Den odpuštění, kdy jsou kající se hříšníci přijímáni zpět mezi věřící, kdy se zimní suché větve (jako symbol hříšníků) „církevního“ stromu jarně zazelenají. Český přívlastek zelený byl však mnohem pravděpodobněji převzat z němčiny a je zkomoleninou původního názvu Greindonnerstag (Lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek).
Tento den také „odlétají zvony do Říma“ a zvonění kostelních zvonů umlkne. Místo nich dříve ohlašovaly svítání, poledne i večer děti řehtačkami a odříkávaly říkanku, na jejímž konci zvolaly: „Cruciferum ďáblum“.
Tradice na Zelený čtvrtek
Vstávalo se časně, rodina se pomodlila a všichni se omyli rosou, hlavně šíji, mělo to působit proti nemocem. Hospodyně zametly dům ještě před východem slunce a smetí odnesly na nejbližší křižovatku, aby se v domě nedržely blechy. Pekly se jidáše, obřadní pečivo z kynutého těsta, které se potíraly medem nebo později citronovou polevou, chránily tak před nemocemi. Jedla se jen zelená strava, špenát, zelí, aby byl člověk zdravý po celý rok. Vše, co bylo na Zelený čtvrtek zaseté, dobře prospívalo. Dle pověry si neměl člověk nic půjčovat a s nikým se hádat. Odměnou za to se mu prý vyhýbaly všechny hádky, a naopak si k němu prý našly cestu peníze. V tento den se také mělo před východem slunce zatřást se stromy, aby se urodilo větší množství ovoce.
Rčení na tento den
Kdo si zacinká penězi, když zazní zvony naposledy, budou se ho držet po celý rok.
Kdo tento den zazvoní paličkou o hmoždíř, opustí jeho stavení hmyz a myši.
Kdo sní před východem slunce pečivo namazané medem, je chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos.
Kdo vymete z domu uhlí, nebudou se mu dobře líhnout kuřata.
Kdo chce míti zdravé a dojné krávy, ať se řídí touto radou: V noci před Zeleným čtvrtkem natrhejte alespoň šest jarních bylin a uvařte je v trojí vodě. Pak tento nápoj podejte kravám před první pastvou, omyjte jím i jejich těla a také vykropte chlév.
Co znamenají jednotlivé dny velikonočního týdne?
Zdroj: Vlasta.cz, Vlasta č. 13/2015
