Babiččina malinovka se letos dokonce dostala na prezidentskou známku jako název odstínu jednoho z barevných pozadí. Babičky ale maliny také sypaly na lívance a vdolky, plnily jimi koláče, vařily z nich džem… Malé holky si rozdrcenou malinou barvily rtíky, a kdo si ještě pamatuje povinné sběry léčivek do škol, jistě si vybaví rodinné výpravy za malinovým lupením… Ačkoli nyní koupíme maliny celoročně bůhví z jaké tramtárie, stále jejich chuť představuje prázdniny a sladké nicnedělání i pro ty, co už škole dávno odrostli.
Jsou nadupané zdraví prospěšnými látkami
Možná by se nenašel nikdo, kdo maliny vůbec nemusí. Dobré je, že i když chutnají sladce, nemusíme se v jejich konzumaci nijak krotit. „Maliny jsou skvělé sladké ovoce, navíc mají málo sacharidů, proto jsou vhodné i pro diabetiky nebo při redukci váhy,“ potvrzuje výživová poradkyně Štěpánka Čápová, jež je autorkou několika e-booků o zdravé výživě a loni jí vyšla tištěná kniha Mámin kastrůlek s podtitulem Bezmasá kuchařka (i) pro masožravce.
Jak dále vysvětluje, plody ostružiníku maliníku, jak zní správný název tohoto keře, obsahují hodně vitaminu C, ale také béčka. „Mají vysoký obsah železa a fosforu, díky tomu prospívají srdci a mohou pomáhat těm, kteří trpí na migrény. Nachází se v nich i vyšší dávka vitaminu A, proto prospívají zraku,“ shrnuje účinky na zdraví odbornice s tím, že veškeré bobulovité ovoce je velmi bohaté na antioxidanty, které organismus chrání před volnými radikály, a tedy vznikem vážných onemocnění.
„Některé z antioxidantů obsažených v bobulovitých druzích ovoce dokonce umí ochránit před oxidačním stresem. Ke konzumaci jsou vhodné všechny druhy bobulovitého ovoce, od malin, ostružin, borůvek, jahod, angreštu po rybíz,“ vybízí Štěpánka Čápová k tomu užívat si plodů léta do sytosti. Pro všechny druhy platí, že mají nízký obsah cukru, a jsou tedy vhodné i pro diabetiky. Navíc obsahují vysoký podíl vlákniny, která je prospěšná pro střevní mikroflóru.
Nejen na čaj pro nastávající maminky
První písemné zmínky o malinách najdeme v nejvýznamnější přírodovědecké encyklopedii od Plinia staršího. V antice se předepisovaly na trávicí obtíže, v Rusku je používají jako lék proti chřipce, v Asii využívají hlavně jejich schopnost snížit krvácivost (toho se dá využít během menstruace), v Japonsku dokonce z malin dělají tablety a náplasti na hubnutí. Naši předci malinami sráželi horečku.
„Babky kořenářky“ ale nejvíce využívají listy maliníku. „Plody se v bylinkářství používají málo,“ říká bylinářka Hana Binková, která nejen připravuje nejrůznější univerzální bylinné směsi, ale nabízí i umíchání směsi přímo na míru, pokud jí sdělíte své zdravotní problémy.
Na malinách vyzdvihuje vysoký obsah biotinu, nazývaného také vitamin krásy, především však „vypichuje“ využívání čaje z listů v těhotenství. „Používá se hlavně tři měsíce před porodem k uvolnění svalů dělohy a snadnějšímu průběhu porodu,“ ozřejmuje to, co mnoho maminek zná. Z listů maliníku ve spojení s ostružiníkovými, jahodovými a borůvkovými připravíme také lahodný a zdravý čaj na chmurné podzimní a zimní večery. Ten můžeme popíjet dlouhé týdny.
Pokud bychom si chtěli směs připravit sami, měli bychom mít na paměti rady Hany Binkové. „Listy sbíráme, ještě než uzrají plody, musí mít jasně zelenou barvu. Rozprostřeme je na papír v dobře větratelné místnosti, aby na ně nesvítilo sluníčko,“ popisuje, jak na to. Suché listy pak máme dát do sklenice, která se dá uzavřít. „Pokud se začne rosit, je maliník špatně usušený a musíme ho vyhodit,“ nabádá bylinářka, která z bobulovitého ovoce připomíná ještě rybíz. Jeho listy i plody se v lidovém léčitelství používají do čajů při nachlazení, chřipce a na snížení tělesné teploty.
