Ve své poslední knize Bhútán, má láska zachytila nejen cyklistické putování zemí ve stínu Himálaje, ale i vyrovnávání se se smrtí maminky, která trpěla Alzheimerem. „Osvobodila jsem se tam od pocitů viny,“ říká. Na dobrodružný cyklozájezd vyrazila s manželem, se kterým poslední rok provozují „víkendové manželství“ a spisovatelka si to nemůže vynachválit. „Já jsem už ale měla života na venkově dost. Děti odešly, dům se vyprázdnil, a když jsem byla od rána do noci zas a pořád sama a neviděla člověka, nebylo mi tam dobře. Původně jsem se chtěla v Praze starat o maminku, ale to se podařilo jen na chvíli. Maličký byt proti tomu jejímu, kde už je někdo jiný, si zatím stále pronajímám. Rok jsme s mužem hledali nový způsob soužití a nebylo to vůbec lehké. Teď už jsme, myslím, našli rovnováhu. Já žiju v Praze, on na venkově. Navštěvujeme se každou chvíli, o víkendu jezdím já za ním, v týdnu on za mnou. Ze začátku to ale nebylo jednoduché. Můj muž si to neuvědomoval, ale on měl doma ode mě celá léta veškerý servis,“ říká.

Zablokovaná a ztuhlá

V hlavním tématu se řeší trabl, který zná skoro každá žena po čtyřicítce. Ztuhlá, zablokovaná a bolavá záda. Proč nás tak trápí? Je to jen špatným životním stylem, sezením, podpatky a nedostatkem pohybu?  I když se potíže se zády objeví právě v tomto věku, příčiny můžeme najít o desítky let zpět.

 

Herečka Johanna Tesařová nepatří k slavným tvářím z televizní obrazovky, před kamerou není vidět tak často jako na divadelních prknech. Divadlo totiž miluje a je vděčná, že se k němu po těžké nemoci mohla vrátit. Vyzařuje z ní charisma a životní optimismus. Exceluje ve hře Játra v Dejvickém divadle a po letech se opět objevuje v muzikálu Cikáni jdou do nebe v Divadle Bez zábradlí. Jen si teď kvůli pandemii bude muset na plné divadlo zase chvíli počkat.

Sběratelé kostí

To ředitelka Ústavu antropologie na Masarykově univerzitě Petra Urbanová by s trochou fantazie mohla hrát doktorku Temperance Brennan v seriálu Sběratelé kostí hned. Vedla tým, který zrekonstruoval podobu Jošta Lucemburského nebo barona Trencka. V rozhovoru prozradí, jak odhalila, proč si Jošt Lucemburský tak zakládal na svém kníru. Ale i to, jaké zkušenosti nasbírala na misích v Demokratické republice Kongo, kde pomáhala vyšetřovat zločiny proti lidskosti. Petra Urbanová patří navíc i k soudním znalcům v oborech kriminalistika a zdravotnictví se specializací forenzní antropologie.

 

V nové Vlastě také najdete test, který odhalí, jak jste na tom se znalostmi historických filmů, recepty na jedlé dárky, kterými můžete potěšit blízké pod stromečkem, i návod na „trochu jiný“ adventní věnec.

Co dalšího si můžete v čísle 47, které je nyní na stáncích, přečíst? 

Vlasta, číslo 47 Zdroj: redakce Vlasta