Myslíte, že dřív by mohla? Ó ano, mohla, protože bývaly doby, kdy celá Evropa mluvila řečí květin. Tedy speciálně její vyšší vrstvy, inspirované Orientem. To bylo tak.

Do Turecka totiž jako manželka britského velvyslance odcestovala lady Mary Wortley Montagu. Orient jí učaroval a ve svých dopisech, vydaných po její smrti knižně, psala okouzleně jak o kráse krajiny a charakteru lidí, tak mimo jiné o květomluvě, jíž byly přivyknuté ženy nejenom z harémů.

Istanbul a jeho tajná místa si přímo zamilovala a vzrušovala tím muže i ženy po celé Evropě. Samo město popisovala jako milou změť zahrad, jedlí a cypřišů, paláců, mešit a veřejných budov, rozestavených krásně a souměrně nad sebou. Přečtěte si, co psala o harému a jeho hammamech, tedy lázních, a pochopíte, čím Evropany zaujala.

Úplně nahé ženy

„Jakkoli mají být tato místa ukryta před cizím zrakem, je známo, že dámy tam vystavují všechny své vnady bez okolků; dokonce i před neznámými osobami téhož pohlaví. Manželka jednoho ministra, která byla zvědavá a pronikla na tato uzavřená místa, mne ujistila, že tam uviděla tucet mladých a úplně nahých žen. Odpočívaly na měkkých pohovkách, rozprávěly a občerstvovaly se kávou.

První sedadla byla prostřena poduškami a skvělými koberci. Na nich seděly dámy. Za nimi, v druhé řadě, seděly otrokyně. Ale jejich stav nešlo rozeznat podle šatu. Všechny totiž byly v přirozeném stavu, prostě řečeno docela nahé. Neskrývaly nic, ani krásu, ani vnady. Přesto ale nejevily vilný úsměv nebo necudné gesto.“

Sklopená, nebo vzpřímená

Tohle je zážitek z roku 1717 – a právě do 18. a 19. století se klade vznik a rozkvět naší květomluvy. Podle toho, jak byla uvázaná kytice, mohl adresát porozumět velmi komplikovanému sdělení! Básníci, skladatelé a malíři tyto vzkazy používali také a dnes bychom mnohá květinová zátiší vnímali jinak, kdybychom jim lépe rozuměli. Roli hrálo třeba i to, jestli byla květina sklopená, nebo vzpřímená.

Některé významy byly tak precizní, že kupříkladu pozvání na schůzku zvadlými růžemi znamenalo hodinovou schůzku, zatímco kytice otočníku s omamnou vanilkovou vůní již dvě hodiny. Všechno mělo přesný význam: kytice, na které byla uvázaná stužka napravo, symbolizovala obdarovaného, zatímco stužka napravo toho, kdo kytici daroval. A pokud byla stužka uvázaná směrem dolů, obsah celé výpovědi byl zcela opačný.

Můžete si přečíst významy některých z nejčastějších květin, jimiž se posílaly vzkazy nejenom milostné. Bohužel, dnes abyste ke kytce přiložila i kartičku s překladem. Ale to nevadí. Vždyť krásná je i beze slov.

Jakou květinu si vybrat?

  • Afrikán: nehynoucí láska, která překoná překážky a nástrahy
  • Amarylis: „Nebuď tak pyšná“
  • Azalka: „Dávej na sebe pozor“
  • Brambořík: konec lásky
  • Citron: „Nesmím tě milovat“
  • Česnek: „Jsi mi docela protivný“
  • Fialka či violka: modrá prosí o vyslyšení, žlutá slibuje věrnost, bílá smutní nad zmizelým štěstím
  • Gerbera: značí upřímnost
  • Gladiola: „Nespěchej na mě“
  • Hortenzie: „Tos rychle zapomněla“
  • Hyacint: květina stálých vzpomínek
  • Chryzantéma: přátelství
  • Frézie: „Ještě ti dávám naději“
  • Jiřinka: „Pýcha zastiňuje tvou krásu“
  • Kaktus: „Naše štěstí bylo krátké“
  • Kala: „Proč jsi tak chladná?“
  • Kamélie: „Jsi tak rozkošná“
  • Karafiát: bílý je touhou po lásce obdarovaného, červený znamená obdiv, ale žlutý zklamání
  • Narcis: „Miluj i někoho jiného než sebe“
  • Kávovník: znamená věrnost
  • Kosatec: „Tichá voda břehy mele“
  • Magnolie: Neviděl nikdo, když jsem tě líbal?
  • Orchidea: prosba o šanci
  • Petrklíč: „Koho miluješ?“
  • Pivoňka: naše láska je pryč
  • Pomněnka: jen vzpomínky zbyly
  • Zvonek: „Kdy tě uvidím?“