Není bobule jako bobule
Léto je úžasné, dozrává jedna lahůdka za druhou, a my tak bez problémů můžeme jídelníček obohatit o spoustu vitaminů a dalších zdraví prospěšných látek. A taky připravit z jednotlivých plodin přírodní léky na chladnější období.
- JOSTA Kříženec rybízu a angreštu byl vyšlechtěn v bývalém NDR v 70. letech minulého století. Posiluje imunitu, má kladný vliv na zrak i krevní oběh.
- OSTRUŽINY Nejsou sladké jako maliny, a tak nejsou ani tolik oblíbené. Také je ale můžeme najít ve volné přírodě a pochutnat si během procházky do lesa. Plody se uplatní při hubnutí, revmatismu, chřipce i angíně, zvyšují potenci a pomáhají při poruchách erekce. Ostružiníkové listy léči parodontózu i kašel.
- ANGREŠT Není moc oblíbený, protože na větvičkách jsou trny, plody mají tvrdou, osrstěnou slupku a obsahují poměrně velké pecičky. Vyplatí se dát mu šanci. Právě ony pecičky jsou výbornou zásobárnou vlákniny, angrešt funguje na zácpu, čistí cévy, snižuje krevní tlak a celkově detoxikuje trávicí trakt. Listy se používají na zažívací problémy a působí i močopudně.
- RYBÍZ Dřív býval na každé zahrádce, dnes se na ně opět vrací. Kromě červeného, bílého a černého můžeme vysadit i růžový. Největší vitaminová bomba je černý rybíz, který obsahuje třikrát více céčka než červený a bílý, a navíc hodně rutinu, který zlepšuje stav cévních stěn. Proto je vhodný při ateroskleróze, křečových žilách a hemoroidech. Všechny druhy snižují horečku, posilují, mají dobrý vliv na zrak. Rybízové listy léčí průjem, snižují krevní tlak a uplatní se i při zánětech ledvin a močových cest.
- BORŮVKY I když se dají pěstovat na zahradě, těm lesním se nevyrovnají. Jsou zdrojem spousty vitaminů a minerálů. Sušené jsou výborným prostředkem proti průjmovým onemocněním. Prokazatelně zlepšují zrak, šťávu můžeme použít na ekzém či lupénku. Listy jsou rostlinným lékem při cukrovce.
Na pleť i na vlasy
Maliny jsou ale také úžasný kosmetický přípravek! Můžeme si je rozmačkané dát přímo na pleť, případně masku připravit s jogurtem. Vyrábí se i malinový ocet, který poslouží jako báječný kondicionér na vlasy hlavně v případě, kdy se zacuchávají. Po přelití kštice bude česání mnohem snadnější, navíc se budou lesknout a zesílí. Někdo užívá tuto tekutinu na kloktání při bolestech v krku. Lze ji samozřejmě také použít k jídlu, do salátových dresinků a zálivek. Dodá nejen zajímavou chuť, ale i netradiční barvu.
Když si z listů připravíme odvar, přidáme do něj několik rozmačkaných plodů a lžíci medu a takto vytvořenou maskou si aplikujeme na vlasy a pokožku hlavy, můžeme se zbavit lupů… Abychom využili potenciál malin na maximum, dopřávejme si je samozřejmě hlavně čerstvé. „Stejně jako u jiných druhů ovoce je nejlepší jíst je bez další úpravy. Pokud si je přesto budeme chtít uchovat, je vhodné konzumovat mrazem sušené plody,“ radí Štěpánka Čápová, která přiznává, že veškeré bobulovité ovoce má spojené hodně s dětstvím, kdy ho měla spousty u babičky a dědy.
„Opravdu zbožňuji jahody, pak třeba bílý rybíz, ale nepohrdnu žádným z druhů bobulovitého ovoce,“ svěřuje se s tím, že si nejvíc užívá čerstvé ovoce v létě, v případě jahod třeba se zakysanou smetanou. Na zimu si dělá zásoby do mrazáku a také vyrábí marmelády. „Octy, přiznám se, nevyrábím. Když mám náhodou něčeho opravdu hodně, tak ovoce suším,“ nabízí inspiraci.
