Vytuší nejen příchod deště, ale i změny tlaku, ochlazení nebo oteplení… Odborníci označují tyto lidi jako meteosenzitivní. Co ale vyvolává jejich hodně citlivou reakci a následně i problémy? Vrozená nebo získaná dispozice, postupující choroby i věk a v poslední době také nezdravý a příliš zchoulostivělý způsob života. Organismus pak reaguje na změny počasí méně pružně a hůř se jim přizpůsobuje. Není náhodou, že na vesnici žije až třikrát méně lidí, kterým počasí způsobuje nějaké problémy. Musí se totiž víc hýbat, tráví víc času venku a bývají přece jenom o něco otužilejší než lidé žijící ve městě.

Zdroj: Youtube

I zdraví lidé se cítí jinak

Meteosenzitivní jedince můžeme zjednodušeně rozdělit na dvě skupiny. Na lidi v podstatě zdravé a na lidi, které trápí určité nemoci. Ti z první skupiny si často při změnách počasí stěžují na bolesti hlavy, poruchy spánku, problémy se soustředěním, neklid, pokles výkonnosti, skleslost, případně lehce depresivní stavy, únavu a pocit, jako by začali bojovat s virózou. Jiní zase trpí závratěmi, nevolnostmi, špatně se jim dýchá nebo mají svíravý pocit u srdce. Tito lidé by měli své potíže prodiskutovat s lékařem, aby odlišili, co je vliv počasí a co mohou být příznaky zdravotních potíží nebo určité počínající choroby.

Proč ale meteosenzitivita přetrvává u mladých a zdravých jedinců? „Děje se tak zejména ve chvílích, kdy je zdravý, mladý člověk psychicky přetížen. Například třicetiletý manažer si stěžoval na vyčerpání z práce, bolesti hlavy, velkou únavu. Kdykoli se pak měnilo počasí, přitížilo se mu až tak, že si musel vzít nemocenskou,“ vysvětluje psycholožka Sylvie Navarová s tím, že přecitlivělost na počasí útočí i na ženy na mateřské dovolené. Ty se nejčastěji potýkají s migrénou.

Ženy versus muži, venkov versus město

A právě ženy, nezávisle na tom, zda jsou na mateřské či ne, trpí meteosenzitivitou častěji než muži. „Ženy jsou vůči projevům svého těla vnímavější a o svých výkyvech nálad a o bolestech na rozdíl od mužů mluví a nezatajují je,“ dodává psycholožka. Zatímco ženy trápí úzkost a bolest hlavy či jiné části těla, muži bývají rozmrzelí, vzteklí a podléhají únavě, která z aktivního muže rázem udělá spáče bez špetky energie. Výzkumy také udávají, že na změny počasí více reagují lidé žijící ve městech. Fyzické a psychické projevy meteosenzitivity je postihují až třikrát více než ty, kteří bydlí a pracují na venkově. Důvod je prostý: obyvatelé měst jsou odtržení od přirozeného propojení s přírodou. Tráví méně čas na čerstvém vzduchu, méně se hýbou a pracují v nepřirozeném prostředí. Nejvíce ohroženi jsou zaměstnanci v moderních budovách, kde okna nahrazují velké skleněné tabule a vzduch reguluje klimatizace. Lidem žijícím ve městech nepřidává ani světelný smog v podobě večerního osvětlení či reklamních poutačů, které oslabují celkovou odolnost organismu.

NA CO MÁ VLIV GEOMAGNETICKÉ POLE?

Změny v geomagnetickém poli vyvolává nejčastěji sluneční vítr, zvláštní záření, které dopadá do atmosféry Země jako důsledek silných erupcí na Slunci. Působí nepříznivě na činnost srdce, ale také na nervový systém člověka. Může způsobit návaly depresí, migrény, záchvaty dny a revmatické bolesti.

Hlavní „zásah“? Chronicky nemocní a úzkostliví

Prudké výkyvy teplot snášejí nejhůře lidé vyššího věku s chronickými zdravotními potížemi – kardiaci, revmatici, astmatici a alergici. Meteosenzitivita je také společníkem jedinců, kteří trpí žaludečními nebo psychickými problémy, jako jsou deprese či úzkosti. Své si užívají i lidé po vážných úrazech. Ti všichni se mohou cítit jako chodící předpověď počasí, blížící se změnu totiž spolehlivě poznají. Jejich zdravotní potíže se zhorší, a to zejména v případě náhlého ochlazení.

