Vedlejší produkt výzkumu
Rilmenidin, který je na trhu pod obchodním názvem Tenaxum, se běžně předepisuje pacientům trpícím hypertenzí, tedy vysokým krevním tlakem. O jeho skrytém potenciálu ale neměla lékařská veřejnost dlouho tušení.
To se změnilo až s příchodem fascinujícího výzkumu, který vedl molekulární biogerontolog João Pedro Magalhães z britské Birminghamské univerzity. „Poprvé jsme u pokusných zvířat zjistili, že rilmenidin může prodloužit délku života,“ prohlásil vědec plný nadšení z výsledků experimentu, které otiskl odborný časopis Aging Cell.
VIDEO: Výživový poradce představuje dvě metody, které zpomalují stárnutí. Podívejte se.
Co konkrétně rilmenidin dokáže?
Výzkum ukázal, že tato látka nejenže prodlužuje život, ale také zpomaluje proces stárnutí buněk. Magalhães a jeho tým testovali účinky rilmenidinu na pokusném modelovém organismu, kterým bylo háďátko obecné (Caenorhabditis elegans), protože má genetickou strukturu podobnou lidské.
Výsledky byly ohromující – červi „léčení“ rilmenidinem žili v průměru o 19 % déle než ti bez této aplikace. A co víc, jejich životní vitalita zůstala déle zachována. „Lék zlepšoval i tzv. dobu aktivního života, tedy období, kdy jsou organismy zdravé a aktivní,“ vysvětluje výzkumný tým.
Navození „umělého“ hladovění
Odpověď spočívá v jeho schopnosti napodobovat kalorickou restrikci – stav, při kterém organismus funguje s omezeným přísunem energie. Kalorické omezení je již dlouho považováno za jeden z nejúčinnějších způsobů, jak prodloužit život a oddálit stárnutí.
Co je tedy za problém? Většina z nás by jen těžko zvládla žít s neustálým hladem. „Rilmenidin napodobuje účinky kalorické restrikce, aniž byste museli hladovět,“ říká Magalhães. Buňky se pak díky léku chovají, jako by měly omezený přísun kalorií, což zpomaluje jejich stárnutí.
Teď trocha odbornosti
Podle vědců rilmenidin aktivuje několik molekulárních drah, které souvisejí s dlouhověkostí, jako je dráha mTOR nebo proces autofagie, při němž buňky „uklízejí“ své poškozené součásti. Výzkumníci dokonce identifikovali nový receptor NISH-1, na který se rilmenidin v těle váže a který je klíčový pro zpomalení stárnutí.
Zatím „jen“ slibný kandidát
Rilmenidin tedy slibuje mnoho. Ačkoli byly zatím experimenty prováděny pouze na červech, vědci věří, že podobné účinky by mohl mít i na savce, tedy včetně nás lidí. Magalhãesův tým již zahájil testy na myších, a přestože ještě nebylo prokázáno, že rilmenidin prodlužuje život i jim, analýza genové exprese ukazuje, že lék aktivuje podobné změny jako při kalorickém omezení.
Odborníci však varují před přehnaným optimismem. „Háďátka a lidé jsou si sice podobní, ale zároveň i velmi odlišní. Nemůžeme jednoduše předpokládat, že to, co funguje u červa, bude fungovat i u člověka,“ připomíná jeden z vědců.
Přesto má rilmenidin několik výhod, které z něj činí slibného kandidáta pro budoucí klinické studie. Jedná se totiž o již schválený lék, který je obecně dobře snášen a má minimum vedlejších účinků, což by mohlo urychlit cestu k jeho využití i pro jiné účely než léčbu hypertenze.
Zda bude rilmenidin novým „elixírem mládí“, ukáže až čas. Jisté ale je, že jeho potenciál je obrovský.
Zdroj: vlasta.cz, stoplusjednicka.cz, kondice.cz, nationalgeographic.cz, onlinelibrary.wiley.com