Žádné dlouhé skladování
Nejen v případě malin musíme mít na paměti, že rychle podléhají zkáze. Pokud je máme na zahrádce, otrhejme je těsně před konzumací nebo zpracováním. V tomto případě je stačí jen lehce opláchnout. U kupovaných nikdy nevíme, čím byly postříkány, aby vydržely déle. Proto se doporučuje omýt je v citronové vodě.
Jak upozorňuje Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství ČR, měli bychom je kupovat jeden, maximálně dva dny před konzumací. „Doporučuje se vybírat pevné, oblé, dobře probarvené plody a nevěnovat pozornost plodům změklým, pomačkaným a plesnivým. Při nákupu balených malin je třeba se ujistit, zda plody nejsou příliš natěsnané (což vede k potlučení a následnému poškození plodů) a zda v dóze či obalu nejsou známky skvrn či vlhkosti, které mohou být příznakem kažení plodů,“ píše se na www.bezpecnostpotravin.cz.
Před uložením do lednice bychom měli plody vytřídit, odstranit všechny plesnivé nebo zkažené, aby nekontaminovaly ostatní. „Nemyté plody lze uložit do původní dózy nebo je rozložit na tácek pokrytý papírovou utěrkou a následně přikrýt například fólií na potraviny. Maliny lze uchovat v čerstvém stavu v lednici po dobu jednoho až dvou dnů. Je nevhodné uchovávat je dlouho při pokojové teplotě nebo na slunci,“ dočteme se na webu s tím, že před zmrazením se doporučuje plody jemně omýt a osušit lehkým protřepáním, uložit do jedné vrstvy třeba v mikroténovém sáčku a zmrazit.
A ještě jedna rada na závěr: i když se dají nyní pořídit na zahrádku i žluté maliny, nejzdravější jsou ty nejtmavší, protože obsahují nejvíce antioxidantů.
Co z malin udělat?
Jestli máte bohatou úrodu nebo znáte místo u lesa, kde vždycky najdete spoustu plodů, můžete je využít na řadu způsobů.
OCET K JÍDLU I NA VLASY
Do čisté skleněné láhve vložíme 125 g čerstvých malin a zalejeme 4 dl suchého bílého vína. Uzavřeme a necháme na světlém místě při pokojové teplotě. Za cca 14 dní se začne na skle kolem horní hladiny tvořit bílá sraženina, což znamená, že je hotovo. Přes plátýnko přecedíme do vysterilizované lahvičky a uložíme na chladnější místo. Vydrží rok.
KOSMETICKÁ MASKA NA OMLAZENÍ
Maliny očistíme, rozmačkáme a smícháme se lžičkou medu. Naneseme na očištěnou pleť a necháme působit 15 až 20 minut. Pak masku opláchneme vlažnou vodou. Pleť bude hned vypnutá a svěží.
PRAVÝ BABIČČIN SIRUP
■ 1 hrnek malin (250 ml) ■ 80 ks malinových listů ■ 850 ml vody ■ 1 lžíce kyseliny citronové ■ 1 kg cukru
Maliny, vodu a mladé lístky vložíme do hrnce a 10 minut vaříme. Následně přes plátno scedíme a dobře vymačkáme. Do šťávy přidáme cukr, kyselinu citronovou a znovu povaříme 10 minut. Poté přes gázu přelejeme do láhví a zazátkujeme. Po delší době může začít trochu rosolovatět, ale stačí láhev protřepat.
RADA PRO ZAHRÁDKÁŘE: Maliník zkrotí fazole
Jestli vás od vysazení maliníku na vašem pozemku odrazuje jeho pověstná schopnost neuvěřitelně se rozrůstat do všech stran, můžete vyzkoušet trik s fazolemi. Tato luštěnina totiž váže dusík, který kořenům maliníku příliš nevyhovuje. Ten se potom nebude rozrůstat do prostoru, ale naopak poroste vzhůru a bude mnohem lépe prospívat.
Zdroj: časopis Květy, stepankacapova.cz, www.bylinkarka-hana.cz, www.bezpecnostpotravin.cz
