Jak je možné, že děti se mohou bez ustání točit na kolotoči a leckterému dospělému se motá hlava, jen se na ně podívá?
„K udržení rovnováhy nám nejvíc pomáhají tři systémy – zrakový, vestibulární (rovnovážné ústrojí ve středním uchu) a proprioceptivní (receptory v kůži, svalech a kloubech, které nás informují o pohybu a postavení těla). Funkci těchto systémů ovlivňuje fyziologické stárnutí, ale i možné kombinace onemocnění jako diabetes, poruchy štítné žlázy, výkyvy krevního tlaku a podobně. Závratě se většinou neobjevují jako samostatné onemocnění, ale primárně bývají symptomem nějaké další nemoci. A k těm je člověk s přibývajícím věkem náchylnější,“ vysvětluje fyzioterapeutka Iva Bílková.
Příčin je celá řada
V populaci jsou závratě častým problémem. Mozek náhle znejistí v orientaci, ztratí přehled o poloze těla v prostoru a s člověkem se „zatočí svět“. „U starých lidí bývá příčinou závratě porucha prokrvování mozku způsobená kornatěním tepen. Často také popisují závrať vyvolanou pohledem do výšky, kdy je příčinou zvápenatění zadní, spodní malé mozkové arterie (tepny, cévy). U mladých lidí je nejčastější příčinou závratě nízký tlak krve, naopak u starších příliš vysoký nebo kolísavý krevní tlak,“ uvádí fyzioterapeutka.
Dále mohou závrať vyvolat různá poškození krční páteře, například při osteoporóze obratlů nebo artróze kloubů páteře. Nezřídka se objevují také psychogenní závratě, které souvisí s úzkostmi, depresemi a nadměrným stresem.
Přesný popis potíží usnadní diagnózu
„Nejdříve musí být rozpoznáno onemocnění, jehož průvodním jevem závrať je. Například pocity motání podobné stavům v opilosti, které pacienti vnímají nejvíce při chůzi, mohou ukazovat na mozečkovou poruchu, extrapyramidová onemocnění (řízení rovnováhy mozkem) či periferní neuropatii (poškození nervů v končetinách). Proto je velice důležité, aby pacient lékaři co nejpřesněji popsal své potíže – při kterých činnostech se závrať vyskytuje, jak se projevuje, jak dlouho trvá,“ říká Iva Bílková. Měření tlaku krve nebo EKG pomůže objasnit, zda jde o poruchy prokrvování, srdeční potíže nebo jiné.
Závratě při změně polohy
Až 80 procent závrativých stavů má funkční příčinu. Prostě se objeví „z ničeho nic“, bez zjevného úrazu nebo poškození. Lidé se kvůli nim vyhýbají běžným aktivitám a ztrácí kvalitu života. „Pokud závratě vznikají při změně polohy hlavy, při jejím otáčení nebo při zvednutí ze sedu do stoje či pokládání hlavy na polštář, většinou se jedná o BPPV, takzvaná polohová vertiga, často doprovázená nevolností a zvracením. Ta lze řešit s pomocí fyzioterapeuta školeného na práci s vestibulárním aparátem. Příčiny závratě jsou různorodé a zdaleka se netýkají jen špatného postavení krční páteře. Pokud se odhalí přesná diagnóza, může být léčba závratě jednoduchá a rychlá,“ uzavírá odbornice.
Akrofobie
Pocity závratě až omdlení, motání hlavy, dušnost, bušení srdce, neschopnost pohybu, třas, návaly horka a chladu, pocení… můžete zažívat také třeba při jízdě lanovkou nebo výstupu na rozhlednu. Jedná se o akrofobii neboli neopodstatněný strach z výšek a hloubek, který trápí až 10 procent populace. Léčba spočívá v psychoterapii a podávání léků a spadá do kompetence psychiatrů.
Zdroj: časopis Překvapení
