Trochu mi to připomíná vyprávění ženy, která založila centrum pro pacienty s Alzheimerem. Popisovala mi, jak se jeden z jejích klientů občas zapomene a zamiluje se v centru při odpoledních tanečkách či kreslení jednou do Růženky, podruhé do Stáničky, případně do Marušky, aby ho kolem čtvrté vždycky vyzvedla paní Libuška a odvedla si ho zmateného domů. Jednu paní už prostě doma má, a to nehledě na to, co mu ten den říká jeho horoskop.


Takže ženy kozorožky nedočkavě sledují pány na přechodu. Jestli se jejich pohledy protnou, bude to on. Pokud muž vypadá už zdálky nelibě, ženy automaticky klopí oči, protože tohle by jim snad neudělal ani horoskop. Od středy tenze pomalu přibývá, protože čas se krátí. V pátek pan Mirek doma konstatuje, že s paní Blankou nějak není řeč. Blanka s omluvou patlá v kuchyni knedlíky a sní o tom, že zítra je sobota a šance pořád relativně velká. V neděli si jde Blanka poprvé v životě zaběhat a sleduje upocené muže proti sobě. Ti sotva popadají dech a Blančinu tempu by evidentně nestačili, i kdyby se k ní náhodou chtěli přidat, jakože nechtějí, neboš jsou váhy a horoskop jim říká, aby se tento týden drželi spíše doma, protože venku mohou přijít k nečekanému úrazu. Takže takhle já si představuju horoskopy v praxi.


Nedá mi to a jeden zrovna čtu. Můžu být prý kurátorka v muzeu, která nosí babiččiny brýle, nebo tanečnice, která nosí z legrace fíkový list. Zaprvé mi ten fíkový list legrační nepřipadá. Zadruhé ani jedna z obou zmíněných poloh není zajímavá, inspirativní, zkrátka čímkoli lákavá.

Čtěte také

Mirka Vopavová, novinářka a scénáristka

Čtěte také

Glosa Mirky Zlatníkové: Odrostly vám děti? Dejte si pohov!


Trochu šokovaně se zastavuji u odstavce, kde se praví, že mým cílem je manželství, ve kterém získám zabezpečení, autoritu, respekt a postavení. Dokonce jsem žena, která si jde za svým cílem, má umělecké ambice a svoji kariéru si pečlivě buduje. Dobrá, na téhle jedné větě možná něco bude. Až na to, že slovo kariéra je velmi nejasný pojem. Měla bych toužit urvat nějakou funkci? Nebo stačí ambice psát dobré texty? Než si stačím odpovědět, dozvídám se, že kariéru jsem ochotna kdykoli vyměnit za nabídku být doma, starat se o manžela, vařit mu, obdivovat ho a rodit mu děti. Nikoli nám, ale „mu". Tak musím se přiznat, že jsem se ještě ani nezačala poznávat a vnitřně už naplno protestuji. Krom toho děti už mám dvě, ale v tomto ohledu je horoskop velkorysý.


Ale dejme tomu ještě šanci. Píšou o mně, že jsem žena, na níž není nic okázalého. Jednou z mých nejtypičtějších a nejpříjemnějších stránek je přirozený půvab a dobré způsoby. I kdybych totiž vyrůstala v chatrči o jedné místnosti u železniční dráhy, pokud se nerozhodnu se sama prozradit, nikdy byste nepoznali, z jak nuzných poměrů pocházím. Naopak vás hravě dokážu přesvědčit, že jsem dívka z dobré rodiny a navštěvovala jsem jednu z nejlepších škol. To je skvělé. To se mi líbí. Zaprvé podle mého horoskopu prostě musím být půvabná. Tedy všechny kozoroží ženy musíme být půvabné. Zadruhé nikdy nemáte šanci zjistit, že jsem každé prázdniny trávila v železničním domku mé babičky a mého dědy, který byl výpravčí.


Ale přece jen: v závěru čtu, že koza musí šplhat nahoru. Ač je výchozí pozice nízko, nebo vysoko, vrchol kopce, který poskytuje náležitý rozhled, ji uspokojí víc. Tak jsem si na tom horoskopu přece jen něco našla. A to je důkaz, že to funguje. A když to funguje, nějak se to vyplní. Nemusím kvůli tomu bloudit po ulicích a chytat pohledy mužů, jako moje děti chytají venku pokémony. Můžu se normálně zavřít doma a pustit si Netflix. Ten chlap přijde, i kdyby mi kvůli tomu měl vybouchnout plynový kotel. V horoskopu to píšou.

Autorka je novinářka, spisovatelka a držitelka Ceny Ferdinanda Peroutky. Začínala v Lidových novinách, a poté následoval Týden, Český rozhlas a TV Seznam. Teď je její domovskou redakcí Deník N.

Článek vyšel v časopise Vlasta číslo 29, kde si můžete přečíst například rozhovor s Klára Kolouchová o výstupu na K2.

Časopis Vlasta, číslo 29 Zdroj: Vlasta/VLM