Měl, výjimečný. Proto se stal symbolem své země. „Byl národním klenotem, plný elegance a výbuchů smíchu, s hlasitým projevem a mrštným tělem, úžasným hrdinou a známou figurou, neúnavný odvážlivec a kouzelník se slovy. Nacházíme v něm sami sebe,“ uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron v bezprostřední reakci na smutnou zprávu.
Na filmovém plátně vdechl život mnoha postavám. Byl svérázný policajt i vrah, kterému jste museli chtě nechtě fandit. Byl mužem, který by pro tu jedinou udělal cokoli, i nevěrníkem, jemuž žádná sukně neodolala. A vždy byl svérázný, neodolatelný, vtipný. Snad i proto prakticky žádný snímek, ve kterém hrál, se nedá označit jako propadák. Výborný je i celovečerní dokument jeho syna Paula, v němž je Jean-Paul konečně sám sebou. Paul v něm zpovídá otce a jeho přátele, lásky, bere ho na místa, kde vznikly ty nejslavnější filmy. A kde se zrodil Bébel.
Existuje málo herců, kteří se podobně jako on zapsali do srdcí diváků po celém světě. Jean-Paul Belmondo disponoval úsměvem a jiskrou v očích, která mu umožňovala propojit se jedinečným způsobem s lidmi. Vysoký věk a prodělaná těžká nemoc na tom nic nezměnily. Jakmile se v dokumentu poprvé usměje, ten, kdo chce, znovu spatří originálního rošťáka, který do kin nalákal miliony diváků. Belmondův život je vykreslen s láskou i respektem, zavede diváky na místa, kde natáčel – Rio de Janeiro, Paříž, Řím, Francouzská Riviéra...
Je v tom všechno – i nostalgie a nevyslovená tečka za kariérou a životem mimořádného muže, kterou však všichni musí tušit. Ideální způsob, jak oslavit jeho nedožité devadesátiny! Než si dokument pustíte, přečtěte si pár zajímavostí z života této legendy.
Boxerský talent
Nos byl pro Belmonda signifikantní, celý život působil jako připomínka na jeho doby boxování. S tím musel skončit v šestnácti letech, kdy onemocněl tuberkulózou. Kdo ví, kde by nakonec byl, protože podle trenérů měl velice slušně našlápnuto k dobré boxerské kariéře. Nadání k pohybu se mu ale hodilo i během filmové kariéry. Belmondo byl znám tím, že se nenechával zastupovat kaskadéry a všechny šílené kousky zvládal sám. „Odjakživa jsem miloval dobrodružství a spojit to s herectvím byla pro mě výzva,“ říkal. „Byl bych bačkora, kdybych to nezvládl,“ tvrdíval herec.
Zasloužilý otec
Kromě syna Paula, který o něm natočil dokument, měl ještě tři dcery. O nejstarší dceru, Patricii, herec ale před třiceti lety přišel. Tragicky zahynula při požáru. S první manželkou Elodií Constantine měl ještě dceru Florence. Nejmladší Stella letos oslaví dvacáté narozeniny.
Se svou druhou ženou, o více než třicet let mladší Natty Tardivel, se seznámil díky lásce ke psům. Oba chovali jorkšírské teriéry, a když Jean-Paul uviděl při tenisovém turnaji French Open v hledišti pohlednou dívku se stejně pohlednou psí slečnou, řekl si, že jeho psík má právě čas na založení rodiny. Byl to omyl, nebyla to psí slečna, ale kluk. Belmondův pes partnerku nenašel, zato jeho pán ano. Vzali se v prosinci 2002, rozvedli o šest let později.
Mimochodem, než se stal počtvrté otcem, prodělal mozkovou mrtvici. Díky obrovské vůli a vzorné péči lékařů se dostal z nejhoršího – opět mohl mluvit a chodit, i když o holi. Pravá ruka mu ale zůstala bezvládná. „Po ránu cvičím se svým terapeutem, pak jdu na procházku se psem. Chodím do muzeí, na výstavy a do divadla za přáteli. Někdy rád sám poobědvám v pěkné hospůdce,“ popisoval svůj denní režim.
Podceňovaný milovník
„Když jsem byl mladý kluk, posmívali se mi, že nemůžu hrát milostné scény. Prý se do mě žádná kráska nikdy nezamiluje,“ vyprávěl. A přitom to byl právě on, kdo se stal v 60. letech jedním z nejpřitažlivějších mužů světa. Ne náhodou se objevoval po boku nejkrásnějších kolegyň z filmové branže. Sophie Loren (Horalka), Claudie Cardinale (Cartouche), Jacqueline Bisset (Muž z Acapulca), Raquel Welch (Zvíře), abychom vyjmenovali alespoň pár z nich.
Ženatý byl jen dvakrát. V 50. a 60. letech s Elodií Constantin, později s Natty Belmondo. Jeho životem ale prošla i spousta slavných žen, jako třeba někdejší Bond girl. „Byl jako tajfun. Užila jsem si s ním tolik legrace i potrhlých kousků jako nikdy později,“ prohlásila o něm jeho herecká kolegyně a také někdejší partnerka Ursula Andress.
Za svůj život získal mnoho ocenění. Za zmínku stojí zejména Zlatý lev z Benátek, Zlaté palmy z Cannes, filmové ceny z Los Angeles za celoživotní dílo a také Césara za roli ve snímku Cesta zhýčkaného dítěte.
Jeho herecký kolega a přítel Alain Delon po zprávě, že Jean-Paul Belmondo zemřel, médiím řekl: „Teď se pokusím vydržet, abych za pět hodin neudělal to samé... Ale vězte, že by to nebylo špatné, kdybychom odešli společně.“
Zdroj: Vlasta.cz, Květy č. 38/2021