špatném jídle. Roli může hrát psychika nebo špatný pohyb
Jsou lidé, kteří netuší, o čem ostatní mluví, když si stěžují, že je pálí žáha. Nikdy totiž tento pocit nezažili. V poslední době ale podobných šťastlivců ubývá. A naopak je stále více těch, jimž značně komplikuje život.
Příčiny mohou být různé. Ne vždy je na vině jídlo, ne vždy onemocnění, někdy hraje roli psychika, jindy léky, ale třeba i nevhodný pohyb. Pálení žáhy bývá významnou obtíží v těhotenství a refluxem nezřídka trpí i kojenci.
Reflux škodí nejen jícnu
Když se část obsahu žaludku vrací zpět do jícnu, pálí v krku nebo bolí za hrudní kostí. Někdy je doprovodným projevem kašel nebo chrapot. Až 20 ze 100 lidí v západních zemích má tyto příznaky opakovaně, jak alespoň uvádí německý Institut pro kvalitu a efektivitu ve zdravotnictví. Velmi často je za těmito projevy reflux, který může být v dlouhodobém horizontu rizikovým faktorem pro vznik rakoviny.
Za normálních okolností malé množství žaludeční kyseliny několikrát denně na chviličku pronikne do jícnu a je transportována zase zpátky. Děje se tak následkem krátkého otevření jícnového svěrače, aby například pomohl při polykání potravy. Pak se zase rychle uzavírá. O problém jde v případě, že kyselina zůstává v jícnu delší dobu, způsobuje vysoké hodnoty pH a někdy se dostává i do hrtanu a úst. To bývá následek toho, že je jícnový svěrač ochablý či poškozený.
Potenciálních pacientů s refluxem přichází do ordinací stále více. Mají žaludeční potíže, stěžují si na říhání, pálení žáhy. Protože jícen není tak daleko od srdce, postižení si často myslí, že bolest vzniká tam, a není ani neobvyklé, že lidé s refluxem skončí na pohotovosti s podezřením na infarkt. Lékaři musí nejprve vyloučit organickou příčinu, jako například žlučové kameny, dále zjistit, v jakých chvílích žáha pálí, zda denně, jen na lačno, po jídle či konzumaci alkoholu.
Každý reflux je individuální záležitost, přičemž souvisí s věkem i životním stylem. Zatímco u mladých okolo třiceti let jde často o důsledek stresu, u seniorů pak mnohé zapříčiní vedlejší účinky léků. Spektrum je samozřejmě mnohem širší, za pálením žáhy v důsledku zánětu žaludeční sliznice může například stát i bakterie Helicobacter pylori, nezřídka bývá na vině brániční kýla vyžadující často chirurgický zákrok. Reflux ale dnes spolehlivě diagnostikuje tzv. pH-metrie jícnu, 24hodinové měření pomocí zavedené sondy do žaludku. Variantou jsou i neinvazivní detekční testy, které nemoc odhalí ze vzorku slin.
Reflux není radno podceňovat. Z dlouhodobého hlediska může způsobovat poškození jícnu kyselinou či přispět k zánětu tohoto orgánu s potenciálním vznikem vředů. Možnou komplikací je i takzvaný Barrettův syndrom, který se řadí mezi prekancerózy, tedy může přejít v rakovinu jícnu.
Léky s rizikem
Pálení žáhy je obecně považované za běžný problém, s nímž se čas od času potýká většina z nás. Pokud však trvá delší dobu, představuje riziko a měl by být terapeuticky korigován. Standardní metodou léčby refluxu bývají tzv. inhibitory protonové pumpy, které dnes patří k nejvíce předepisovaným medikamentům vůbec a náleží mezi deset nejpoužívanějších skupin léků na světě. Jen v USA je užívá na 15 milionů pacientů, přičemž jde o statistiku zahrnující toliko léčivo na předpis, nikoliv volně prodejné.
V obou případech jde však o medikamenty nepříliš bezpečné. Podle British Medical Journal zvyšují riziko úmrtí v případě různých chronických stavů. Dlouhodobé užívání je spojováno také se zvýšeným rizikem zlomenin kostí, střevních infekcí a rakoviny žaludku. Podle studie publikované v časopise Journal of American Medicine mohou tyto léky zvýšit u pacienta riziko vzniku závažných ledvinových problémů, jako je chronické onemocnění ledvin či jejich selhání. Nástup onemocnění je přitom pozvolný a většina pacientů si všimne poškození ledvin, až když je příliš pozdě. Výzkum publikovaný v časopise Gut spojuje léky proti refluxu s rizikem rozvoje diabetu 2. typu. Čím déle se užívají, tím je riziko vyšší.
Snad ještě více než v jiných případech je tedy nutné, aby pacienti nespoléhali v dlouhodobém horizontu na léky, ale snažili se o eliminaci obtíží změnou životního stylu. Návod však není jednoduchý. „Potraviny, které způsobují pálení žáhy, se velmi liší člověk od člověka,“ zdůrazňuje dr. Stephan Mielke z Německé společnosti pro gastroenterologii a trávicí a metabolická onemocnění.
