Roman byl sportovec. Nikoli vrcholový, ale vesměs takový jako většina z nás. I po padesátce chodil alespoň jednou týdně na volejbal a o víkendu s manželkou vyrážel na kolo nebo na turistické výpravy. Zároveň vedl malou firmu, která se zaměřovala na opravy zemědělských strojů. A také s přáteli a ženou rád pořádal různé zábavy, zabíjačky, grilování i podzimní posezení u uzených klobásek.

Zdroj: Youtube

V sedmapadesáti prodělal infarkt. Bylo to rychlé. Pocítil palčivou bolest na hrudi a udělalo se mu špatně. Manželka Jarka neváhala a zavolala rychlou, bylo jí jasné, že se děje něco špatného, protože Roman nebyl žádný bolestín a náhle před dní seděl zhroucený v křesle a byl bílý jako stěna.

Problém vyjít tři patra

Když se po nějaké době Roman vrátil z nemocnice, začal žít trochu zdravěji, volejbal sice na delší dobu vynechal, ale naopak přidal v procházkách a celkově pohybu. Také uzenin si dával méně. Přesto si po čase všiml, že mu dělá mírný problém vyjít tři patra do bytu, začal přitom hůř dýchat a musel odpočívat. A také začal přibírat na váze, byť stravovací návyky upravil spíše k lepšímu. Pro jistotu se vydal znovu k lékaři, který mu diagnostikoval srdeční selhávání.

Roman přišel včas, dostal léky a dnes se mu žije mnohem lépe. Navíc je pravidelně kontrolovaný. Lékaři mu tehdy řekli, že onemocnění, při kterém srdce nezvládá pumpovat dostatečné množství krve do organismu, mu zřejmě vyvolal prodělaný infarkt. Ten je častým spouštěčem následného selhávání srdce.

Nemocných je přes 280 tisíc

Tímto onemocněním se u nás léčí přes 280 tisíc lidí, přičemž smutným reálným faktem je, že nástup nemoci umí být velmi plíživý. Oproti infarktu – náhlé bolesti na hrudi, studenému potu a celkovou nevolností, se srdeční selhávání často zprvu objevuje v jiných částech těla a málokdo si problém spojí.

Přednosta Interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity Jan Václavík proto představuje sedm nejčastějších příznaků, které mohou signalizovat, že srdce selhává.

7 VAROVNÝCH SIGNÁLŮ

1. U konce s dechem

Zadýchat se při sportovním výkonu nebo po „výběhu“ do pátého patra je zcela přirozené. Zbystřit bychom však měli v okamžiku, kdy se zadýcháme při luxování, na procházce v mírném tempu nebo při pomalé chůzi do schodů. Zvlášť pokud nám to dříve nedělalo žádný problém.

„Při srdečním selhání může dojít k hromadění krve v plicích. Nadbytečná krev proniká do plicních sklípků, kde vzniká plicní otok. Proto se pacientům hůř dýchá i ve chvíli, kdy jsou v klidu. Někdy je dušnost provází zejména v noci, kdy leží. Musejí proto spát v polosedě nebo s několika polštáři, nebo se během noci pro dušnost posazovat,“ vysvětluje profesor Václavík z ostravské nemocnice.

2. Stálý boj s únavou

Srdce funguje jako neúnavná pumpa, která rozhání krev do všech částí těla. Při srdečním selhání nezvládá tuto činnost plnohodnotně vykonávat. Krev, která zajišťuje zásobování všech orgánů živinami a kyslíkem, tak někde přebývá, a jinde naopak chybí. Její nedostatek ve svalech se projeví větší únavou, která nemocného provází i ve chvílích, kdy prakticky nic nedělá.

„Zvýšená únava při běžné denní činnosti, nebo například když lidé nezvládnou donést tašky z obchodu, může být jedním z příznaků srdečního selhání,“ doplňuje Jan Václavík.

3. Otoky nohou

Otoky dolních končetin jsou pravděpodobně jedním z nejtypičtějších příznaků srdečního selhání. Kromě nemocného srdce na nich nese svůj díl viny také gravitace. Nejprve se otoky ohlásí zaříznutým lemem ponožek, postupně se mohou z chodidel rozšiřovat na bérce, někdy i stehna a hýždě. Postupně bude stále obtížnější najít mezi vlastními botami takové, které na oteklé nohy padnou. Nemůže za to dlouhé sezení ani horké počasí. Na vině je selhávání srdce, které nezvládá udržet veškeré tekutiny oběhu.

