S Karlem jsme se oba dva, já i můj manžel Víťa, znali už ze základní školy. Kamarádství přetrvalo dlouhé roky, Karel nám svědčil na svatbě, znal naše děti od narození, byl to takový rodinný přítel, na kterého nikdo nedá dopustit. On sám se neoženil, nějaký čas sice žil s jednou Američankou, ale ta mu nakonec pláchla i s dcerou za velkou louži. Karel byl pro mě a pro Víťu něco jako brácha. Věděli jsme o sobě navzájem spoustu věcí, vždy jsme byli ochotni si pomáhat.
V podnikání se nám dařilo
V době, kdy nám táhlo na čtyřicet, rozhodl se můj manžel, dosud zaměstnanec v energetice, že začne podnikat. Částečně k tomu využil peníze zděděné po otci, na větší částku jsme si společně vzali úvěr. Založili jsme malou obchodní firmu a docela se nám dařilo. Pohledávky u banky jsme spláceli a ještě se nám trochu zvedla životní úroveň. Nestoupla nám sláva do hlavy, naopak, o to víc jsme oba zabrali. Chtěli jsme dluhy co nejdříve splatit. A v té době jsme udělali, dnes už to víme, osudovou chybu – do firmy jsme přijali i Karla. Ten se dosud živil jako pomocný účetní, ale byl hodně šikovný, tak jsme mu hodili na krk celou naší agendu. A to se nám stalo osudným!
Vybílený účet? To snad ne!
Jednoho dne jsem po zadání platebního příkazu zjistila, že máme téměř vybílený účet. Z ničeho nic. Nejdříve jsem si myslela, že jde o nějakou formální chybu ze strany banky. Jinou možnost jsem si nepřipustila. Přivolala jsem manžela a oba jsme zkoušeli volat Karlovi. Ten byl nedostupný. Zvláštní, říkali jsme si. Karel měl být v tu dobu ve své kanceláři. Pak se věci daly do pohybu. Zjistili jsme, že náš dlouholetý kamarád vybral všechny peníze a odjel do ciziny, zřejmě za matkou svého syna. To už jsme zjistili ve spolupráci s policií. Zmizel, spálil mosty a nám zadělal na pořádný problém. Nemohli jsme splácet závazky a naše rozjeté podnikání skončilo bohužel exekucí, přišli jsme i o byt. Dluhy splácíme dodnes. V době, kdy jsme měli být finančně za vodou, jsme se oba nechali zaměstnat, na důchod raději nemyslíme. Nejvíc nás ale oba bolí zrada od muže, který pro nás tolik znamenal a jemuž jsme tak dlouho věřili.
Pohled odborníka: odpovídá psychoterapeutka Mgr. Gabriela Skružná
Paní Kamila s manželem se stala obětí zrady kamaráda, který je obral o majetek. Sama se o něm vyjadřuje, že pro ně kamarád byl něco jako brácha. S manželem mu svěřili účetnictví ve své firmě a on využil příležitost a firmu vytuneloval. Manželé přišli o všechno a na prahu důchodu musejí dál pracovat, aby se uživili. Chování kamaráda je pro ně velmi překvapivé. Bohužel takové případy nejsou až tolik vzácné. Často se podobné situace stávají i mezi skutečnými rodinnými příslušníky. Přesto se stále najde hodně lidí, kteří mají pocit, že oni své blízké znají, a jim se tedy nic podobného stát nemůže. Již staré rčení však praví: důvěřuj, ale prověřuj. Je tedy vidět, že zneužití důvěry druhého pro svůj prospěch není nic nového. To ale neznamená, že by bylo o to méně bolestné. Tím spíš, když takové jednání ovlivní život na dlouhé roky. Pro nás ostatní to může být příklad pro poučení.
Kontakt: www.psychoporadna.eu