Hnědá vítězí
Většina dětí má po narození modrou až šedomodrou barvu očí. Teprve kolem šesti měsíců se začíná ukazovat jejich pozdější trvalé zbarvení, ale měnit se může až do tří let. Určující jsou nejen oči rodičů, ale i vzdálenějších předků. Většina populace má ovšem hnědou barvu očí (cca 75 až 79 %), následuje modrá (5 až 7 %), zelená (2 %) a šedá – ta je velmi vzácná a vyskytuje se asi u jednoho procenta populace.
Za zbarvení očí stejně jako kůže a vlasů je zodpovědná látka jménem melanin. Platí, že lidé s hnědýma očima mají více melaninu než třeba lidé, jejichž duhovky jsou zbarvené modře.
Stárnutí a blednutí
Změna barvy očí v dospělosti není tak častá, ale také není nemožná. Příčin může být několik. Nejčastější je vliv stárnutí. V jeho důsledku duhovka ztrácí pigment a oči jsou světlejší než dříve. Z tmavě hnědé potom můžete mít světlejší hnědou apod.
Úraz jako u Bowieho
Další možností je úraz. Jedním ze známých příkladů jsou oči zpěváka Davida Bowieho. Narodil se s modrýma očima, ale v dětství se mu jedna duhovka zbarvila do hněda. Při rvačce si totiž poranil oko, a dokonce to vypadalo, že o něj přijde. Nakonec se oko podařilo zachránit, ale duhovka změnila barvu, zornička zůstala rozšířená a zrak poškozený. Zpěvákův stav se nazýval termínem anizokorie.
Infekce jako u Mily Kunis
Pokud dojde ke změně barvy očí v mladším věku, a nejde tedy o následek stárnutí a ani člověk neprodělal žádný úraz, je namístě nechat se zkontrolovat očním lékařem. Příčinou totiž může být třeba infekce, která zničí část pigmentu. Tu v minulosti prodělala například herečka Mila Kunis. V jejím důsledku má pravé oko hnědé a levé zelené.
Pozor na vážnější nemoci
Změna barvy může být průvodním jevem i dalších vážnějších nemocí, jako je například zelený zákal, nebo dokonce nádorové bujení. Mezi další potenciální onemocnění patří Fuchsova heterochromní iridocyklitida, Hornerův syndrom nebo pigmentární glaukom. V případě dramatičtější změny barvy vaší duhovky je tedy určitě namístě vyhledat očního lékaře a nechat se zkontrolovat.