Kardiaci

Skupinou, které náhlé změny počasí mohou způsobit vážné a někdy i dramatické potíže, jsou kardiaci. Často se v tisku objevují zprávy o tom, jak nebezpečná jsou pro lidi s nemocným srdcem velká vedra. Ale daleko víc kardiaků umírá na jaře a na podzim, kdy se každou chvíli prudce mění počasí. Kardiakům se při poklesu teploty stahují cévy, což zvyšuje krevní tlak, hůře se jim dýchá a hrozí i infarkt. Chladné počasí naopak vyhlížejí lidé s nízkým tlakem, které horké a teplé klima sužuje. To u nich vyvolává nepřekonatelnou únavu a malátnost, jež může vyústit až v závratě a mdloby. Déšť a vlhko vítají alergici, protože při takovém počasí klesá ve vzduchu koncentrace pylů.

Revmatici

Na meteosenzitivitu doplácejí také revmatici. Některým jejich zdravotní stav zhoršuje chlad, jiným zase teplo. Ať tak či onak, projevy mají stejné. Probouzejí se většinou ztuhlí a bolest svalů a kloubů je doprovází po celý den.

SLEDUJTE BIOZÁTĚŽ

Pro pacienty s chronickými potížemi není od věci sledovat kromě klasických předpovědí počasí i předpověď zátěže počasí na organismus. Nabízí ji například portal.chmi.cz, klikněte na rubriky Předpovědi a Biometeorologická předpověď.

Hledejte řešení

Univerzální recept, jak se zcela zbavit vlivu počasí na naše tělo a psychiku, neexistuje. Nemocným může po dohodě s lékařem prospět také úprava medikace nebo užívání dalších léků. Přesto platí několik obecných rad, které vám mohou ulevit od potíží, smysl má nepochybně zdravá životospráva.

  1. Hýbejte se
    Tělesná aktivita vám zlepší fyzickou kondici, ideální je pohyb na čerstvém vzduchu a za nejrůznějšího počasí.
  2. Otužujte se
    Sprchování studenou vodou po ránu nebo saunování – ovšem jen pokud to váš zdravotní stav dovolí – jsou osvědčené recepty na zvýšení odolnosti, a především zlepší reakce organismu na prudké změny teplot.
  3. Pátrejte po příčinách
    Pokud jde například o bolesti hlavy, které se projevují častěji a silněji při prudkých změnách počasí, je někdy dobré zapátrat i po jejich prvotní příčině (potíže s páteří, špatně kompenzovaný stres a psychické napětí atd.).
  4. Buďte na světle
    Na problémy vyvolané nedostatkem světla (únava, skleslost, lehce depresivní stavy) pomáhá, když si hned po ránu zacvičíte, nejlépe venku, nebo si zajdete na procházku.
  5. Dbejte na hygienu spánku
    Nepříjemným projevům meteosenzitivity pomáhá předcházet také kvalitní spánek, díky kterému tělo lépe regeneruje a jeho imunita posiluje.
  6. Upravte jídelníček
    Důležitou roli hraje i vyvážená strava středomořského typu, dopřejte svému tělu čistou vodu, dostatek zeleniny a ovoce. Vyvarujte se raději kávě, energetickým nápojům, alkoholu, určitě neexperimentujte s různými léky.
  7. Usilujte o vnitřní vyrovnanost
    „Je dobré podívat se na svůj život z širšího pohledu – jak jsme spokojení s prací, vztahy s lidmi, s péčí o sebe sama. Říká se, že duševní rovnováha je jako židle o třech nohách, údajně nejstabilnější židle. Pokud některá ze tří oblastí (práce, vztahy, péče o sebe) pokulhává, není člověk v duševní rovnováze a stává se citlivějším a citlivějším, třeba i na počasí. Nějakou dobu se to dá unést, ale po čase se dlouhodobá nerovnováha projeví v psychice či na somatické úrovni nemocí. Pokud vidíte v některých oblastech prostor pro zlepšení, zrealizujte je,“ radí Sylvie Navarová.

Zdroj: časopis Překvapení sylvienavarova.cz/dotaz/meteosenzitivita/

Související články