Den vzkříšení a poslední den půstu. Neslaví se žádné svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Večer se křtí novokřtěnci, kteří nosí bílé roucho. Odtud název Bílá sobota. Sobota je dnem světla, zapaluje se velikonoční svíce, které se říká paškál, jako symbol vzkříšení Krista. Před svící měli lidé přísahat, odtud asi také rčení vzít si někoho na paškál. Před kostely se zapalovaly ohně. Oheň byl posvěcen a svíce se jím zapálila. Lidé vcházející do kostela si připalovali své svíce, čímž naznačovali, jak i oni byli Kristem ovlivněni. Tím se postupně celý kostel prozářil světlem. Hospodyně předtím uhasily ohně doma a znovu je zažehly až polínkem rozpáleným právě od paškálu.
Tradice na Bílou sobotu
Slavnostně prostřený stůl byl ve znamení symbolů - v žádné domácnosti nesměl chybět velikonoční beránek ani symbol Jidášovy zrady - jidáše. Pletly se pomlázky a zdobila vajíčka. Před východem slunce se novým koštětem vymetalo stavení, aby se v něm nedržel hmyz a stavení bylo čisté po celý rok.
Barevné dny Velikonoc
Květná neděle: Velikonoční týden začíná tradičně Květnou nedělí, která je posledním dnem čtyřicetidenního půstu. Podle tradice byste měli začít s úklidem, zato odpustit byste si měli pečení.
Modré pondělí: Na Modré pondělí by se nemělo pracovat, alespoň tak to praví tradice. Barva se vzala zřejmě podle německého blau, což kromě modrý znamená také neschopen práce.
Šedivé úterý: Někdy se uvádí také Žluté a odkazuje k počasí typickému pro toto období. Šedivá odkazuje také na pavučiny, které tento den vymetejte.
Škaredá středa: Říká se jí také Sazometná a je to den, kdy Jidáš zradil Ježíše. V tento den byste se neměli mračit, aby vám to nevydrželo celý rok. Také se z domu vymetaly zlí duchové a splíny. Tradičně se podávalo škaredé jídlo, které se škaredé udělalo třeba jen tím, že se natrhalo.
Zelený čtvrtek: Tento den odlétají zvony do Říma, aby stihly zvěstovat zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tento den byste měli péct jidáše, které připomínají oprátku, na které se zrádce oběsil, a jíst zelené jídlo. Barva dne pochází pravděpodobně od německého gründonnerstag, přičemž greinen znamená plakat.
Velký pátek: Tento den připomíná ukřižování Ježíše Krista. Tento den se, kromě bohoslužeb, také mají otevírat poklady a dějí se magické věci. Tento den byste si neměli nic půjčovat, ani sami nic půjčovat, protože by to mohlo být očarované. Zemědělci měli zakázáno pracovat na poli a v sadech, ženy zase nesměly prát, protože prádlo namáčené do vody by symbolizovalo krev Ježíše.
Bílá sobota: Končí půst a přípravy na největší oslavu vrcholí. Může se opět uklízet, také se ale připravují pokrmy k Božímu hodu velikonočnímu, pečou se beránci, zdobí vajíčka a muži pletou pomlázky z čerstvého proutí. Podle tradice se před kostely mají zapálit ohně, odkud si věřící mohou odnést světlo domů. Kněz také od tohoto ohně zapálil paškál, svíčku, která symbolizuje Krista a jeho vítězství nad smrtí.
Boží hod velikonoční: Někdy se také říká Velikonoční neděle a symbolizuje Ježíšovo zmrtvýchvstání ze soboty na neděli. Hodovaly se dobroty spojené s těmito svátky a bylo tradicí, že si na sebe lidé brali nové oblečení. Odtud možná také pochází zvyk, který dnes lidé dodržují, a to kupování něčeho malého nového, aby je beránek nepokadil.
Velikonoční pondělí: Tradice tohoto svátku jsou Čechům asi nejbližší. Muži chodí na pomlázku, aby ženy pomladili, a ženy jim za to dávají koledu v podobě barevných vajíček. Vajíčka by neměla být vyfouklá, protože ta symbolizují smrt.
Zdroj: Vlasta.cz, Vlasta č. 13/2015