Randění s Lukášem bylo čím dál častější. A schůzka od schůzky hezčí. „Jak ses měla dneska v práci?“ vyptával se zvědavě, jen co se setkali. Daniela vesele švitořila o tom, na jakém projektu teď pracuje, s kým ho schvaluje a tak dále. Povídali si a povídali dlouhé hodiny. Po pár týdnech Daniela nepochybovala o tom, že jsou si souzení.
Úspěch v práci, tedy vysoký manažerský post, už má. Spokojený život, který si vysnila jako malá, zrovna začíná se svým milým žít, takže zbývá jediné – velká rodina.
„Jsi si jistá, že je to on?“ zeptala se Daniely kamarádka Bohdana. „Ty už jsi jako naši. Taky do mě neustále hustí, že pro mě Lukáš není vhodný. Co pořád všichni máte?“
Konečně pravá láska
Daniela se zlobila na kamarádku, i když nebyla jediná, co si při společných setkáních všimla, že jsou každý intelektuálně jinde. A to by mohl být problém. „Znovu opakuji, že je to poprvé, co cítím tak hlubokou lásku, a nehodlám se jí vzdát,“ opakovala Daniela všem naštvaně.
Přes opar zamilovanosti si Daniela vůbec nevšimla, že je její přítel ve skutečnosti frustrovaný, že není ani zdaleka tak úspěšný jako ona, jeho sebevědomí je předstírané a láska k ní vypočítavá.
Nebuď naivní!
Jakmile totiž měli ti dva po romantické svatbě a ještě romantičtějších líbánkách, Lukáš úplně otočil. Začal na Danielu slovně útočit, ponižovat ji a vlastně všechno, co na ní vždycky viděl jako obdivuhodné, bylo najednou špatně. „Myslíš si, že tě tví zaměstnanci respektují? Nebuď naivní! To místo ti stejně spadlo do klína, protože zrovna nikoho jiného neměli,“ shazoval pracovní úspěchy své ženy.
Ta na něj jen vyděšeně hleděla. Proč je najednou tak zlý, když jí ještě nedávno šeptal, jak je šťastný, že má tak ambiciózní manželku? Měla by se své práce vzdát, aby byl klid?
Začal dokonce pít a neváhal napadat všechen její dosavadní život: „Prosím tě, vždyť i ty tvoje kamarádky jsou úplně nemožné. Pomlouvají tě, kde můžou, a jenom předstírají, že by ti pomohly, kdybys to náhodou někdy potřebovala,“ navážel se do Danieliných nejbližších.
Z Daniely je troska
Ta však místo toho, aby se alespoň pokusila bránit, se uzavírala do sebe a upadala do čím dál větších pochybností, které v ní manžel zakořenil. Mluví z něj závist, že jsem úspěšnější? Má kvůli něčemu vztek? Nebo ho prostě jen baví mě urážet?
Tehdy, necelý rok po svatbě, přistála dříve úspěšná žena na dně. Nemohla chodit do práce a bez prášků na spaní už nebyla schopná fungovat. Z muže, který pro ni byl vším, se ze dne na den stala zrůda.
A žena s velkými sny a ambicemi se proměnila v ustrašenou bytost, jež začala pochybovat o smyslu celého svého života a dosavadních úspěchů. Vyhledala psycholožku. Ta potvrdila, že změna chování po svatbě bývá častá. „Nový status ve vztahu může být spouštěčem agrese. Svatbu agresoři vnímají tak, že když si ženu vezmou za manželku, tak jim patří a můžou si s ní dělat, co chtějí,“ osvětluje bizarnost chování a pokračuje: „Navíc, váš intelektuální rozdíl s partnerem není ideální. Nejen v otázce peněz. Muži, kteří se totiž cítí v soužití se ženou méněcenní, si to potřebují kompenzovat. Nejčastěji tím, že je žena musí poslouchat. Potřebují mít ve všem rozhodovací právo.“
„Ale Lukáš se tak nikdy neprojevoval,“ namítla Daniela, „vyzdvihoval mě do nebes!“ Psycholožka vysvětlila, že tohle je typický projev tyrana: při získávání partnerky je schopný udělat všechno na světě.
Tehdy se ještě jeho pravá povaha neprojevuje, to nastane, až když má ženu jistou. „Častým symptomem je taky to, když se muž zdá být příliš dokonalý, než aby to byla pravda,“ dodává psycholožka.
Pryč od něj
„Okamžitě se seber a odejdi od něj!“ naléhala na Danielu Bohdana. „Vždyť ti nesahá ani po kotníky. Pomůžu ti, s čím budu moct. Jsi výjimečná, jenže doma máš zamindrákovaného chudáka, který ti úplně popletl hlavu a nebude tě chtít pustit.“
Tři měsíce Daniele trvalo, než od Lukáše odešla. Podvědomě samozřejmě cítila, že z něj mluví nějaký problém a jenom se snaží srazit ke dnu i ji.
Přes hluboký cit, který ke svému muži chovala, a obrovskou bolest v srdci jej však nakonec opustila. Jen díky svým blízkým a pomoci psycholožky se z toho dokázala vzpamatovat. Léčení duše sice zabralo další rok, ale povedlo se.
Názor mediátorky: Ing. Kateřina Bělková
Příběh, který Daniela popsala, bohužel není v mé praxi vůbec ojedinělý. Je to situace mnoha úspěšných žen, které od svého partnera nepotřebují, aby je živil, aby se o ně staral materiálně, jsou schopné si téměř vše v životě zajistit samy. Co ale od partnera takové ženy potřebují, to je pochopení a naslouchání. A zde tkví kámen úrazu – agresor si je této „slabiny“ vědom a právě na tuto notu je připraven zahrát. Daniela naštěstí ve vztahu nezůstala tak dlouho a vyhledala pomoc kamarádky a psycholožky. V tomto příběhu můžeme zaznamenat jeden ze zásadních neduhů naší doby a společnosti – lidé si neumějí naslouchat. Proto je také technika tzv. aktivního naslouchání jedna ze zásadních dovedností, které učím účastníky svých mediačních kurzů.