Tento zvláštní jev popsal už v roce 400 našeho letopočtu svatý Augustin, starověký filozof, a označil ho jako „falešné vzpomínky“. Teprve v roce 1890 byl poprvé použit termín déjà vu francouzským filozofem Emilem Boiracem. Proč se to lidem stává a jaký to má význam?

Zdroj: Youtube

Proč zažíváme déjà vu

Dřívější výzkumy naznačovaly, že tento fenomén je příznakem epilepsie. Novější výzkumy ale ukázaly, že ho způsobuje část mozku, která je zodpovědná za paměť. Velký krok k tomu udělali čeští vědci z Masarykovy univerzity společně s britskými vědci, kterým se povedlo dokázat, že původ souvisí s velikostí mozkových struktur, které se podílejí právě na zajištění paměti.

Může za to hipokampus

Tento zážitek často popisují lidé s epilepsií spánkového laloku. Během měření se ukázalo, že déjà vu u nich nastává kvůli záchvatovitému podráždění hipokampu, což je část mozku, která hraje důležitou roli při přenosu informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti. Odborníci pak zkoumali mozek zdravých lidí, konkrétně u těch, kteří tento pocit zažívali častěji, a těch, kteří ho nikdy nezažili.

Citlivost na stres či nedostatek spánku

Vědci přišli na to, že ti, kteří zažívají déjà vu častěji, mají mnohem menší hipokampus než ti, kteří jej nezažili. Obvykle platí, že čím více šedé hmoty má mozek, tím je efektivnější. Odborníci se domnívají, že hipokampus je citlivý na vlivy zevního prostředí, jako je stres, nedostatek spánku či záněty. To vše pak může vést k menšímu objemu hipokampu, a tedy vyšší citlivosti. Jakmile dojde k podráždění nervových buněk, může dojít k déjà vu.

Kdo zažívá falešné vzpomínky

Přestože se vědci domnívají, že více než 97 procent lidí zažilo alespoň jednou déjà vu a více než dvě třetiny pak pravidelně, existují skupiny lidí, kteří jej zažívají opravdu často. Patří k nim lidé se schizofrenií, epilepsií, úzkostmi či po cévních mozkových příhodách. Lidé, kteří jsou unavení nebo ve stresu, mívají déjà vu častěji, protože podle odborníků únava i stres ovlivňují dlouhodobou i krátkodobou paměť. Svou roli může hrát také nadměrné množství dopaminu. Lidé, kteří falešné vzpomínky zažívají často, podle výzkumů sdílejí některé společné vlastnosti – vysoký příjem, vyšší vzdělání, časté cestování a věk mezi 15 a 25 lety.

Je potřeba navštívit lékaře?

Pro většinu zdravých lidí nemá tento jev žádný vážný dopad, kromě chvilkového pocitu zmatku. Zažíváte-li déjà vu ale několikrát týdně i více, bude lepší navštívit neurologa, aby provedl vyšetření na epilepsii nebo jiné neurologické stavy.

Zdroj: vlasta.cz verywellmind.com em.muni.cz

Související články