Květa si nějaký čas stěžovala na nafouklé břicho. „Toho jsem si všimla rychle, protože mám štíhlou postavu,“ vypráví pětašedesátiletá žena, která se o onemocnění rakovinou vaječníků dozvěděla v lednu 2020. „Myšlenku, že bych snad přibrala, jsem hned vypustila – moje strava byla stále stejná, nikde jinde jsem se nezměnila. Zároveň jsem začala chodit dvakrát denně na záchod, což je u mě neobvyklé,“ popisuje dobu, kdy si začala více všímat svých obtíží. Nakonec ji začaly trápit hemoroidy, a tak Květa na konci roku 2019 zamířila k lékaři.

Zdroj: Youtube

Za pár dní musela lékaře vyhledat znovu, tentokrát kvůli bolestivému močení. „Lékařce jsem popsala i své potíže s nafouklým břichem, které mi prohlédla. Zjišťovala, zda by nemohlo jít o slepé střevo, ale to pak vyloučila. Dostala jsem recept na antibiotika a odešla domů. Symptomy ale nezmizely a vlastně mně po prohmatání břicho i rozbolelo. Tak jsem se do třetice všeho dobrého i zlého vydala na gynekologii.“

Nádor o velikosti 5,5 cm

Tam chodila pravidelně jednou za rok a ani preventivní gynekologická prohlídka neodhalila žádný podezřelý nález. Až když k lékaři dorazila začátkem ledna se svými symptomy – nafouklým břichem, což u rakoviny vaječníků způsobuje ascites neboli hromadění tekutiny v dutině břišní, a s potížemi s močením, odborník stanovil diagnózu. Květa se dozvěděla, že má na vaječníku nádor o velikosti 5,5 cm.

„Dnes už vím, že se zvětšenému břichu při onemocnění říká syndrom malé sukně, ale než jsem onemocněla, nikdy jsem o tom neslyšela. Kdybych věděla, že může jít o příznak rakoviny vaječníku, zašla bych k lékaři dřív a příznaky hned řešila s gynekologem. Neváhejte a neodkládejte konzultaci s lékařem i za cenu, že to nebude nic vážného,“ vzkazuje ostatním ženám. A má pravdu, není na co čekat.

"Každá žena by se měla zajímat o historii výskytu nádorových onemocnění v rodině – a v případě, že je vysoký, promluvit si s ošetřujícím lékařem nebo gynekologem o možnosti genetického testování."

Apelují odborníci

Léčba rakoviny vaječníků je závodem o čas, protože se onemocnění může rychle šířit – metastázovat do dalších orgánů. Lékaři jej přirovnávají k odkvetlé pampelišce, do které foukne vítr.

Preventivní operace - minimalizace rizika

Zatím neexistuje prevence, která by snížila riziko rakoviny vaječníků. I proto jsou u žen s potvrzenou genovou mutací BRCA 1 nebo BRCA 2 možné preventivní operace, které riziko minimalizují. Jde o odstranění vaječníků a vejcovodů, případně také dělohy, a to po ukončení reprodukčních plánů.

Z důvodu zvýšeného rizika rakoviny prsu je také možné preventivní odstranění prsů (včetně dvorců nebo bez dvorců). Zdravé nosičky mutace genů BRCA 1 nebo BRCA 2, které jsou matkami, by také měly informovat své potomky, aby se po dosažení plnoletosti mohli rozhodnout pro genetické vyšetření. Jednou z takových žen, která zákrok podstoupila je například hollywoodská herečka Angelina Jolie.

Informace o mutacích BRCA genů a preventivních operacích je možné zjistit na stránkách Pacientské organizace VERONICA, která se věnuje podpoře žen s gynekologickým nádorovým onemocněním.

V časném stadiu lze léčit

„Typickou schopností zhoubných nádorů vaječníku je rychlé šíření v dutině břišní a vytváření dalších ložisek. Proto je pro vyhlídky každé pacientky velmi důležité co nejdříve stanovit diagnózu a zahájit léčbu. Dobrou zprávou jistě je, že v časném stádiu lze onemocnění vyléčit. Je tedy potřeba naslouchat signálům vlastního těla a každý možný příznak konzultovat s gynekologem,“ vysvětluje profesor David Cibula přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky v pražské porodnici U Apolináře a onkogynekolog, který se na léčbu rakoviny vaječníků specializuje.

