Vypadá trochu jako proslulý matcha čaj – zelený, najemno namletý prášek. Jenže tam podobnost končí. Zatímco japonský čaj matcha je namletý z nejmladších a nejčerstvějších lístků čajovníku, což mu dodává lahodnou chuť, kratom si lidé musejí většinou smíchat s nějakým ochuceným nápojem, aby vydrželi jeho často až odpudivou pachuť. Obsahuje spoustu alkaloidů, které ovlivňují lidskou psychiku. Umí nakopnout jako silné kafe, ale také působí sedativně, když například bolí svaly po sportovním výkonu.
Účinky kratomu, jemně rozemletých usušených lístků rostliny Mitragyna Speciosa, jsou známé od nepaměti. Tedy přinejmenším v jihovýchodní Asii, odkud dřevina pochází a kde se také její lístky využívaly v přírodní medicíně. Západní svět se o rostlině, která v dobrých podmínkách – to znamená ve vlhkém a teplém pralese – dorůstá až do výšky 25 metrů, dozvěděl začátkem 19. století. V různých spisech se objevují zkazky o tom, jak evropští vojáci suší a kouří lístky mitragyny místo leckdy nesehnatelného opia. Vyvolávala podobné účinky, bohužel včetně vybudování mnohdy velmi silné závislosti.
Zakázaný v Asii
K nám se kratom začal dovážet už před lety coby přírodní prášek, který působí jako káva nebo silný černý čaj. Ostatně také se mu někdy říká „čajová droga“. Mezi alkaloidy, které obsahuje, se ale vyskytuje i mitragynin, který může mít podobné účinky jako opiáty. Přední fanoušci kratomu by asi protestovali, podle některých odborníků ale lze některé vlastnosti zeleného prášku připodobnit k heroinu. I v tom, že je silně návykový. Také proto je v celé řadě asijských zemí zcela zakázaný.
Stejně jako na Slovensku nebo v Polsku, v mnoha dalších zemích je regulovaný. Tady ho zpočátku užívalo poměrně málo lidí, více než dekádu patřil k látce, již znala jen určitá subkultura. Také proto se příliš neřešil zákaz nebo regulace. V posledních dvou třech letech se však kratom začal masivně šířit mezi dětmi a mladými lidmi. Pomáhá tomu fakt, že si ho může koupit úplně každý v celé řadě obchodů s potravinami. Dokonce i v některých automatech, které mnohdy stojí poblíž škol. Často se navíc prodává v barevném, pro děti lákavém obalu, a někdy dokonce ve formě pastilek nebo želé bonbonů. A cenově je rovněž dostupný.
Mnozí mladiství se o kratomu dozvědí od kamarádů ve škole nebo na kroužku, problém ale je i to, že ho dlouhodobě propagovali různí influenceři, bloggeři a také sportovní trenéři. Kratom má ve větším množství analgetické a sedativní účinky, takže po něm nebolí tolik svaly. Dlouhodobé užívání kratomu neprospívá nikomu, ani dospělému, opravdu velké škody ale může napáchat u mladého člověka a jeho teprve dozrávajícího mozku a nervového systému.
Každý pátý středoškolák kratom zkusil
Z průzkumu organizace Než zazvoní z podzimu loňského roku vyplynulo, že zkušenost s kratomem má dvacet procent studentů středních škol. To znamená, že kratom vyzkoušel v průměru každý pátý středoškolák. Více než tři procenta z nich pak látku užívají opakovaně. Kratom se nevyhýbá ani základním školám. Studie, které se zúčastnilo bezmála 3500 žáků a studentů napříč republikou, ukazuje, že kratom zkusilo šest procent žáků osmých a devátých tříd.
„Průzkum potvrdil, že kratom se mezi žáky používá poměrně často, alespoň jednou týdně si ho dá přes pět procent žáků na učebních oborech,“ uvádí analytička Než zazvoní Aneta Košíková na stránkách své organizace. O něco menší zkušenost s kratomem mají studenti středních škol s maturitou, ale ani tam není látka ničím neznámým.
Prášek přitom může vyvolat deprese, psychózy a v kombinaci s jinými látkami, třeba s alkoholem nebo léky, může být v některých případech i životu nebezpečný. Adiktologové varují, že se ve svých ambulancích setkávají se závislostí na kratomu výrazně častěji než kdy dříve. A dodávají, že závislost se odbourává poměrně složitě. Někdo to dokáže sám, jiný potřebuje odbornou pomoc.
Na internetových diskusních fórech lidé často popisují silné abstinenční příznaky po rozhodnutí ukončit užívání kratomu. Nejčastěji si stěžují na únavu, potíže se zažíváním a celkově nepříjemný stav, neklid i agresivitu. Mnozí navíc přísun látky v průběhu doby zvyšovali. Vesměs se hovoří o tom, že člověk si dá zhruba dva gramy kratomu na posílení energie a o něco více k jejímu utlumení. Někteří lidé, kteří si na kratomu vybudují závislost, ale přiznávají, že někdy denně berou i 25 a více gramů. Kromě zmíněných rizik je u kratomu, který se neregulovaně dováží z asijských zemí, potíž i v tom, že nikdo neví, jak a kde byl vypěstován. Zda byl postříkaný nějakými pesticidy a jak silný je. Neprochází tady potravinovou kontrolou.
Tajné užívání
Děti a adolescenti vidí výhodu – jde-li to takto říct – při užívání kratomu v tom, že o jejich návyku dlouho nemusí nikdo z okolí nic tušit. Člověk ho nekouří, takže mu nezapáchá oblečení, ani mu z aktovky nevypadne zapalovač. Uživatel nemusí skrývat modřiny ani vpichy. Užívání je zkrátka velmi nenápadné, děti si mohou prášek přisypávat do pití ve škole a popíjet jako běžný nápoj. A doplňování tekutin je všeobecně spíše vítané nežli naopak. A především je kratom mimořádně snadno dostupný. I proto se nyní ve velkém hovoří o možné regulaci, která by měla být schválena nejpozději do léta.
Mnozí se proti zákazu a regulaci staví. Příznivci kratomu dokonce vytvořili petici, kde žádají, aby se od zákazu ustoupilo. Podle autorů petice zde kratom „pomáhá“ více než 100 000 lidí a slouží coby přírodní léčivo. Před časem vznikla i Československá asociace za kratom (ČSAK), která s odborníky diskutuje o připravovaném právním rámci. Ostatně ani mnozí odborníci nejsou pro úplný zákaz. Důležitá je podle nich jasná regulace. Například zákaz prodeje mladším 18 let a prodej kratomu ve specializovaných prodejnách. Ostatně kratom slouží spíše jako vlajková loď podobných povzbudivých přírodních látek. Pokud by se plošně zakázal, záhy se objeví něco dalšího.
ZDORJ: časopis Vlasta, https://www.nezzazvoni.cz
Článek vyšel v časopise Vlasta 1. 3. 2023.
