O nespavosti a jejím hlavním důsledku – nedostatku zdravého a kvalitního spánku – se stále častěji mluví jako o jedné z nejrychleji se šířících civilizačních chorob. Nejnovější studie Světové zdravotnické organizace (WHO) varuje, že globálně trpí nějakým druhem spánkových obtíží 40 % dospělých a až 30 % dětí a mladistvých.
Situace je mnohem horší v hospodářsky nejrozvinutějších zemích. Ve Spojených státech, Kanadě, Japonsku a západní Evropě jsou lidé od rána do večera, často až do pozdní noci, obklopeni záplavou elektronických a digitálních přístrojů, hlasitou hudbou z reproduktorů nebo sluchátek, světelným i zvukovým šumem, navíc v uspěchaném světě, jehož neoddělitelnou součástí je každodenní stres.
Spánek léčí, nespavost zabíjí
Chronický nedostatek spánku má negativní vliv na fyzické i psychické zdraví, po nedobrovolně probdělé noci je narušeno plynulé fungování metabolismu, nevyspalí lidé jsou často podráždění, mají sklony nenávidět všechny ostatní a celý svět. Studie WHO poukazuje na to, že dlouhodobý nedostatek spánku vede k mnoha zdravotním rizikům a v důsledku zkracuje život. Navíc výrazně narušuje kognitivní funkce, znemožňuje soustředění a způsobuje závažné problémy v práci.
Zdravý spánek naopak podle vědců snižuje hladinu stresových hormonů, posiluje imunitní systém, upravuje krevní tlak a působí blahodárně na kardiovaskulární systém. Jak praví staré irské přísloví, nejlepšími léky jsou bujarý smích a dlouhý spánek.
10 tipů, jak se dobře vyspat
- Určete si pravidelný čas, kdy budete chodit spát a kdy budete vstávat. Držte se tohoto harmonogramu rovněž o víkendech a během prázdnin. Váš organismus se dostane do správného rytmu a budete umět rychleji usnout a ráno vstát.
- Postel používejte pouze na spánek a sexuální radovánky. Nečtěte si v ní, nesledujte televizi a nepracujte. Nadměrný čas strávený na lůžku narušuje spánek.
- Zvykněte si každý den vyrazit na procházku nebo na výlet. Pomůže vám to usnout a budete se cítit lépe. Není ovšem vhodné jít se projít těsně před ulehnutím.
- Užívejte si horkou koupel nebo sprchu hodinu a půl až dvě hodiny před spaním. Příjemně vás uvolní a uspí.
- Odstraňte ze zorného úhlu hodiny nebo budík. Neustálé kontrolování a sledování času vám usínání zkomplikuje, navíc vás vystresuje.
- Jezte několik hodin před spaním. Vyhněte se těžkým jídlům, ale i sladkostem a ovoci.
- Těsně před spaním nepijte příliš mnoho tekutin, aby váš spánek nerušila potřeba chodit na toaletu.
- Jestliže musíte jít v noci na záchod, nerozsvěcujte, protože světlo může spánek výrazně narušit.
- V odpoledních hodinách a večer se vyhněte stimulátorům, jako jsou kofein nebo nikotin. Nepijte kávu ani čaj, nejezte čokoládu.
- Pokud nemůžete usnout déle než 20 minut, jděte do jiné místnosti nebo si čtěte na klidném místě do chvíle, než se budete cítit hodně ospalí.
Jestliže patříte mezi více než třetinu těch, kteří mají problém s usínáním a nerušeným spánkem a „počítání oveček“ je naprosto marné, můžete se nechat inspirovat rituály a tradičními i novodobými triky, které praktikují v různých kulturách a částech světa.