Mezi ženami je podle odborníků stále malé povědomí o možných příznacích rakoviny vaječníků. Často je proto zaměňují za banální zdravotní problémy, a tak zbytečně déle trvá, než navštíví gynekologa. Navíc bohužel dosud neexistuje vyšetření, které by při preventivním rutinním provádění mohlo rakovinu vaječníků, neboli karcinom ovaria, odhalit.

„Je celosvětově známým problémem, že u karcinomu ovaria neexistuje efektivní screening. Ani pravidelné návštěvy gynekologa s ultrazvukovým vyšetřením nejsou schopny zachytit časné stádium. Zachycení časného stádia I nebo II je spíše náhodou,“ vysvětluje MUDr. Anna Germanová, která rovněž u Apolináře působí jako lékařka na onkogynekologickém stacionáři.

Rakovinou vaječníků u nás ročně onemocní zhruba 1000 žen. Nejčastěji ve věkové skupině žen mezi 55–75 lety věku, výjimkou ale nejsou ani mladší pacientky.

Orgán uložený hluboko v těle

Až tři čtvrtiny pacientek s rakovinou vaječníků jsou diagnostikovány s pokročilým onemocněním (ve stádiích III a IV). Na vině je nejen to, že jsou příznaky velmi nespecifické, ale také špatná přístupnost vaječníků pro vyšetření.

Kupříkladu děložní hrdlo je možné vyšetřit přes pochvu, vaječníky jsou ale uloženy hluboko v břišní dutině, navíc těsně obklopené dalšími orgány. I proto dosud není k dispozici preventivní vyšetření, které by dokázalo efektivně odhalit onemocnění v časném stádiu, ještě bez příznaků. Když žena k lékaři dorazí až na základě krvácení mimo cyklus, může již jít o pokročilé onemocnění se špatnou prognózou

Vyšetření vaječníků

Na vyšetření v některém z našich onkogynekologických centrech by pacientku měl vyslat ošetřující gynekolog nebo praktický lékař. Jde o expertní ultrazvukové vyšetření, které kombinuje vnitřní vyšetření přes pochvu a zevní přes stěnu břišní. Může ho doprovázet CT vyšetření hrudníku, břicha a pánve.

Vznikne-li podezření na nádor vaječníku, odebere se krev na stanovení nádorového markeru CA125. Ten ale někdy může být zvýšen i u některých fyziologických stavů a jiných nemocí, které nesouvisejí se zhoubným nádorem vaječníků. Třeba s menstruací, těhotenstvím, děložními myomy, endometriózou, či pánevním zánětem.

„K odlišení zhoubného a nezhoubného nádoru je mnohem přesnější expertní ultrazvukové vyšetření. Definitivní diagnóza rakoviny vaječníku je stanovena až z histologického vyšetření nádoru pod mikroskopem odebraného během biopsie nebo operace,” vysvětluje MUDr. Roman Kocián z Onkogynekologického centra u Apolináře.

Ochranný vliv antikoncepce není jednoznačný

Ohrožení rakovinou vaječníků u ženy roste s počtem proběhlých ovulačních cyklů. Jedinou možností, jak riziko zmírnit, je snížení počtu ovulačních cyklů, tedy těhotenství a kojení. Případně užívání hormonální antikoncepce, u níž ale není jednoznačné, jak významný ochranný vliv ve skutečnosti má.

Při vzniku rakoviny vaječníků může hrát roli také dědičnost. Nedědí se však samotný nádor, ale zvýšená pravděpodobnost onemocnění. Může za ni mutace genu BRCA 1 nebo BRCA 2, kterou trpí každý osmistý Čech – ženy i muži – a z rodičů na potomky se přenáší s 50% pravděpodobností. Ženy s touto mutací mají až třicetkrát vyšší riziko rakoviny vaječníků, desetkrát vyšší rakoviny prsu, zároveň u obou pohlaví zvyšuje riziko rakoviny slinivky a u mužů rakoviny prostaty.

Zdroj: vlasta.cz Ovarian cancer: Causes, symptoms, and treatments (medicalnewstoday.com)

Související články