V České republice funguje změna času už od roku 1979 a letní čas se zaváděl primárně kvůli snížení spotřeby energie. Kromě nás se letním časem řídí téměř všechny evropské státy, kromě Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů. Kromě Evropy ho dodržují taky Kanada, Chile, Paraguay, Kuba, Haiti a část Austrálie. V USA ho přestaly používat v Arizoně už v roce 1968 a na Havaji, kde k tomu došlo dokonce už v roce 1945.
Narušení rutiny a nemocnost
Většina Čechů je se střídáním času nespokojená. Popravdě, osobně neznám nikoho, kdo by byl nadšený. I v zahraničí se na tyto změny „těší“ asi jen třetina lidí, zbylé dvě třetiny by je nejraději eliminovaly. A vlastně se ani není čemu divit. Výzkumy totiž dokazují, že každý posun hodin dopředu je spojen s vážnými negativními zdravotními účinky, včetně nárůstu infarktů a spánkové deprivace. Naproti tomu posun dozadu na standardní čas s těmito účinky na zdraví není spojen.
Standardní versus letní čas
Proč vlastně vadí víc změna ze zimního neboli standardního času na ten letní? Standardní čas se nejvíc blíží přirozenému světlu, přičemž je Slunce přímo nad hlavou v poledne nebo blízko poledne. Naproti tomu během letního času od března do listopadu, posunutí hodin dopředu způsobuje, že přirozené světlo bude přítomné o hodinu později ráno a o hodinu později večer. Přitom ranní světlo je nezbytné pro správné fungování přirozených rytmů těla. Probudí nás a zlepšuje naši bdělost. Ranní světlo taky zlepšuje náladu a dokáže zmírnit symptomy sezónní afektivní poruchy.
Dobré světlo pro naše zdraví
Ačkoli se přesně neví, proč nás ranní světlo aktivuje a prospívá naší náladě, odborníci se shodují na tom, že to může být způsobeno účinky světla na zvyšující se hladinu hormonu kortizolu. To je hormon, který moduluje stresovou reakci nebo účinek světla na část mozku, která má vliv na naše emoce. Proti změnám času je řada organizací, včetně lékařských. Evropská unie se ale na zrušení stále nedohodla.
Výhody a nevýhody letního času
Abychom letní čas jen nehanili, má také svou výhodu. Výhodou úsporného času je fakt, že poskytuje další hodinu světla navíc odpoledne nebo večer, v závislosti na ročním období, kterou lze využít pro sport, nakupování nebo výlety. Bohužel tím to ale končí, protože tohle „prodloužené“ večerní světlo zpožďuje uvolňování melatoninu, což je hormon, který podporuje ospalost. Když ho máme málo, narušuje se tím spánek a způsobuje, že spíme méně.
Déle světlo večer
Jedna studie ukázala, že lidé žijící na západním okraji časového pásma a kteří mají světlo později ráno a později večer, spí méně než lidé, kteří žijí na východním okraji časového pásma. Studie dokazují, že obyvatelé západního pásma mají vyšší riziko vzniku cukrovky, obezity, srdečních chorob a rakoviny prsu. Podle jiné studie se kvůli letnímu času zvyšuje riziko infarktu až o 25 procent. Odborníci se domnívají, že tyto problémy zřejmě vyplývají z kombinace chronické nespavosti a nesouladu našich biologických rytmů s vnějším světem.
Zdroj: vlasta.cz scientificamerican.com/article/changing-clocks-to-daylight-saving-time-is-bad-for-your-health/