Kdo může absolvovat preventivní prohlídky u očního lékaře?

Pro objednání k očnímu lékaři nepotřebujete doporučení od praktického lékaře, a to ani v případě, že žádnou zrakovou vadu nebo potíže s viděním nemáte a chcete se nechat vyšetřit jen preventivně. Pokud trpíte nemocemi, které mohou zrak ovlivnit, např. diabetem či vysokým krevním tlakem, měli byste oftalmologa navštěvovat pravidelně. Prevenci by člověk neměl odkládat ani v případě, že se v rodině vyskytuje některá z očních vad či onemocnění, jako jsou např. zelený či šedý zákal.

Zdroj: Youtube

Jak často bychom měli chodit?

Obvykle se doporučuje jako vyhovující dvouletý interval prevence u osob od 18 do 40 let, ve vyšším věku by prevence měla probíhat častěji, nejlépe jednou za rok. Kdo nosí brýle či kontaktní čočky, chodívá většinou podle potřeby. U pacientů s nějakým problémem stanoví frekvenci lékař.

V případě zraku neexistuje žádný preventivní program jako třeba u některých typů onkologických onemocnění?

Od února 2021 vystavují všeobecní praktiční lékaři pacientům ve věku od 45 do 61 let doporučení na preventivní vyšetření u oftalmologa, a to ve čtyřletých intervalech. Cílem je včasné zachycení závažných bezpříznakových očních onemocnění u lidí, kteří na pravidelná vyšetření nechodí. Chtěla bych zdůraznit, že částečná či úplná ztráta zraku je výrazně invalidizujícím faktorem negativně ovlivňujícím kvalitu života. Mnoho závažných očních nemocí dlouho nebolí a mnohé změny mohou probíhat bez povšimnutí. Pacient nezřídka přichází až ve chvíli, kdy už jsou změny v oku nevratné.

Čeho si tedy všímat a co určitě jít řešit k odbornému lékaři?

Existuje nepřeberné množství známek a příznaků poruch zraku a očních onemocnění: zamlžené, rozmazané či dvojité vidění, náhlá, těžká bolest očí či opakující se bolest v oku nebo kolem oka, záblesky světla nebo náhlé světlé plovoucí skvrny před očima, duhy nebo světelné kruhy kolem zdrojů světla (např. pouliční lampy), neobvyklá, či dokonce bolestivá citlivost na světlo nebo osvětlení, změny barvy duhovky, svědění, pálení nebo těžký výtok z očí, jakákoliv náhlá změna vidění či ztráta vidění, bolesti hlavy, výpadky v zorném poli a deformace obrazu. Pokud se vyskytuje jedna či více uvedených známek, je na čase objednat se na oční prohlídku.

Dalšími náznaky možných problémů se zrakem mohou být obtíže při provádění každodenních aktivit: potíže při chůzi na nepravidelných nebo nerovných površích, váhavá chůze, pomalá a opatrná chůze po schodech, špatné uchopování předmětů v důsledku špatného nasměrování rukou, provádění určitých činností (např. čtení, sledování televize, jízda autem atd.) odlišným způsobem než v minulosti, obtíže při identifikování tváří nebo předmětů, přibližování novin, textu na displeji a podobně příliš blízko k obličeji nebo pod jiným úhlem, méně jasné psaní či potíže psát na řádku, problém s přesným určováním barev, obtíže s krájením a servírováním jídla, naléváním nápojů a mnohé další.

Jaké problémy se objevují zejména do 40 let a jaké později?

Nejběžnějšími problémy jsou tzv. refrakční vady, mezi něž patří krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus a presbyopie. Jejich nejčastějším příznakem je rozmazané vidění. Krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus se často projeví již v mládí, ale mohou se vyskytnout v jakémkoliv věku. Presbyopie postihuje prakticky každého člověka staršího 40 let, s časem se zhoršuje.

Onemocněními spíše pozdějšího věku jsou zelený a šedý zákal, věkem podmíněná makulární degenerace, jiná degenerativní onemocnění oka, cévní onemocnění či oční komplikace systémových onemocnění, jako jsou cukrovka, vysoký krevní tlak a jiné.

Je nějaká potíž či nemoc, které nám s přibývajícím věkem už nehrozí?

S věkem se mohou vyskytnout prakticky všechny oční problémy a patologie, vyjma onemocnění, která jsou typická pro dětský věk – zejména tupozrakost (amblyopie), nádory dětského věku (retinoblastom), postižení oka v souvislosti s předčasným narozením a další.

Řada lidí řeší zhoršující se zrak nákupem brýlí v drogerii a jakýkoli problém pořízením kapek bez návštěvy lékaře.

Vzhledem k tomu, jak různorodé mohou být projevy očních onemocnění a chorob, bych v případě obtíží doporučovala v první řadě návštěvu oftalmologa k vyloučení oční choroby.

Nákup brýlí cestou drogerie nedoporučuji. Stejně tak nákup kontaktních čoček mimo oční ordinace nebo specializované optiky. Každý člověk má individuální hodnotu dioptrií, a vyžaduje proto i individuální předpis správné brýlové korekce. Koupí univerzálních brýlí nelze přesně korigovat dioptrickou vadu každého člověka a při dlouhodobém užívání nevhodné brýlové korekce může dojít k přílišnému namáhání zrakového aparátu, větší únavě, bolestem hlavy, či dokonce ke zhoršování samotné refrakční vady. Jistě se takové brýle dají použít v případě nouze, kupříkladu když si člověk své řádné brýle rozbil a čeká na zhotovení nových.

Brýlová korekce navíc nejsou pouze dioptrie, někdy je potřeba stanovit i další parametry skel.

A co ty kapky?

Existuje spousta volně prodejných očních kapek, jejich nákup by však měl být vždy konzultován s oftalmologem. Příčiny obtíží, pro které chtějí tyto kapky pacienti použít, mohou být velmi různorodé a je třeba doporučení individualizovat. Poměrně často se navíc stává, že pacienti chtějí očními kapkami vyřešit problém, který kapky vyřešit nemohou.

ZDROJ: časopis Květy, MUDr. Kateřina Myslík Manethová, https://www.retinka.cz/

Související články