Některé zprávy jsou znepokojující. Například podle říjnového průzkumu společnosti Edenred se v reakci na zdražování šidí na jídle šest lidí z deseti. Podle něj je patrný příklon k průmyslově zpracovaným potravinám typu hotovky, instantní nudle, sladkosti a sušenky, konzervy, párky, slazené nápoje či balené pečivo.

V tiskové zprávě vydané k závěrům výzkumu stojí: „Pro více než čtvrtinu Čechů pak navyšování cen znamená výrazný zásah do jejich předchozích stravovacích návyků, kdy si nemohou dovolit stejnou kvalitu jídel jako předtím. V porovnání s předchozím rokem si dopřává méně zdravých a vyvážených jídel přes 57 procent lidí, čtvrtina jí zdravě jen zřídka, nebo si taková jídla dokonce nemůže nyní vůbec dovolit.“

Také prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza mluvil v listopadu o tom, že to první, co lidé z košíku vyndávají, je ovoce a zelenina. „Neprojeví se to ani za týden, ani za měsíc, ale za několik let, že se výrazně zhoršuje kvalita stravy velké části české populace, což bude mít zdravotní důsledky. Za 10 až 15 let to bude znamenat výrazně vyšší náklady zdravotního systému,“ varoval.

Vločky a luštěniny jsou zdravé a levné

V obecném povědomí totiž přetrvává přesvědčení, že zdravá strava je drahá. „Občas se opravdu může zdát, že zdravé stravování je drahé, ale je to spíše z toho důvodu, že se často mylně domníváme, co to zdravé potraviny jsou,“ reaguje nutriční terapeutka Mgr. Andrea Mokrejšová.

„Pokud si budete nakupovat potraviny s nápisy fit, protein atd., nejspíš si připlatíte. O tom, zda se skutečně dají považovat za nutričně výjimečné, by se dalo diskutovat, většinou ničím extra zajímavým nejsou, ba naopak,“ nabádá k tomu, abychom nepodléhali marketingovým fintám. Nemusíme ani kupovat exotické pochutiny typu chia, spirulina, chlorela, ani ovoce či zeleninu dovezené odněkud z tramtárie.

Prostě tvrzení, že na zdravou stravu nemáme, neobstojí. V první řadě je více než vhodné kupovat hlavně základní potraviny. „Ovesné vločky, brambory, rýže, luštěniny, maso výjimečně a raději volit jiné zdroje bílkovin (mléčné výrobky, vejce, rostlinné zdroje), vybírat lokální a sezonní druhy ovoce a zeleniny, které nejsou tak drahé. U zeleniny se nebát sáhnout po mražené či například kvašené,“ předkládá Andrea Mokrejšová tipy, jak si udržet zdravý jídelníček, aniž by stál majlant. Upozorňuje, že se často ze základních potravin dá poskládat mnohem více jídel, a to jak do obsahu energie a nutrientů, tak do velikosti.

Kvalita zasytí víc a na delší dobu

„V první řadě je potřeba si uvědomit, že investovat do kvalitního jídla znamená, že investujeme do svého zdraví. Ono totiž šetřit na jídle tím, že začneme kupovat levné polotovary, je cesta rovnou k nějaké nepěkné civilizační nemoci,“ nebere si servítky Pavlína Mähringová, která je společně s Veronikou Břicháčkovou autorkou netradičních kuchařek Velké svačinkové bichle a Velké obědové bichle. Předkládají v nich dohromady 190 svačinových a 190 obědových receptů vhodných jak do krabičky, tak na talíř.

Udělejte si jídelníček na týden

Andrea Mokrejšová se snaží vařit ze základních surovin. Píše si seznam toho, co bude zhruba vařit a jaká jídla připravovat, sepisuje si nákupní seznam, aby pořídila jen to, co potřebuje. „Dokážu tak navíc suroviny mnohem lépe využít,“ pochvaluje si odbornice na výživu. Přesně to jsou základní rady, jak ušetřit a zároveň neplýtvat.

Pavlína Mähringová společně s Veronikou doporučují: před každým nákupem bychom si měli v klidu sednout a promyslet, co chceme vařit, a to tak, že si jídla alespoň přibližně naplánujeme například na týden (tzn. mít představu alespoň o jednom hlavním jídle za den), a podle toho nakupovat. V týdnu pak už jen dokoupíme čerstvé potraviny, které průběžně docházejí, například pečivo.

Další spořicí záležitost je maximální využití zbytků. „Před každým nákupem se vyplatí udělat si takovou menší výzvu, a to v podobě vaření ze zbytků,“ doporučuje Veronika Břicháčková a přiznává, že ji často překvapí, kolik dobrot se najde například v mrazáku, spíži a podobně. „Téměř vždy jde z těchto zbytků vytvořit kompletní plnohodnotné jídlo, nebo alespoň základ pokrmu, ke kterému už jen dokoupíme nějakou maličkost,“ dodává.