Častými spouštěči bývají také káva, alkohol či cigarety. Na druhé straně jsou lidé, jimž potíže nepůsobí tyto faktory, ale třeba kynuté pečivo. V souladu s tím lékaři doporučují, aby lidé naslouchali svému tělu a vyhýbali se tomu, co pálení žáhy spouští. Významnou příčinou bývá například velmi často i stres, který má přímý vliv na produkci žaludečních kyselin.
Jak se vypořádat s refluxem a pálením žáhy s ním spojeným, závisí na jeho příčině, frekvenci a závažnosti příznaků. Postiženým, kteří mají problémy občas, mnohdy postačí, když použijí domácí prostředky, jako je jedlá soda, nebo příležitostně užívají volně dostupná antacida. Ti, kterým reflux prokazatelně snižuje kvalitu života, musí často dodržovat striktní opatření. Pravdou také je, že ani předepisované léky nemusí mít adekvátní dopad: až třetina pacientů nedosáhne úplné úlevy, a občas se tak musí přistoupit k operativnímu řešení. Loni například proběhla ve Fakultní nemocnici Plzeň a Ústřední vojenské nemocnici v Praze první tuzemská léčba pacientů s refluxní nemocí jícnu přístrojem Stretta. Školitelem byl Thomas Balla, Ph.D. ze Spojených států amerických a výkony provedli lékaři z obou univerzitních pracovišť.
„Moc si vážím toho, že mohla být tato metoda poprvé vyzkoušena ve spolupráci s odborníky z ÚVN na naší I. interní klinice. Refluxní onemocnění jícnu se stává civilizační chorobou, postihuje stále větší množství pacientů, a proto nové možnosti léčby vítáme. Věřím, že tato zkušenost bude pro naše lékaře velkým přínosem a brzy budeme moci metodu Stretta u vybraných pacientů začít aplikovat,“ říká ředitel FN Plzeň MUDr. Václav Šimánek, Ph.D.
Dosud byl operativní alternativou postup, při němž se horní část žaludku otočí kolem jícnu a přišije, aby se zabránilo zpětnému chodu žaludečního obsahu do jícnu – tzv. fundoplikace. Tento zákrok ale mění normální anatomické poměry a její efekt i při skvělém provedení trvá v průměru pět let. Stretta je naproti tomu minimálně invazivní endoskopický zákrok s větší bezpečností, než je tomu u operace. Překážkou je ale skutečnost, že není vhodný úplně pro každého a zatím není hrazený pojišťovnou. V nejbližších letech tak má být metoda na vybraných pracovištích dostupná jen pro omezené množství pacientů v rámci klinických studií, nebo pro samoplátce.
Když miminko pálí žáha
Reflux a doprovodné pálení žáhy může postihovat jakoukoliv věkovou skupinu, dokonce i ty nejmenší. V posledních letech například přibývá refluxu u kojenců. „Jeho příčinou je nedokončený vývoj funkčního svěrače mezi jícnem a žaludkem, který se vyvíjí až do prvního roku života. Pokud nemá dítě jiné problémy, i přes častější blinkání dobře prospívá, mluvíme pouze o refluxu a stav nevyžaduje žádnou zvláštní léčbu,“ vysvětluje pediatrička MUDr. Renáta Adamovská z Medicentra 6.
„Za jistých okolností však může přítomnost kyselého žaludečního obsahu vyvolat změny na sliznici jícnu a také mimojícnové problémy. Potom mluvíme o refluxní nemoci jícnu, tedy onemocnění způsobeném patologickým gastroezofageálním refluxem. Vznik příznaků závisí na množství a složení vracejícího se obsahu a délce jeho působení na sliznici jícnu. Děti s refluxní nemocí někdy problematicky prospívají,“ dodává.
Reflux u miminek je celkem běžný jev a během prvních tří měsíců potrápí až polovinu z nich. Je-li dospělým protivné pálení žáhy a doprovodné příznaky refluxu, stejně tak jsou nepříjemností pro kojence. Pláčou, jeví známky nelibosti, maminky se často domnívají, že mají stále hlad, takže je znovu krmí, čímž problém ještě eskaluje. „Děti s refluxem se často jeví jako nespokojené, plačtivé, zejména když jsou hned po kojení uloženy do vodorovné polohy. Zhruba za 10 až 15 minut může nastat tato plačtivá reakce, ale po zvednutí do náruče se dítě uklidní. Zjednodušeně řečeno: pokud dítě po kojení uložíte do vodorovné polohy, potrava se mu vrací ze žaludku do jícnu, což ho může obtěžovat podobně, jako když dospělé pálí žáha. Zvedneme-li ho, potrava se zase vrací zpět do žaludku a pocit nespokojenosti odeznívá,“ objasňuje MUDr. Adamovská.
I u malých dětí se dnes v některých případech při výraznějších obtížích přistupuje například k sonografickému vyšetření či výše zmíněné pH-metrii pomocí čtyřiadvacet hodin zavedené sondy.
ZDROJ: časopis Květy, bmjopen.bmj.com, medicine.wustl.edu, www.reuters.com, mielke-verlag.de, www.uvn.cz, www.drruzkova.cz
