Lidský organismus potřebuje osm hodin spánku, to je prostě fakt. A ženy by měly spát ještě déle, ideálně devět hodin. Přesto možná skutečně existují jedinci, kterým dlouhodobě stačí spát jen šest, nebo dokonce ještě méně hodin, možná dokážou fungovat i s kruhy pod očima z nevyspání, ale zdravé to rozhodně není. Negativně se to podepisuje třeba na jejich imunitě nebo oběhové soustavě. Nemluvě o tom, že kdo málo spí, má také problém s hubnutím, protože má tendence zajídat únavu. Navíc se mu nestačí vytvořit dost hormonů, které jinak regulují pocit hladu a sytosti. Proč spíme tak málo? A co to způsobuje?
Nedostatek spánku zkracuje život
Lékaři dokonce umějí spočítat, o kolik vám nedostatek spánku zkrátí život – ukázala to například studie představená letos na výročním zasedání American College of Cardiology. Pokud ženy spí méně, než se doporučuje, zkrátí si tím život o dva a půl roku, muži dokonce o pět.
Podle předsedy České kardiologické společnosti profesora Aleše Linharta studie jasně prokázala, co už lékaři roky tušili. Ti, kdo spí dobře, dostatečně dlouho a ideálně před půlnocí, mají podstatně nižší riziko vzniku kardiovaskulárních chorob a mozkové mrtvice. Spánek trvající alespoň dvě hodiny před půlnoci odborníci považují za nejkvalitnější. A dává to smysl i vzhledem k obvyklé hodině vstávání, kterou je šestá hodina ranní. Pokud někdo vstává ve čtyři, měl by chodit spát už po osmé večer.
Kvalita spánku ovlivňuje dlouhověkost
Proč odborníci stále častěji mluví o spánku, respektive o tom, že ho skutečně potřebujeme poměrně hodně? Přibývá totiž výzkumů, které ukazují, jak zásadní je to pro naše zdraví a případnou dlouhověkost. „Spánek je nejdůležitějším mechanismem pro regeneraci těla, nastavení a udržení optimálního režimu nejen kardiovaskulárního systému, ale i klíčových metabolických pochodů v těle. Kvalita spánku má zásadní vliv na dlouhověkost a zdraví,“ vysvětluje docent Tomáš Kára, kardiolog z brněnské Nemocnice Milosrdných bratří.
Podle něj měli v nové a významné dlouhodobé studii dobří spáči o 75 procent nižší riziko infarktu a dalších chorob srdce a mrtvice než ti, kdo spali opravdu velmi špatně, nemuseli se tedy bát, že jim potíže s oběhem výrazně zkrátí život. Jde o francouzskou studii Paris Prospective Study III (PPS3), s níž se lékaři seznámili na letošním kongresu Evropské kardiologické společnosti.
Nevyspalost zvyšuje riziko cukrovky i deprese
Pokud nemá spánek dostatečnou délku a hloubku, zvyšuje se aktivita nervového systému, zrychluje srdeční frekvence, stoupá krevní tlak, vyplavuje se adrenalin, a může tak dojít k rozvoji nejrůznějších srdečních nemocí, včetně hypertenze či arytmií, a to už od raného dětství. Dlouhodobá nevyspalost rovněž významně zvyšuje riziko vzniku cukrovky či rozvoje aterosklerózy. Nekvalitní spánek je navíc rovněž spojován s oslabením imunity a s vyšším rizikem rozvoje deprese nebo úzkostí.
Zdroj: vlasta.cz https://www.acc.org/About-ACC/Press-Releases/2023/02/22/21/35/Getting-Good-Sleep-Could-Add-Years-to-Your-Life https://academic.oup.com/eurheartj/article/43/Supplement_2/ehac544.2451/6745502
