Byla jsem mezi svými vrstevníky úplná výjimka, protože jsem otěhotněla v devatenácti letech. Kamarádi mi odjeli vydělávat peníze na jahody do Anglie, stopovali po celé Evropě, protože studenty, co udělali Velvet Revolution, přece každý sveze, a ještě je ubytuje na týden ve své vile v Provence, protože Václav Havel…

A tak zatímco kámošky trajdaly po světě a hulily marihuanu po pražských klubech, já prala plínky. To se totiž ještě praly… V době, kdy ještě ani nepřemýšlely, že by si měly najít otce svých dětí a koupit si s ním domeček za Prahou (se zahrádkou pro děti, které to tam jednou budou nenávidět), já se rozváděla. Bylo mi 24 a najednou jsem díky střídavé péči ještě stihla zažít kus devadesátek v Praze. A ten, kdo je zažil, pochopí, že na manželství se v té době opravdu moc nevěřilo.

Čtěte také

Alena Němečková

Čtěte také

Máte tolik sexu, kolik chcete? Ptá se Alena Němečková, šefredaktorka Vlasty

Mateřství se změnilo

Páry, které spolu přežily socialismus, se rozváděly kvůli novým kariérám, poprvé jsme slyšeli, co jsou to zelené vdovy, a od holek, které omylem otěhotněly (a že už se to tak často kvůli dostupné antikoncepci nestávalo), se nečekalo, že se musí vdát, a tak se stále více dětí začalo rodit mimo manželství. Co se nezměnilo, byly a jsou rozvody. Pořád se kvůli nim celé rodiny nenávidí, pořád nejsou schopné myslet na děti a průměrné alimenty činí pouhé tři tisíce korun.

Jak společnost měnily porevoluční roky, měnil se i můj život. A já se po letech totální skepse na téma „s muži se žít nedá“ po celých dvaceti letech znova rozhodla otěhotnět. Dvacetiletý rozdíl mezi dětmi mívají obvykle muži, ženy to už z čistě biologického hlediska většinou nestihnou. A tak jsem po letech zase špionem v tomhle světě nově založených rodin. Ano, moje druhá dcera se narodila do úplně jiné doby. Do doby, kdy otcové chodí na mateřskou, do doby, kdy kamarádka mé dcery má dva tatínky a dvě maminky, kdy nejsou skoro žádné státní jesle, kdy se zase peče vánoční cukroví, kupují skleněné ozdoby místo plastových a igelitové pytlíky i plínky se zase perou (tedy v těch ekologicky uvědomělých rodinách).

Čtěte také

Iva Hadji MOUSSA miluje léto

Čtěte také

Glosa Iva Hadji Moussa: A jak říkali v autoškole vám? Prcinka nebo kráva?

Poslední výzkumy navíc ukazují, že žijeme v době, kdy se lidé více berou. Že by začali věřit na manželství? Tak to zase ne! Můj skepticismus bohužel potvrdil i komentář k tomuto průzkumu. Bereme se proto, že zákony v Česku málo chrání ženy a vymáhat výživné je pak velmi obtížné. Takže zamáčkněte slzu, není to žádný návrat k tradici a jistotám, ke spočinutí na širokém mužském rameni a k svatební fotce nad posvátnou manželskou postelí. Nízké nebo žádné alimenty, které způsobují, že rozvedení rodiče s dětmi patří mezi ty nejchudší v zemi, jsou důvodem, proč se zvyšuje podíl dětí narozených v manželství.

A o tom, jaké je české manželství, jestli má budoucnost a případně jakou, si můžete číst ve Vlastě celý rok, protože na tohle téma se letos opravdu zaměřujeme. Podívejte se například sem.

Autorka je šéfredaktorka vlasta.cz, matka dvou dcer, mezi kterými je rozdíl 20 let, a babička jedné vnučky.

Čtěte také

Zatímco na Facebooku se často sdílí problémy, Instagram je spíše o hezkých obrázcích

Čtěte také

Facebook je out! Přesuňte se na Instagram, kde vás čeká víc klidu