Po koupeli ptačí trylky
V Japonsku spí většina lidí na velice úzkých a relativně tvrdých matracích tatami vyrobených z rýžových stonků a vyplněných usušeným senem. Rčení „spát na tvrdém“ proto v japonštině, na rozdíl od češtiny, znamená spát dobře a zdravě, protože se lépe prokrvuje celé tělo a posilují svaly i vazy. Seno vyměňují několikrát do roka za čerstvé, protože věří, že jeho vůně pomáhá zklidňovat mysl a navozovat ideální atmosféru pro úspěšné usínání. Hlavu mají ve spánku podloženou malými polštářky naplněnými sušenými rostlinami pohanky.
Proslulým japonským „předspánkovým“ rituálem je tradiční horká lázeň ofuro. Nedávná studie, na níž se podíleli vědci a lékaři ze země vycházejícího slunce, potvrdila, že večerní teplá koupel výrazně usnadňuje usínání a pomáhá udržovat zdravý cirkadiánní rytmus. Lidé, kteří se před spaním koupou v teplé vodě alespoň třikrát týdně, podle ní snižují riziko nespavosti a dalších poruch spánku asi o třetinu.
Japonci, zejména na venkově, spí venku na čerstvém vzduchu vždy, kdy to počasí dovolí, a nechávají se přitom ukolébávat zpěvem ptáků, šuměním vody v potocích nebo ve fontánkách a umělých vodopádech používaných k tomuto účelu. Naslouchání těmto přirozeným zvukům před usnutím podle vědců výrazně uvolňuje mysl a zmírňuje úzkost.
Meditace a vlasy do culíku
Mimořádnou pozornost spánku, usínání a obřadům s tím spojeným věnují tradičně v Indii, kde mnoho lidí věří, že blahodárného spánku lze dosáhnout pouze s pomocí dobrých duchů. Při podcenění rituálů k jejich usmíření totiž podle nich hrozí, že do duše spáče vstoupí ušima zlí duchové, kteří jej následující dny nenechají spát, a mohou ho tím dovést až k šílenství. Na jihu země ženy nikdy nechodí spát s rozpuštěnými vlasy, na ochranu před zlými duchy si je svazují do pevných culíků.
Součástí zvyků a tradic před ulehnutím v Indii jsou nejrůznější čajové směsi obsahující levanduli a šalvěj, pálení vonných olejů a aromatických tyčinek. Navíc je zde velice rozšířené umění meditace a jógy, které zahrnuje speciální dechová cvičení uvolňující tělo i mysl a snižující stres.
Sever proti jihu
Zásadní rozdíl v přístupu ke spánku a ve zvycích s ním spojených je geografická poloha a klimatické podmínky. Kanadští Inuité jsou zvyklí spát ve větším počtu na jedné široké posteli, přičemž děti a ženy leží uprostřed a muži po stranách, aby je ochránili před případným nebezpečím. Všichni se k sobě tisknou, čímž se v často nehostinných mrazech navzájem zahřívají. Každého jistě napadne paralela s našimi předky, kdy zvláště v tuhých mrazech spala celá rodina společně stulena na peci.
Podobným způsobem se ve spánku zahřívají i původní obyvatelé Austrálie žijící v hornatých a chladnějších oblastech. Za studených nocí sdílejí lože se svými psy nebo kočkami. V Norsku a Dánsku jsou velice rozšířené rituály zvané hygge, zaměřené na vytváření hřejivé atmosféry před ulehnutím. Celé rodiny spolu tráví večerní čas popíjením horkých a uklidňujících nápojů ze severských bylin, vyprávějí si, co zajímavého zažili, pálí velké množství svíček a halí se přitom do pohodlných dek a kožešin.
V zemích s teplým nebo horkým klimatem lidé obvykle chodí spát o poznání později než na severu, protože večery a noci jsou často jediné části dne, kdy je možné se pohybovat venku. Kratší noční spánek si kompenzují oblíbenou siestou, kdy se po obědě, v době největšího parna, na chvilku natáhnou a – jak říkávaly naše babičky – „dají si šlofíčka“.
Zdroj: časopis Květy
Sledujte nás v Google Zprávách