Devatero kvítí, které na procházkách nesmíte minout, nevídaně oživí teplé i studené jídlo.
Kopřiva dvoudomá
Sbírejte mladé lístky a před vařením je na pár minut spařte (nálev vypijte jako léčivý čaj), budou křehčí a chutnější.
Popenec
Něžná rostlinka s fialovými kvítky má výraznou, kořeněnou chuť, která se uplatní v polévkách a mletém mase.
Medvědí česnek
Nejmódnější planá bylina posledních let se hodí všude, kam byste jinak dali česnek nebo třeba pikantní pažitku.
Sedmikráska obecná
Nasládlé kvítky i jemné lístky slouží jako ozdoba a také vyrovnávají chuť výraznějších bylinek. Můžete je jíst zasyrova nebo z nich uvařit sirup na zimu.
Ptačinec žabinec
Je křehký a chutná jako mladá kukuřice, takže je favoritem pro ty, kdo si na chuť planých bylin teprve zvykají.
Bršlice kozí noha
Rychle se šířící plevel si zamilujete. Chutná podobně jako celer, takže je perfektní do polévek. A není problém jí nasbírat hodně.
Jitrocel kopinatý
Znáte ho jako lék na kašel, po zimě budou mladé, špičaté lístky skvělé v polévce i pomazánce.
Smetánka lékařská
Nahořklé listy užijete do salátů i pomazánek, můžete vykopat kořen a vařit z něj čaj. Podle čínské medicíny posiluje játra, což na jaře potřebujeme.
Violka vonná
Něžné, výrazně vonící kvítky si nemůžete splést. Jsou ideální na ozdobu – zasyrova nebo kandované – a perfektní do domácích limonád.
Kam s nimi a jak je použít
- Polévka Můžete přidat jen pár snítek na ozdobu při podávání, vmíchat hrst nasekaných bylin do vývaru nebo je použít jako základ zelené krémové polévky.
- Pesto Vyzkoušejte jednodruhové i mixy lupení, které posbíráte na procházce. Kombinujte s českými ořechy, mandlemi, ale třeba i s mákem.
- Vejce Plané byliny a vaječná jídla jsou osvědčená kombinace. Použijte je do míchaných vajec, plňte jimi omelety, k vejcím naměkko podávejte chleba s pestem.
- Rizoto Vmíchejte do něj spařené a nasekané byliny nebo je rozmixujte a nechte jimi rýži obarvit. Skvěle si rozumějí i s variantou z krup, která je na jaro jak dělaná.
- Pomazánky Klasika je tvarohová nebo z čerstvého sýra, hodí se ale i do luštěninových variant hummusu.
- Smoothie Větší či menší hrst bylin jednoduše vhoďte do mixéru k dalšímu ovoci a zelenině. Nejlépe chutná smoothie z lokálních a sezonních surovin. Místo na ananas proto vsaďte na řepu, jablka a mrkev.
- Slané koláče Z křehkého těsta, různé muffiny nebo základ velikonočních svátků – nádivka. S masem i bez něj, bylinám to sluší všude.
- Čaje a infuzované vody Posílí imunitu, zbaví vás kašle, usnadní tělu přechod do jara. Bylinky v karafě navíc vypadají božsky.
- Saláty Můžete vytvářet promyšlené kombinace nebo jednoduše smíchat, co vám zrovna vyrostlo na zahrádce. Žádná variace nedopadne špatně. Doplňte je jednoduchou zálivkou, ořechy a třeba oblíbeným sýrem.
Související články
Zelená polévka
Doba přípravy: 45 minut
Uvařte si ji kdykoli máte chuť na něco svěžího a posilujícího. Největší moc má, když použijete devatero bylin.
Suroviny na 4–6 porcí:
- plané byliny 200 g
- pórek 1 ks
- velká brambora 1 ks
- smetana ke šlehání 150–200 ml
- zeleninový vývar 1,2 l
- rostlinný olej 2 lžíce
- sůl a pepř
Postup:
Pórek nakrájejte najemno, brambory na kostičky. Lupení krátce spařte vroucí vodou a zchlaďte ve studené (díky tomu si zachová svěží barvu). V hrnci rozpalte olej a opečte bílou část pórku a brambory. Zalijte vývarem, osolte, opepřete a vařte téměř doměkka, asi 20 minut. Pak přidejte zelenou část pórku a lupení, krátce povařte, rozmixujte dohladka a zjemněte smetanou. Nechte ještě chvilku prohřát a podávejte ozdobené jemnějšími planými bylinami a květy.
SKLADOVÁNÍ BYLINEK
- Pokud žijete ve městě a nemáte čerstvé (a čisté) lupení na dosah, použijte trik, který nás naučila Hanka Zemanová, autorka biokuchařek a propagátorka přirozeného životního stylu: vezměte s sebou na výlet zavařovačku a byliny do ní ihned po natrhání dejte a uzavřete (nemyté, bez vody). Doma je skladujte v lednici, vydrží asi týden.
- Usušte je. To platí hlavně pro sedmikrásku, lístky lesních jahod, ostružin a malin, z nichž připravíte skvělé čaje. Nesuší se první výhonky, ale rostlina v plné síle.
Zdroj: časopis Vlasta
Autor: Barbora Štětinová