Ještě nedávno odborníci tvrdili, že ideální doba spánku je osm hodin. To už ale dávno neplatí a osmihodinový spánek je spíše mýtus. Zdravotní rizika podle odborníků přicházejí, pokud spíte méně než pět hodin, nebo naopak více než devět, nebo dokonce deset hodin. Více spánku nutně neznamená kvalitnější spánek. Více než devět hodin spánku u dospělých je považováno podle National Sleep Foundation za nadměrné a rizikové pro zdraví.

VIDEO: Terapeutka Michaela Tetzeli vysvětluje, proč je spánek v našem životě tak důležitý a proč bychom ho neměli šidit. Jak si ale udržet správnou a pravidelnou spánkovou hygienu, abychom každý den spali dobře a dostatečný počet hodin? Jak usínat a co dělat, když se probudíme v noci? Podívejte se na video.

Zdroj: Youtube

Muži a hypersomnie

Nadměrné spaní se odborně nazývá hypersomnie a častěji postihuje muže. Lidé, kteří touto spánkovou poruchou trpí, někdy prospí až 10–12 hodin za noc, aby se cítili lépe. Ovšem ve skutečnosti se lépe cítit nemusejí vůbec.

Neklid a podrážděnost

Porucha nadměrného spaní může naopak způsobit, že se budete cítit druhý den podráždění, neklidní, a ještě víc ospalí. Tito spáči se jen těžko probudí na zvonění budíku a bývá těžké je probudit i fyzicky. Hypersomnie obvykle začíná už v dětství, ale u dětí je těžké tento stav odhalit, protože děti spí běžně více než dospělí.

Další příčiny nadměrné spavosti

Přespávání bývá často způsobeno životním stylem, zejména pokud nemáte pravidelně dostatek spánku, může se vaše tělo pokusit si to vynahradit delším spánkem. Hypersomnie je také spojována s depresí či problémy se štítnou žlázou, ať už je to hypertyreóza, či hypotyreóza. Podobné „spavé“ účinky může člověk zažívat i po odstranění celé štítné žlázy. Extrémní ospalost může být také příznakem cukrovky.

Zdravotní důsledky dlouhého spaní

Přemíra spánku může mít vliv na řadu věcí. Profesor Shawn Youngstedt z Arizonské univerzity tvrdí, že nejnižší úmrtnost a nemocnost je u lidí, kteří spí sedm hodin denně. Dokonce prý žijí déle a lépe jim to myslí. Jak tedy může přemíra spánku ovlivňovat naše zdraví?

Poruchy kognitivních funkcí

Spánek hraje důležitou roli pro mozek, protože se během něj „odstraňují“ vedlejší odpadní produkty a vyrovnávají se takzvané neurotransmitery. Dlouhé i krátké extrémy mají negativní vliv i na kognitivní funkce, především na schopnost se učit. Kognitivní výkony podle odborníků vrcholí, když spí lidé sedm hodin, a výrazně se zhoršují, pokud spali více než devět hodin.

Deprese a degenerativní nemoci

Nadměrná doba spánku je považovaná za potenciální příznak deprese. Moc spánku je také spojeno se zvýšeným rizikem Alzheimerovy choroby.

Bolesti zad

Pokud míváte potíže se zády, pak dlouhý spánek může tyto příznaky zhoršit. Čím déle budete v posteli ležet, zejména v nepříjemné poloze, tím snáze dojde k svalové ztuhlosti a záda vás budou bolet mnohem víc.

Potíže s otěhotněním a plodností

Některé studie zjistily, že ženy, které spaly sedm až osm hodin denně, měly nejlepší šanci na otěhotnění. Podobný vliv má dlouhý spánek i na plodnost mužů.

Snížená tolerance glukózy

Jedna studie zjistila, že lidé s dlouhou spavostí (a také s krátkou) mají vyšší pravděpodobnost výskytu narušené glukózové tolerance a cukrovky ve srovnání s těmi, kteří spali sedm hodin.

Zvýšené riziko mrtvice

Podle Science Focus by mohl dlouhý spánek zvýšit riziko mrtvice o 85 procent. Lidé, kteří spí více než devět hodin, nebo ti, kteří si pravidelně během dne zdřímnou na delší dobu než 90 minut, mají o čtvrtinu vyšší pravděpodobnost mrtvice než ti, kteří spí méně.

Nadváha a obezita

Málo spánku i nadmíra spánku může vést k nadváze. Podle kanadské studie lidé, kteří spali devět hodin a více, měli o 21 procent vyšší šanci, že budou obézní.

Riziko úrazu a nehod

Nadměrná spavost je spojená také s vyšším rizikem úrazů, dopravních nehod a chybovosti v práci a dlouhodobě sníženou výkonností. „Příčin může být více, nadměrná denní spavost, která se nedá potlačit a vede k usínání i během činnosti, je typická pro takzvanou narkolepsii, což je chronická porucha spánku spojená s nedostatkem hypokretinu, látky, která řídí spánek a bdělost v mozku,“ vysvětluje neuroložka Iva Příhodová.

Jak to změnit

Pokud máte problém a jste neustále ospalí, je čas poradit se s lékařem. Zatím si ale můžete zkusit vést spánkový deník, do kterého si budete zaznamenávat, kdy usnete, kdy se probouzíte a jak se často se v noci budíte. Pro zlepšení spánkové hygieny můžete udělat i následující: Choďte spát ve stejnou dobu, probouzejte se ve stejnou dobu, a to i o víkendech.

Zdroj: vlasta.cz, starsinsider.com, webmd.com, sleepfoundation.org

Související články