Začnou se hromadit a v duchu gravitačního zákona neomylně směřovat k dolním končetinám. Otoky se zmírňují po podání močopudných léků – tzv. diuretik. Pacienti mají k dispozici také moderní léčivé přípravky – tzv. glifloziny, které kromě zmírnění otoků pomáhají zlepšit práci srdečního svalu.

Související články

4. Kila jdou nahoru

Výrazně těsnější oblečení v pase nebo rafička váhy, která se za 3 dny posunula o 2 kg směrem nahoru, naší pozornosti většinou neunikne. Jen málokoho by však napadlo hledat důvody ve špatně fungujícím srdci.

„Nárůst hmotnosti bývá u srdečního selhání často poměrně skokový. V těle se totiž hromadí tekutiny, které nikam neodcházejí. V orgánech břišní dutiny navíc zůstává větší množství krve, což může zhoršit funkci jater nebo ledvin. Někdy mohou pacienti cítit tlak pod žebry,“ dodává profesor Václavík. Současně s narůstající hmotností pacienty mohou trápit také zažívací potíže a nevolnost.

5. Naběhlá krční žíla

Za normálních okolností nebývají žíly na krku viditelné nebo vystouplé. Vyšší tlak, který provází srdeční selhání, ale může způsobit zvýšenou náplň krčních žil. Pacient pak má viditelně naběhlé žíly na krku, což je nejvíce patrné, když jsou v polosedě nebo v sedě. Viditelné žíly na krku mohou kromě srdečního selhání předznamenávat například také chlopenní vady.

6. Srdeční arytmie

„U pacientů se srdečním selháním je často přítomna fibrilace síní. Pacienti ji vnímají jako nepravidelné nebo rychlé bušení srdce. Závažnou komplikací srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí levé komory mohou být komorové arytmie, jako například fibrilace komor. V takových případech pak často musíme pacientům aplikovat defibrilátor, který pak tyto život ohrožující arytmie kontroluje,“ vysvětlil profesor Václavík.

7. Chybějící krev v mozku

Pokud se nedostává krev do mozku, může se pacient potýkat se zmateností, poruchami myšlení nebo dokonce s depresí. Příznaky související s menším prokrvením mozku lékaři většinou pozorují u pacientů, u nichž nemoc výrazně pokročila. Při podezření na srdeční selhání je nutné neprodleně navštívit lékaře.

„Praktický lékař provede rozbor anamnézy, základní fyzikální vyšetření a odběr vzorku krve, který ověří, zda nedošlo ke zvýšení hladiny tzv. natriuretických peptidů, které citlivě reagují na tlakové a objemové přetížení svalu srdce, jež je pro srdeční selhání typické. Pokud je nález pozitivní, absolvuje pacient echokardiografické vyšetření. Je potřeba vyloučit, že příznaky souvisí s jiným onemocněním,“ upřesnil Jan Václavík.

Srdeční selhání

Srdeční selhání je stav, kdy srdce nedokáže plnit svoji funkci, kterou je „pumpování“ krve do všech částí lidského těla.

Ročně přibývá přibližně 60 tisíc nových pacientů s touto nemocí. Příčinou je nejčastěji infarkt myokardu nebo srdeční arytmie. Včasné zahájení léčby dokáže prodloužit život pacientů a zlepšit jeho kvalitu.

Základem úspěšné léčby je pravidelné užívání léčivých přípravků podle pokynů lékaře, přiměřená pohybová aktivita a v případě nadváhy také dieta, která pomůže pacientovi zhubnout.

Lékaři mají k dispozici moderní léky – tzv. glifloziny, které zlepšují činnost srdečního svalu a výrazně zmírňují dušnost i otoky. Dříve se doporučovalo také snížit příjem soli. Poslední studie však neprokázaly, že méně soli pozitivně ovlivňuje stav pacienta.

V pokročilých stadiích srdečního selhání doporučují lékaři omezit množství tekutin.

Zdroj: Vlasta.cz, Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařská fakulta Ostravské univerzity

Související články