Američané to vyjadřují stručně a výstižně: Life’s Simple 7 – 7 jednoduchých faktorů, které zásadně rozhodují o zdravotním stavu: být aktivní, přestat kouřit, lépe se stravovat, snížit váhu, mít krevní tlak a cholesterol pod kontrolou a snížit hladinu cukru v krvi.
Jak tyto faktory ovlivňují mozek po mnoho desetiletí, ukazují první publikované údaje z americké studie téměř 14 000 žen, jejichž zdravotní údaje byly shromažďovány po dobu více než dvou desetiletí. Autorům se podařilo prokázat, jak velký vliv má životní styl ve středním věku na to, zda se o desítky let později objeví demence.
Čím zdravější, tím nižší riziko
Pro každý ze sedmi faktorů byla pro každou ženu na základě jejích údajů stanovena hodnota mezi 0 (špatný zdravotní stav) a 1 (ideální zdraví), hodnotilo se tedy v rozmezí 0,1–1. V nejlepším případě bylo možné získat celkem sedm bodů. Když dotyčná měla ideální stav, získala za každý parametr 1 bod, tedy 7 × 1. Průměrná hodnota na začátku studie byla 4,3 bodu (o deset let později to bylo 4,2). Z takto nastavených výpočtů jasně vyplynulo, že za každý bod mezi 0 a 7, kterého měla žena více, kleslo riziko demence o šest procent.
„Takto působivé dlouhodobé údaje jsme dosud neměli,“ říká neurolog Peter Dal-Bianco, prezident Rakouské asociace pro Alzheimerovu chorobu. „Protože dnes je prokázáno, že demence může začít v mozku desítky let před stanovením diagnózy, je důležité, abychom se dozvěděli více o tom, jak mohou životní návyky ve středním věku ovlivnit riziko vzniku této choroby ve stáří,“ uvedla v tiskové zprávě epidemioložka Pamela M. Rist z Brigham and Women’s Hospital v americkém Bostonu, hlavní autorka studie. „Dobrá zpráva je, že zdravý životní styl ve středním věku může vést ke snížení rizika demence v pozdějším věku.“
Ale odkdy dokdy trvá střední věk? „Mluvím o období mezi 30. a 60. rokem života, protože tehdy totiž sbíráte dobré či špatné body pro poslední třetinu svého života,“ říká Dal-Bianco. Samozřejmě je také dobré, když začnete brát těchto sedm faktorů vážně až po šedesátce, pětašedesátce nebo sedmdesátce. Ale to už to není tak účinné.
Výsledky studie by v každém případě mohly být účinnou motivací například k pravidelné kontrole krevního tlaku: „Vysoký krevní tlak je tiché onemocnění, které nebolí, ale v určitém okamžiku má následky. Kontrola krevního tlaku je jedním z nejdůležitějších aspektů prevence infarktu, mrtvice a z dlouhodobého hlediska i demence.“
Autorka studie Pamela M. Rist dále doplňuje: „Pro lidi může být povzbudivé vědět, že mohou snížit riziko demence, pokud budou například každý den půl hodiny cvičit nebo budou mít pod kontrolou svůj krevní tlak.“ Být aktivní by se ovšem nemělo týkat pouze fyzických aktivit: „Jde také o duševní aktivitu, celoživotní učení a celoživotní zvídavost – to je třeba zachovat.“
FAKTA
Nejčastější forma demence – Alzheimerova choroba je nejčastější formou demence, která tvoří přibližně dvě třetiny všech případů. Na celém světě trpí demencí téměř 50 milionů lidí.
Jak se riziko zvyšuje s věkem – Podíl osob trpících demencí v příslušné věkové skupině exponenciálně roste od věku nad 60 let: Ve věkové skupině 65–70 let trpí demencí pět lidí z 1000. Ve věkové skupině 85 let a více je demencí postiženo již 60 až 80 osob z 1000 obyvatel. Ve věkové skupině nad 90 let je demencí postiženo 300 osob z 1000.
Demenci lze předejít až ve 40 procentech
Také nedávno provedená čínská studie ukázala, že kombinace zdravé stravy, pravidelného cvičení a socializace alespoň dvakrát týdně může pomoci zpomalit rychlost ztráty paměti. „Až 40 procentům případů demence by se dalo předejít, kdybychom se vyhnuli dvanácti důležitým rizikovým faktorům,“ uvedla u příležitosti Světového dne Alzheimerovy choroby Elisabeth Stögmann z univerzitní neurologické kliniky MedUni/AKH Vídeň. Patří mezi ně celopopulační faktory, jako je přístup ke vzdělání a míra znečištění ovzduší, a také individuální faktory, jako je nedostatek pohybu, kouření, obezita a vysoký krevní tlak.
„Starší lidé, kteří sportují, si s větší pravděpodobností udrží své kognitivní schopnosti než ti, kteří se nehýbou,“ upozorňuje Elisabeth Stögmann. A upozorňuje také na to, že nejde jen o fyzické faktory: „Již delší dobu je známo, že existuje souvislost mezi sociální izolací a demencí.“
Mezi třicítkou a šedesátkou sbíráte dobré a špatné body pro poslední třetinu života
Podle dvacetileté studie amerických lékařů patří mezi sedm rozhodujících faktorů nejen být aktivní (ideální je půlhodina aktivního pohybu denně nebo hodina aspoň čtyřikrát týdně) a lépe se stravovat (málo masa, hodně ovoce, zeleniny a ryb), ale také udržovat si zdravou váhu, nekouřit, mít normální krevní tlak, nízkou hladinu cukru v krvi a žádný zvýšený cholesterol.
Zdroj: časopis Vlasta speciál