A samozřejmě také ze zbytků jídel od oběda nebo večeře. Skoro všechno se dá nějak zpracovat. „Nejsnadněji zbytky příloh, třeba brambory, rýže, quinoa či kuskus. Dají se z nich vytvořit například slané koláče, saláty nebo jimi zahustit polévky, aby byly sytější,“ zamýšlí se Veronika Břicháčková s tím, že ze zbytků masa se dají dělat třeba pomazánky, přidat je do nějakého pečeného nákypu nebo jimi naplnit pečivo.

Pavlína Mähringová navazuje tím, že z dětství má nejhezčí vzpomínku na dojídání zbytků z pečeného kuřete a vytírání pekáčku s výbornou šťávou obyčejným chlebem. „Co je teď u nás velmi často nejoblíbenější večeře, když vyhlásím ‚dojídáme zbytky‘? Hezky si naservírujeme zbytky sýrů, šunky, zeleniny, hummus, pomazánku a k tomu třeba jen dodáme čerstvé pečivo,“ svěřuje se s tím, že možná ještě oblíbenější je, když starší pečivo zapečou také s různými zbytky. „Takový křupavý chléb s nějakou pomazánkou a zapečeným sýrem je skutečná lahůdka,“ ukazuje, že šetření nemusí znamenat nudný ani jednotvárný jídelníček.

Zelí a mrkev taky nevyjdou draho

Také Michaela Kramolišová a Markéta Popovičová, sestry a autorky blogu www.mamami.cz plného tipů, jak mít doma pořádek a fungující systém, a také knih Zamilujte si svou kuchyň a Zamilujte si svůj domov, mají v zásobě nápady, jak ušetřit.

„Pokud řešíme cenu potravin a říkáme si ‚raději víc rohlíků a méně banánů‘, je to zkratkovité řešení cesty za šetřením. Opravdu je to o banánech, nebo o tom, že se nám nechce nad jídlem moc uvažovat?“ podotýká Michaela Kramolišová. Její sestra navazuje: „Dnes již existuje spousta inspirací na kvalitní a levné jídlo, které nezatíží břicho ani peněženku. Stačí se trochu porozhlédnout a být ochoten změnit stravovací zvyky, ať už nákupem jiných potravin, než jsme jedli doposud, nebo se vzdát možná určitého pohodlí i rychlosti a víc přemýšlet nad tím, co jím a kolik za to opravdu utratím.“

K informaci, že klesá prodej ovoce a zeleniny, mladé maminky dodávají, že to nejjednodušší, co můžeme udělat, je zaměřit se na sezonní druhy zeleniny. „Jednoduše v zimě nebudu kupovat tolik rajčata, ale využiji spíš zelí a mrkev,“ radí Markéta Popovičová a ještě doporučuje udělat si přehled, kam peníze mizí, aniž je to nutné. „Často to bývají věci, které si pořizujeme z nějaké tradice, pohodlnosti, s vidinou, že nám šetří čas a energii. Můžou to být různá předplatná, která ani nevyužíváme, každodenní pochutiny, které si dopřáváme, káva do kelímku, bagety na benzinkách, pravidelné obědy v restauracích a podobně.“

„Popřemýšlejte také nad tím, jak jídla propojovat, ať nevaříte zbytečně moc jídel, při kterých byste potřebovali příliš mnoho surovin,“ uvádí další tip Markéta Popovičová. Třeba z jednoho kuřete můžete mít hned tři pokrmy: polévku ze skeletu, kuře na paprice ze stehen a rizoto nebo minutku z prsíček. Stejně tak můžete brambory využít do luštěninové polévky i jako přílohu k masu, nebo z nich udělat bramboráky jako hlavní jídlo.

„Díky tomu systému nebudete muset nakupovat velké množství různých potravin, ale stačí pořídit pár ve větším balení a rozdělit je do více jídel,“ popisuje Michaela Kramolišová s tím, že tak také nebudou suroviny zůstávat někde v koutě a kazit se, ale začerstva je využijete a zpracujete.

Možností je spousta, ale jak říká Pavlína Mähringová, pokud chceme šetrně vařit a šetřit peníze za jídlo, je v první řadě důležité opravdu se zastavit a začít daleko promyšleněji plánovat. I když jsme to dosud nedělali, vyplatí se vytvořit si z toho nový zvyk.

  • Zhnědlé banány jsou báječná surovina na chlebíček, bábovku či lívance.
  • Ze zbytků zeleniny připravíme vývar.
  • Zbylé uvařené brambory můžeme z pracovat do kroket nebo placek.
  • Ze starého pečiva uděláme strouhanku nebo krutony do polévky či připravíme žemlovku.
  • Zbytky ztvrdlé vánočky využijeme do žemlovky nebo na tzv. francouzské toasty.
  • Zbytky téměř čehokoli můžeme ozvláštnit omeletu nebo rýžový salát.
  • Pokud do nějakého pokrmu potřebujeme jen žloutky, můžeme si bílky střádat v mrazáku, a až jich budeme mít dostatek, dá se připravit tzv. bílkový chlebíček, kokosky, dort Pavlova atd.

ZDROJ: časopis Květy, https://www.edenred.cz, http://www.andreamokrejsova.cz/2023/02, https://www.bezhladoveni.cz/, https://www.mamami.cz/

Článek vyšel v časopise Květy 16. 2. 2023.