1. Film

Mám štěstí, že se živím něčím, co mě baví a naplňuje. Miluju se na filmy dívat, miluju v nich hrát a miluju je tvořit – tak jak jsem měla příležitost u filmu „Hranice lásky“ režiséra Tomáše Winského, který letos půjde do kin a ke kterému jsem spolunapsala scénář. Miluju vyprávění příběhu, sdílení filmu s lidmi v kině a moment, když se všichni zasmějí ve stejný okamžik nebo když se v kině rozsvítí a vidíte uplakané oči diváků. Na filmu, ať už jako divačka, nebo jako herečka, zbožňuju to, že otvírá v lidech emoce a nutí je přemýšlet nad jejich vlastním životem. Je to malý zázrak. Útěk do jiného světa, který nám tolik říká o nás samotných.

2. Parfém a náušnice

Vždycky jsem říkala, že bych radši nejedla, ale na parfém si vydělám. Vůně je pro mě něco jako velice osobní podpis člověka. Vůni si zapamatuju na roky, a když pak jdu po ulici a někdo s parfémem, který znám, okolo mě projde, jsem schopná se na několik minut zastavit a vzpomínat na člověka a situace, které mi ta vůně připomněla. Další mojí vášní jsou náušnice. Visací, extravagantní, ale i jemné, ale v každém případě originální. Nenosím je tak často, jak bych si možná sama přála, ovšem moment, kdy si je vezmu, je pro mě skoro posvátný. Strašně se mi líbí jednoduchý outfit, ale velké náušnice. Možná proto, že jsem jako malá trpěla tím, že mám odstáté a výrazné uši a snažila jsem se je všemožně schovávat, tak proto jsou pro mě nyní velké náušnice symbolem odvahy a sebepřijetí.

Čtěte také

Dovolená v Istanbulu je sen

Čtěte také

Istanbul od hlavy až k patě: Velkoměsto, které vás dostane svými kontrasty

3. Surf, skate, surfskate

V posledním roce jsem se do těchhle sportů doslova zamilovala. Kromě toho, že jsou náročné fyzicky a mají v sobě neskutečný adrenalin, přinášejí s sebou i jistou životní filozofii, která mi silně imponuje. Učí mě čelit strachu, nerozsypat se po každé odřenině, naslouchat svému tělu a přestat všechno do nekonečna řešit v hlavě. Tyhle sporty vás dostanou zpátky do přítomnosti. Naučíte se mít odvahu, párkrát si zcela určitě nabijete, ale za odměnu dostanete pocit, že umíte lítat. U surfu se navíc naučíte vnímat moře a oceán – jeden z nejkrásnějších živlů, který vám ovšem nedá nic zadarmo.

4. Barva na vlasy

Zrzkou jsem se stala v podstatě náhodou. V kadeřnictví mi do mých hnědých vlasů omylem přimíchali červenou. Z maléru se nakonec stal styl a já jsem léta hrdě nosila zrzavou barvu. Stejným „omylem“ jsem došla k nynější blond barvě. V době korony a pracovní pauzy jsem byla nějaký čas u moře a vlasy mi do blond vyšisovaly ze slunce. Protože jsem hned na to roztáčela projekt, rozhodla jsem se, že si na těch několik měsíců blond nechám. Naštěstí jsem našla skvělou barvu, na kterou nedám dopustit a díky které mám neustále pocit, že mám ty vlasy vyšisované od slunce. Změna odstínu pro mě znamená pocit, jako bych další barvu otevřela sama v sobě, ve své osobnosti. Barvu, která do té doby trochu spala nebo byla vybledlá. Se zrzavou jsem objevila sebevědomí a divokost a s blond uvolněnost a jemnost. Je to pro mě naprosto zásadní zkušenost.

Čtěte také

Pravčická brána

Čtěte také

Lokace Českého Švýcarska z pohádek a filmů: Které památky požár možná zničí?

5. Itálie

Země, která mi přirostla k srdci a která je mým druhým domovem. Nejenom proto, že tam mám pracovní příležitosti, ale za poměrně krátkou dobu jsem si tam našla i kamarády na celý život. V Itálii se nikdy nebudete cítit osamoceně a nikdy si nebudete připadat „moc“. Emoce, kamarádi, rodina, kultura, dobré jídlo a pití a překrásná příroda. To je Itálie. Tam vás budou objímat, budou se s vámi smát, budou na vás křičet a to všechno v jedné jediné větě. Když přijedu do Říma, mám pocit, že jsem doma.

6. Meditace

Jako protipól všech těch adrenalinových sportů jsem našla něco, co mi pomáhá se zklidnit a porozumět všem svým emocím, kterých mám opravdu hodně a silně je prožívám. Před lety jsem se naučila transcendentální meditaci. Je to věc, která mi nejednou zachránila život. Stačí 15–20 minut denně. Když nemám čas, zkrátím to klidně i na 5 minut, ale vím, že mi to pomůže reagovat na náročné situace s větším klidem a nadhledem.

7. Trampolíny

Tenhle sport miluju nejenom kvůli pocitům létání a štěstí z toho, když se po dlouhé námaze naučíte nový komplikovaný prvek, ale hlavně kvůli přátelské atmosféře, která v Tyršově domě, kde kurzy probíhají, panuje. Pohybovat se mezi sportovci je – zvlášť pro herečku – velmi ozdravné. Nikdo se s vámi nepáře, neprobíráte poslední premiéry ani kdo nazkoušel líp Hamleta. Nikoho to tu nezajímá. Sportovci vás nenechají fňukat ani babrat se ve svých emocích – jak máme tolikrát ve zvyku.

ZDROJ: časopis Glanc

Čtěte také

Chcete někoho lépe poznat? Pak konverzujte, o všem, co vás napadne

Čtěte také

Chcete někoho lépe poznat? Zeptejte se ho na těchto 60 otázek